mapa
poende

Cesta zpět, aneb trocha historie nikoho nezabije

Název obce se během času měnil, údajně ho prý převzala od názvu potoka, při kterém leží. Znamená čistý, čirý, tedy říčka s čirou vodou. Počátkem roku 1356 byl název obce Czidlin, 1415 Czyglyna, 1447 de Maiori Czygliny, 1607 Czijdlijnu, 1872 Cidlin a potom se již setkáváme s dnešním názvem Cidlina.

V prvních zmínkách o obci se tato oběvuje v majetku kláštera v Louce, který počátkem 13.století získal mj. od markraběte Vladislava lán v Cidlině. Roku 1356 se objevuje v pramenech jako majitel obce Mikuláš z Cidliny. Díl vsi zapsal v roce 1364 Drslav z Lesonic Jimramovi z Jakubova (z rodu pánů z Pernštejna) spolu s tvrzí a zbožím v Lesonicích. V roce 1464 se jako majitelé vsi uvádějí Matěj a Jiřík Cvrčkové z Cidliny, roku 1492 je to pak Jan z Oponěšic. Další majitel Ctibor z Batelova zapsal v roce 1511 tvrz a ves Uponěšice, Lomy, díl Cidliny a pusté Arklebice Bohušovi z Čechtína. V roce 1542 zapsali poručníci sirotků po Adamovi z Hradce Cidlinu spolu s dalším zbožím Václavu Chroustenskému z Malovar k Lesonicím. Ves zpustla a před rokem 1598 byla prodána Jindřichem Brtnickým z Valdštejna Mikuláši Klouzalovi z Rynárce na Červeném Martínkově. V roce 1624 byla obec znovu osídlena a stala se součástí lesonického panství.

Prameny z let 1415 a 1447 uvádějí de Maiori Czygliny, tedy větší Cidlinu, patrně na rozdíl od vsi Cidlinky, tedy malé Cidliny v okolí, která se v roce 1513 uvádí jako pustá. V roce 1557 zapsal Jan Martínkovský z Rozseče tvrz a ves Martínkov a půl Cidlinky Adamovi Hrubčickému z Čechtína. Mikuláš Klouzal postoupil při záměně v roce 1597 půl pusté Cidlinky spolu s jiným zbožím Vilému z Roupova.

U Cidliny dále zanikla obec Dubec, kterou držel v roce 1464 Mach z Cidliny. Bratři Ondřej a Valentin Doubečtí zapsali pustý dubec v roce 1542 Bohouši z Čechtína, majiteli Lesonic.
Před třicetiletou válkou bylo v Cidlině 17 usedlostí, z nichž zůstalo osazeno 11 a 6 zpustlo. Do roku 1671 nebyla osazena znovu žádná usedlost. V té době bylo ve vsi ze starých usedlíků 8 celoláníků, 1 čtvrtláník a 2 domkaři. Zbývající poustky zůstaly prázdné. V místě byla obecní kovárna. K Cidlině patřila zaniklá ves Martinice, tehdy zcela zarostlá.

Podle Tereziánského katastru bylo ve vsi 794,2 měřic orné půdy, 8,2 měřic zahrad, 57,7 měřic ladu, 25,5 měřic pustin, 104,4 měřic pastvin. Z luk bylo 87 fůr sena, z rybníků 6 kop štik. Robotovalo zde 15 sedláků se 2 koňmi 6 dnů v týdnu, v létě sedláci navíc s 1 pěším 6 dnů v týdnu.

Zdejší poddaní se zúčastnili v roce 1775 nevolnického povstání proti útisku uherského feudála Karla Nádasdyho, které zachvátilo lesonické panství. Proti povstalcům zasáhlo vojsko a výsledkem bylo šest mrtvých a asi třicet zraněných. Pamětní desku která nám tyto události připomíná je možno spatřit na zdi zámku v Lesonicích.

Koncem feudálního období v roce 1843 žilo v Cidlině 254 obyvatel, z toho 133 mužů a 121 žen ve 36 domech a 57 domácnostech. Z nich se živilo zemědělstvím 47 osob a 10 osob se živilo řemeslem. Ve vsi bylo 15 pololáníků s výměrou 25 až 27 jiter půdy, 1 čtvrtláník s výměrou 7 jiter a 17 domkařů s výměrou půdy do 200 sáhů, 1 dominikalista s hospodou vlastnil 8 jiter půdy. V zemědělských usedlostech byli obvykle hospodáři ku pomoci 1 pacholek a 1 děvečka.

Ve vsi se chovalo 6 koní, 50 volů, 40 krav, 39 kusů mladého dobytka, 42 kusů obyčejných ovcí a 17 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 2 voli, 1 kráva, 1 kus mladého dobytka a 1 ovce. Desátky byly odváděny panství Lesonice a faře v Babicích. Místem trhu pro Cidlinu bylo město Moravské Budějovice.

Domy ve vsi byly nízké s malými okny, stavěné z kamene nebo nepálených cihel, kryté na střeše slaměnými došky, střecha byla společná pro obytnou část a chlévy, dřevěné stodoly, kryté rovněž slámou, byly stavěny opodál obydlí nebo na konci zahrad. Jen 5 domů bylo pojištěno proti ohni. V místě byla dále 1 panská myslivna a 1 obecní domek. Nebyl zde žádný průmysl.

V roce 1850 měla Cidlina 281 obyvatel. Roku 1880 to bylo 233 obyvatel vesměs české národnosti a obec tehdy čítala 40 domů. V roce 1921 bylo evidováno 47 domů s 225 obyvateli, v roce 1930 zde bylo 48 domů s 215 obyvateli, v roce 1950 pak 51 domů a 186 obyvatel.

Hospodářská půda v roce 1900 měla výměru 867 ha, z toho lesy 564, pole 223, pastviny 52, louky 23, zahrady 5 ha.

Počet dobytka v témže roce: 7 koňů, 162 kusů skotu, brav 25, ovce 1 ks.

Většina obyvatel se živila zemědělstvím. Z živností a řemesel se v roce 1911 uvádějí jen 2 bednáři, 1 hostinský, 1 krejčí, 1 obchodník smíšeným zbožím a tabákem, 1 obuvník, 1 podkovář a 1 povozník, v roce 1924 1 bednář, 1 hostinský, 1 hudebník, 1 krejčí, 1 obchodník smíšeným zbožím, 1 obuvník a 1 podkovář.

Obec byla elektrifikována ZME v Brně v roce 1933.

Cidlina byla původně přiškolena k Babicím. V roce 1912 proběhla kolaudace jednotřídky a 8. září 1912 byla slavnostně vysvěcena budova. Prvním učitelem byl jmenován Ignác Kočí. Posléze koncem 50. let (1959) pro nedostatek dětí došlo opět k uzavření školy.

I po skončení druhé světové války zůstalo hlavním zaměstnáním zdejších obyvatelzemědělství. JZD v Cidlině bylo založeno v roce 1952, v roce 1959 mělo 54 členů a obdělávalo 274 ha zemědělské půdy. V roce 1965 se sloučilo s JZD Lesonice, které se v roce 1978 sloučilo s JZD Nový život se sídlem v Jakubově, jež pak obhospodařovalo 3 801 ha.

V katastru obce je kaplička u čp. 41, na návsi kamenný asi čtyři metry vysoký kříž a dřevěná zvonička. Dále je na návsi pomník padlým v první světové válce z r. 1932 na němž je deska se jmény devíti padlých občanů.

Do roku 1849 byla Cidlina součástí panství Lesonice, v roce 1850 byla začleněna do politického okresu Znojmo, od roku 1896 přešla pod nově zřízené Okresní hejtmanství Moravské Budějovice. V oblasti soudní správy náležela Cidlina pod pravomocOkresního soudu v Moravských Budějovicích. V letech 1949-1960 patřila do správního okresu Moravské Budějovice. Od roku 1980 patřila obec pod MNV Lesonice a od 1.1.1995 je zde samostatný obecní úřad.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.cidlina.net

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 20.08.2004 v 11:29 hodin