Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd
Čtvrtek 28. března 2024
Jak vzniklo pojmenování vesnice [ Historie (archivní dokument) ]
Lidově se říká Branná i Branna, ve Brannejch, do Branejch, na Brannou i na Brannu, branckej i brenckej. Hornobrannský kronikář Janda usuzoval, že pojmenování vzniklo od českého slova "branný", snad prý proto, že dřívější obyvatelé se bránili proti nepříteli nebo proti rozvodněnému potoku Sovinka. Jiní zase vysvětlují, že původ jména Branná je podobný jako osada Žďár. Osadníci stavěli osady na místě lesů, které vypalovali či žďářili. Později slovo žďářiti prý bylo zaměněno německým "brennen" a od toho je odvozeno Branná či Brenná.
První písemně doložený název osady je v soupisu o vybírání papežských desátků z doby Karla IV., přesně z roku 1352. V něm je uváděna Brenna superior (horní) a Brenna inferior (dolní).
Z hlediska filologického nacházíme správný výklad v práci A. Profouse o místních jménech v Čechách. Podle něho místní jméno Branná mělo původní tvar Brenný nebo Brenná, jež vznikly pravidelně z téhož kořene jako slovo brenije (vyskytuje se rovněž v jiných slovanských jazycích), což znamená bláto, kal. Jméno Branná se vyskytuje v rodě mužském a ženském, neboť je doplňovali buď slovem potok nebo slovem voda. Prvotně tyto tvary zněly pro rod mužský Brenný a pro rod ženský Brenna. Jména Brenný a Brenná bylo tedy původně názvem potoka (nebo vody), v jehož údolí se táhnou obě vsi a znamenalo to, co Kalná. Jménu Brenná se časem nerozumělo a poněvadž základní slovo v češtině zaniklo a bylo omylem spojováno se slovem brána a branný, až v XVI. století ovládl novotvar Branná.
Ve starých listinách se setkáváme s různými obměnami: píše se Branna, Brenna, německy Brannay (někdy Brenney) das Obere nebo Unter Brenna, Nieder Brenney (Branney).
V městských knihách ve Vrchlabí je v roce 1542 Dolní Branná uváděna jako Hainrichsdorf, jindy jako Hennersdorf nebo Heinrichsdorf či Nieder Brennay nebo Brenney.
Německé jméno pro Dolní Brannou Hennersdorf se vyvinulo z Heinersdorf, a to z prvotního tvaru Heinrichsdorf (Jindřichova obec). Po majiteli panství Zdenkovi z Valdštejna (+1393) nastoupil jeho syn Henik (Hening) - tj. zkratka z Jindřich - a od té doby byla Dolní Branná nazývána "Henrici villa", z toho se tento tvar změnil na Heningsdorf, Heinrigsdorf a nakonec na Hennersdorf.
První písemně doložený název osady je v soupisu o vybírání papežských desátků z doby Karla IV., přesně z roku 1352. V něm je uváděna Brenna superior (horní) a Brenna inferior (dolní).
Z hlediska filologického nacházíme správný výklad v práci A. Profouse o místních jménech v Čechách. Podle něho místní jméno Branná mělo původní tvar Brenný nebo Brenná, jež vznikly pravidelně z téhož kořene jako slovo brenije (vyskytuje se rovněž v jiných slovanských jazycích), což znamená bláto, kal. Jméno Branná se vyskytuje v rodě mužském a ženském, neboť je doplňovali buď slovem potok nebo slovem voda. Prvotně tyto tvary zněly pro rod mužský Brenný a pro rod ženský Brenna. Jména Brenný a Brenná bylo tedy původně názvem potoka (nebo vody), v jehož údolí se táhnou obě vsi a znamenalo to, co Kalná. Jménu Brenná se časem nerozumělo a poněvadž základní slovo v češtině zaniklo a bylo omylem spojováno se slovem brána a branný, až v XVI. století ovládl novotvar Branná.
Ve starých listinách se setkáváme s různými obměnami: píše se Branna, Brenna, německy Brannay (někdy Brenney) das Obere nebo Unter Brenna, Nieder Brenney (Branney).
V městských knihách ve Vrchlabí je v roce 1542 Dolní Branná uváděna jako Hainrichsdorf, jindy jako Hennersdorf nebo Heinrichsdorf či Nieder Brennay nebo Brenney.
Německé jméno pro Dolní Brannou Hennersdorf se vyvinulo z Heinersdorf, a to z prvotního tvaru Heinrichsdorf (Jindřichova obec). Po majiteli panství Zdenkovi z Valdštejna (+1393) nastoupil jeho syn Henik (Hening) - tj. zkratka z Jindřich - a od té doby byla Dolní Branná nazývána "Henrici villa", z toho se tento tvar změnil na Heningsdorf, Heinrigsdorf a nakonec na Hennersdorf.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Dolní Branná
- Správní obvod 2: Vrchlabí
- Správní obvod 3: Vrchlabí
- Území NUTS 4: Okres Trutnov
- Území NUTS 3: Královéhradecký kraj
- Území NUTS 2: Severovýchod
- Turistická oblast: 21 Krkonoše - střed
- Turistický region: Krkonoše
DALŠÍ INFORMACE: http://dbranna.cz
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 31.08.2004 v 12:08 hodin
Webkamery
Odkazy
- Rekreační centrum Sepetná
- Turistická oblast Beskydy-Valašsko
- www.Beskydy.cz
- VBeskydech.cz
- Český hydrometeorologický ústav
- Vše o Beskydech
- Bezručova chata
- Horní Bečva
- KČT Lysá hora Ostravice
- Krásy Beskyd
- Valašská krajina
- Fotíme Beskydy
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Smekal
- Fotograf Jirka Janovský
- Fotograf Marcel Fujcik
- Fotograf Martin Glatzner
- Fotograf Michal Šofer
- Fotograf Pavel Špurek
- Fotograf Petr Adámek
- Fotograf Radovan Křenek
- Virtuální panoramata
- Ohlá klika
- Rodinný penzion Beskýdek
- Meteorologická st. Maruška
- Cnedlik - one eye world
- Dřevjanka U Zbuja
- BESKYDHOST
- Ubytovna Ostravice
- Chalupa Myslivna Zlatník
- Podlysaci.cz
- ČSOP Salamandr
- Hvězdárna Beskydy
- Milujeme hory