mapa
poende

Historie Horní Police

Poloha a vznik obce

Ten, kdo zná krásné a půvabné údolí řeky Ploučnice, zajisté zná i idylicky položené poutní místo Horní Police, která se v lidovém podání ve starších dobách uváděla i jako Mariánská Police. Je to městys, který leží na železniční trati Děčín - Česká Lípa. Směrem od České Lípy je toto údolí široké a řeka tudy protéká klikatě. Od Horní Police až k Děčínu je toto údolí úzké a v jeho středu řeka prochází, aby v Děčíně odevzdala své vody Labi.

Horní Police se sama nachází na obou stranách řeky. První zmínka o této obci pochází z roku 1273, a nalézá se v listině papeže Řehoře X. z 15. května 1273, potvrzují se v ní matejková práva doksanského kláštera. Název obce je zde uveden ve tvaru "Palicz".

Obec čítala v doběprvní republiky na 200 domů a vcelku zde žilo na 1000 obyvatel. Poloha obce je rozkošná. Vpravo i vlevo od řeky se drajina zvedá do výše. Na pravém břehu je to široce rozložený Dvorský kopec a jeho pokračováním je Radečský vrch, mezi nimiž v údolí se nachází ves Radeč, která byla sooušístí hornopolické farnosti. Na levém břehu Ploušnice směrem od České Lípy je vrchovina nad zaniklou obcí Havraní mezi nimiž v údoli se nachází ves Valteřice, jejíž jedna část byvala přifařena do Horní Police a druhá část do městečka Jezvé. Výšina od Havraní vrcholí Strážným, kde bývala rozhledna a jeho pokračováním směrem k Horní Polici je bájemi opředený Kozí vrch.

První písemná zmínka o kostele v Horní Polici je v listině z 23. června 1291. Patronátní právo včetně Stoupna. Bělé a Novosedla patřilo premonstrátskému klášteru doksavskému již v roce 1291 a formálně tomu bylo až do roku 1849, do kdy semusely klášteru odvádět poplatky z hornopolického panství. Horní Police byla již v roce 1291 farní obcí. V knihách konfirmací pražské arcidiecéze, do kterých se zaznamenávala udělování beneficí úřadů, far nebo čestných titulů jsou zaznamenáni první známí faráři z Horní Police .

1. až do roku 1358 P. Heřman
2. po něm následoval P. Jakub, a to od 1359 do 1369
3. P. Matyáš zde působil od roku 1369, ale neví se do kdy
4. bez uvedení délky působení následoval P.Mikuláš
5. Od roku 1424 zde působil P. Jan z Děčína

Patronát chrámu převzal ve 20tých letech patnáctého století Zikmund z Vartenberka. V roce 1426 byla husity dobyta Horní Police. Bezpochyby byl kostel zničen a farář buď vypuzen nebo usmrcen. Obec zůstala materielně a kulturně poškozená a nemohla si dovolit po delší čas postavit nový kostel a mít svého faráře.

Podle záznamů v pohusitské době dalšími faráři v Horní Polici po vystavění nového kostela byli:

1600 P. Ambrož Zigelius, který zemřel 13. 12. 1603

1623 Matěj Laetus /Frigkucg/

1625 P. Václav Augusti Hibelius

1638 farář Moysig

1641 P. Vilém Zwingmann, cisterciák

1642 P.Štefan Zubeo, farář v Horní Polici a v Žandově

1650 P. magistr Marti Fortunát Bohme, v roce 1650 naříká na kalvínského správce že donutil dva jeho předchůdce k rezignaci. Také uvádí, že polická fara byla 10 let neobsazena a byla zaopatřována žandovským farářem

1653 P. Maxmilián Fogge

1655 P. Marzisius titzinius za Štětí

1659 jezuita Laureus Jessko /zde je vidět, že hornopolickým farářem byl zezuita, buď pro špatné patronátní poměry nebo nedostatek kněží/

1670 P. Filisius /Flickschuh/ pocházel z České Lípy, Patroni Schellhart a Prummer P. Filicia, který zde působil 8 let, vypověděli z Horní Police když došlo k rozloučení farností žandovské a polické po 20 let spojených.

1679 P. Václav Strohbach

1682 - 1719 Michael Gabriel Jantsch

1719 - 1723 P. Václav Kretschmer

Dalším knězem byl farář Moltzer, který získal titul arciděkana.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: 2, 06.10.2004 v 11:30 hodin