mapa
poende

Historie obce Nižní Lhoty

Obec Nižní Lhoty je malou vesnicí rozkládající se v krásném prostředí údolní nivy řeky Morávka, stranou hlavních komunikačních spojů.

Poříčí řeky Morávky, obzvláště její pravý břeh, kde v důsledku naplavenin vznikl dosti široký úval, bylo poměrně záhy osídleno, takže již v první dochované listině z roku 1305, jež obsahuje soupis povinných biskupských desátků, nalézáme jména vsí, které vznikly na pravém břehu řeky. V době jejich vzniku nesly takřka všechny jiný název a teprve v dalším vývoji se ustálilo nové pojmenováním. Tak tomu bylo i u obce Nižní Lhoty.
Název Nižní Lhoty (Dolní nebo Spodní Lhota) je z pramenů znám od 16. století. Přesto vesnice vznikla nepochybně za lánové kolonizace snad již na přelomu 13. a 14. století. Domněnku, že se v době kolem roku 1305 nazývala Rudgerova Ves, nelze prokázat. Je možné, že v roce 1450 byla tato ves označena jako Rozkova Lhota. Další možnost je, že v 13. a 15. století tvořily obce Nižní a Vyšní Lhoty jednu obec, která se později rozdělila.
Obec spadala pod vládu těšínských knížat a v roce 1434 se stala zástavním zbožím, když město Frýdek spolu s okolními obcemi bylo dáno v zástavu Arnoštovi z Tvorkova. Zde poprvé se setkáme s názvem Lhota, ovšem bez bližšího udání, jde-li o Nižní či Vyšní Lhoty. V roce 1573 prodal těšínský kníže Václav Frýdecko bratrům Matyáši a Jiřímu z Logova, a zde se poprvé setkáváme s názvem Nižní Lhota. V nejstarší gruntovní knize z let 1607 až 1739 je obec zapsána pod názvem Nižní Lhoty.
Částečný pohled do života obce nám podávají urbáře, které předepisovaly dávkové a platební povinností sedláků, z nichž prý pochází z roku 1580. V té době sídlilo ve vsi 10 sedláků kromě svobodného fojtova gruntu. Obec v té době měla typický zemědělsko-pastevecký ráz. Skutečnost, že v 18. století silnice vedoucí údolím do horské oblasti vedla již mimo zastavěnou část, měla za následek izolovanost obce a jen velmi pomalý rozvoj v oblasti živnostensko obchodního podnikání. V obci byl pouze jeden obchod se smíšeným zbožím, hostinec, výčep, mlýn, krejčí a stolař. Bezzemci a chalupníci se kromě námezdní práce živili tkalcovstvím, jak tomu bylo i v ostatních podhorských obcích. Bylo by však mylné domnívat se, že odloučenost obce od dopravního spojení a uzavřenost obce měla nepříznivý vliv na celkový společenský vývoj obce.
Společenský vývoj obce nejlépe pozorujeme na snaze obyvatel po obecném vzdělání. Školou povinné děti docházely do obecné školy v Dobré, kam však pro velikou vzdálenost, nepřízeň počasí a často pro tíživé sociální podmínky docházely nepravidelně. Z těchto důvodů byla v roce 1870 v obci zřízena škola. Protože obec neměla školní budovu, vyučovalo se v soukromé chalupě na čísle popisném 27 až do roku 1962, kdy byla pro nedostatek dětí zrušena.
Politické strany se v obci formovaly na počátku 20. století. O osvětu a kulturní život obce se staraly spolky, které v obci vznikaly od roku 1921. Prvním spolkem v obci, založeným v roce 1921 byla místní skupina Červeného srdce, která byla dne 15.3.1925 rozhodnutím řádné valné hromady přejmenována na organizaci Slezská matice osvěty lidové. Dne 14.3.1926 vznikla nová společenská organizace Sbor dobrovolných hasičů. Součástí hasičského sboru byla i skupina samaritánů, která později pracovala jako skupina Československého červeného kříže. V roce 1940 byl založen sportovní klub Lhoty-Raškovice se sídlem v Nižních Lhotách. K šíření osvěty v obci bezesporu přispěla i místní knihovna, založena roku 1920 na čísle popisném 36 u krejčího Barana.
S rostoucí prosperitou 19. a počátku 20. století se rozvíjela i naše obec. Přestože naše obec byla v minulosti malou obcí s nevelkým počtem obyvatel, vždy držela krok s technickým a společenským rozvojem a nezaostávala za většími sousedními obcemi. V létech 1923 - 1924 byla na statku Eduarda Muroně č. p. 28 postavená první amatérská vodní elektrárna poháněna vodou z mlýnského náhonu protékajícího obcí. V roce 1931 byla z darů občanů postavena hasičská zbrojnice, která byla v roce 1950 rozšířena o přístavbu schůzovací místností a kanceláře místního národního výboru. V roce 1923 provedli místní rolníci na svých pozemcích ve východní části obce první hospodářské technické úpravy - odvodnění zamokřelých polí. Druhá malá vodní elektrárna byla spuštěna v roce 1933 ve mlýně na č. p. 7. Dne 18. června byl plošnou elektrifikací zaveden elektrický proud do většiny domácností v obci. Na Hod Boží Svatodušní dne 9. června 1946 byla uspořádána slavnost posvěcení základního kamene pro stavbu římskokatolické kaple, která byla postavena na místě původní dřevěné zvonice z roku 1867. Kaple byla slavnostně vysvěcena 28. října 1946 a je zasvěcena "Panně Marii Frýdecké" jako poděkování za ochranu obce za Druhé světové války. V srpnu téhož roku byla zřízena v obci první veřejná telefonní stanice. 29.5.1955 byl vysvěcen a dán do užívání místní hřbitov. V roce 1959 bylo zavedeno veřejné osvětlení, v létech 1976 - 1978 byl vybudován vodovodní řád a v roce 1983 dostavěna prodejna smíšeného zboží.
Je třeba říci, že ne vždy bylo v Nižních Lhotách takříkajíc "posvícení". Samotná poloha obce v údolní nivě řeky Morávky ji předurčovala k častým záplavám, ke kterým se mnohdy přidaly i jiné živelné pohromy,jako bylo ničivé krupobití v roce 1866.
V novodobé historii poznamenaly i naši obec stinné stránky obou světových válek. Přijetím požadavku Polska na vytvoření hranice Československem a Polskem podle národnosti osídlenců připadla dnem 1. října 1938 části naší obce s 25 popisnými čísly, která se nacházela za potokem Račok, Polsku. 22. března 1942 byl z úřední moci sňat zvon z místní zvonice a odvezen na vojenské účely. Jména padlých občanů z obou světových válek nám dodnes připomíná pamětní deska na zdi hasičské zbrojnice. Rok 1948 a následující padesátá léta znamenala přerušení přirozeného vývoje obce. Administrativními zásahy bylo zrušeno živnostenské podnikání a soukromé zemědělství v obci. V obci byla vyhlášena stavební uzávěra, což mělo za následek postupné vylidňování obce ( v roce 1930 - 457 obyvatel, v roce 1991 - 246 obyvatel). V roce 1960 se staly Nižní Lhoty součástí obce Nošovice, jako její místní část Nižní Lhoty. 1. července 1975 bylo rozhodnuto o integraci obcí a vytvoření integrované obce Dobrá, do níž byla s účinností od 1.1.1976 začleněna i naše obec jako místní část Dobrá 3 - Nižní Lhoty. Referendem v roce 1990 rozhodli občané Nižních Lhot o samostatnosti a obnovení samosprávy obce. Po třiceti létech se obec vydala opět svou cestou. Za dobu samostatnosti vybudovala vodovodní řád ve východní části obce, plošnou plynofikaci, autobusové zálivy s čekárnami, železnou lávku přes řeku Morávku, nový obecní úřad se společenským sálem.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.niznilhoty.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 11.03.2010 v 09:32 hodin