Staré Hamry - historie obce

Staré Hamry - historie obce [ Historie (archivní dokument) ]

Datum vzniku obec Staré Hamry, též Hamry a Hamrovice, lze položit někdy mezi léty 1636 - 1639, kdy se dochovala první gruntovní kniha. V roce 1638 zde nechal hrabě Oppersdorf postavit jeden železný hamer, poháněný vodou, což vlastně byly první železárny na panství frýdeckém, do nichž se dodávala ruda, která se těžila v nedalekých Malenovicích. Když později vznikly nové hamry v Bašce, říkalo se předešlým hamrům staré. Tak vznikl název Staré Hamry, který přešel pak i na dědinu, která se vyrubáváním lesů a stavěním nových chalup rozšiřovala směrem do tzv. "zadních hor".

V roce 1664 byla v Hamrech 18 chalupníků, panský dům a dům pro hamerníky a 2 mlýny. V první čtvrtině 18. století drželo 37 poddaných 27 ovcí, 103 krav a 2 vepře. Na počátku 19. století měla obec 100 domů a 551 obyvatel. Ve 40. letech 19 století bylo již v obci 1 826 obyvatel, 197 domů a 343 bytových stran. V obci se vytěžilo ročně asi 150 kbelíků železné rudy. Původní hamr zanikl někdy na konci 17. století. Původní Staré Hamry se však rozkládaly pouze na pravém břehu řeky Ostravice, od jejího pramene na Bílém Kříži (tzv. Bílá Ostravice) až po dnešní Novou Ves. Řeka Ostravice tak tvořila po několik staletí přirozenou hranici mezi Moravou a Slezskem. Až 1. července 1951 došlo k novém správnímu rozdělení a byly nově utvořeny dnešní území obcí Ostravice, Staré Hamry a rovněž byla vytvořena obec Bílá. Dnešní tzv. moravská část Starých Hamer byla až do roku 1948 v držení olomouckého arcibiskupství, a proto v minulosti procházela i poněkud odlišným vývojem než strana slezská.

Největší rozkvět obce lze zaznamenat někdy ke konci minulého a v první polovině tohoto století, kdy tato obec byla vyhledávanou a známou rekreační oblastí. V tomto směru lze snad vzpomenout především básníka Petra Bezruče, který zde našel svůj "druhý domov" a jehož báseň Maryčka Magdonová, věnovaná tomuto kraji, se stala vlastně nejznámější a stěžejní básní jeho básnického díla.