mapa
poende

Kostely v Hradci nad Moravicí [ Historie (archivní dokument) ]

Podle farní kroniky:
První kronikář farnosti Řehoř Josef Brand /1695-1711/ uvádí, že k pokřtění zdejšího lidu došlo v roce 965 v souvislosti s příchodem svatebního průvodu české kněžny Doubravky, která se vdávala za polského knížete Měška I. z rodu Piastovců, na zdejší pohraniční tvrz. Kněží, kteří svatební družinu do Polska doprovázeli, pokřtili všechny místní pohany. Každý z novokřtěnců prý obdržel oděv a peníz.

První kostel v Hradci nad Moravicí byl zasvědcen Sv. Michaeli. Místo kde stál není známo. Snad to bylo jižně od pozdějších hradeb. Spravovali jej kněží řádu "templářů". Jiné podrobnosti farní kronika neuvádí.

Druhý kostel byl zasvědcen Sv. Václavu, připomíná se již v roce 1295. Stál uvnitř hradeb, asi na Městečku, byl i poutním místem. Dne 29.8.1350 jej navštívil král Karel IV., roku 1363 daroval kostelu truhlici s ostatky svatých. Dne 6.4.1639 byla zchátralá dřevěná schránka nahrazena kovovou, umělecky zpracovanou, která se dosud nachází v kostele na bočním oltáři. Kostel byl zničen asi za husitských bouří.

Třetí kostel zasvěcený Panně Marii Nanebevzeté, byl vysvědcen 19.8.1517, byl rovněž dřevěný, stál na náměstí naproti staré faře. Roku 1612 byl Dány vyloupen a spálen. Z něj se zachránila soška Panny Marie, dosud se nachází v péči a úctě nejmenované rodiny, která dříve bydlela v Hradci na Městečku.

Čtvrtý kostel - nynější - začal stavět majitel panství hrabě Kašpar Pruskovský 16.4.1587 za kanovníka ThDr. Jana Višnovského, který byl zároveň právníkem olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského, krátce před dokončením stavby však zemřel. Stavitelem kostela byl Vincenc Vlach. První mši sloužil farář P. Tomáš Kancer 29.6.1594 na svátek patronů kostela Sv. Petra a Pavla. Vysvěcen byl až o tři roky později 27.7.1597 olomouckým biskupem Pavlovským. Týž den byla vysvěcena také hřbitovní kaple Sv. Jakuba. Původní hřbitov se nacházel v místech, kde byl pak postaven kostel, těsně před hradním příkopem. První pokřtěné dítě byl prý turecký chlapec, zajatý v Uhrách ve válce.

Farář P. Matyáš Zavadský podával v letech 1602-1612 v kostele pod obojí způsobu. V roce 1780 dal farář P. Martin Plachký /1170-93/ přistavět presbytář. Již v roce 1782 se přístavba stojící jen na dvou pilířích utrhla a zdivo sjelo dolů až k potoku. Tehdy se zřítila
i polovina klenby. Po 18 letech byla oprava dokončena na hluboce založené podezdívce. Protože později hrozilo sesutí sakristii a oratoři, dal v roce 1856 farář P. A. Leifert postavit od severovýchodu opěrný pilíř.

Žulové schodiště před kostelem pochází z roku 1891 za faráře P. Josefa Vašici. V roce 1980 bylo opraveno na betonovém podkladu.

Kostel i fara byly pokryty břidlicí za faráře P. Fr. Krobota /1848-1866/, věž byla pokryta plechem. Farář P. Fr. Krobot také nechal v kostele instalovat křížovou cestu.
K hradecké farnosti náležely: Březová do roku 1656, Lipina do roku 1784, Domoradovice do roku 1784 a Jakubčovice do roku 1857.

Výzdoba hlavního oltáře byla dokončena roku 1829. Obraz Panny Marie maloval opavský malíř Blažek, pracovali na něm i sochař Nitsch a stolař Perzina. Varhany a kazatelna byly vyrobeny roku 1832. Obnova hlavního oltáře a křtitelnice byla provedena roku 1873.

Boční oltář /na jižní straně/.
Cenný je barokní obraz sv. Jana Kapistrána /duchovní vůdce křížových výprav proti Turkům/. Nad ním je menší obraz - Smrt Sv. Františka Xaverského od Ignáce Sadlera. /oba byly restaurovány roku 1977/. Na oltáři je také obraz Sv. Františky Římské. Po stranách jsou sochy Sv. Expedita s ciferníkem a Sv. Notburky se srpem a klasy.

Naproti na severní straně se nachází oltář Sv. Anny. Obraz maloval Jan Lukáš Kracker roku 1749.

Skvostem je obraz sv. Felixe, který uzdravuje nemocné dítě na loktech matčiných. Dvojice postranních obrazů představuje Sv. Eleazara Sv. Delfinu.

Nejcennější ze všech kostelních obrazů je "Klanění Sv. Tří králů" ze 16. století. Visí nad vchodem do sakristie. Autor pocházi z benátské školy slavného malíře Tiziana. Obraz byl restaurován v Praze roku 1980.

Naproti visí obraz "Smrtelný pot Kristův v Getsemanech" od malíře Beitranda,
nad hlavním vchodem pak obraz "Kristus na Kalvárii".

V předsíňce kostela je vlevo náhrobek zakladateli Kašparu Pruskovskému, který byl pohřben 22.6. 1603. Za vpádu protestantských Dánů byla jeho hrobka vypleněna. Zajímavý je schematizovaný pohled na tehdejší ještě gotický Hradec od severu opevněný.

Na severní zdi u dveří na oratoř je relief rovněž věnovaný zakladateli kostela. Zeď kolem kostela dal postavit farář P. A. Leifert /1824-48/.

Věžní hodiny z roku 1812 zhotovil místní hodinář Schreiner a zámečník Maywald.
Roku 1868 byly dřevěné ciferníky nahrazeny kovovými. Roku 1991 byla provedena generální oprava hodin, ciferníky byly obnoveny, nainstalován elektrický pohon.

Zvony patří k nejstarším na Opavsku!
Petr - 952 kg, výška 84 cm, spodní šířka 107 cm. Ulil jej roku 1593 Jiří Hochperger v Olomouci.
Pavel - 560 kg, výška 72 cm, spodní šířka 92 cm.
Oba zvony měly původní latinský text, erb Prusovských. Za války roku 1945 byl zasažen, praskl. Přerovský zvonař Josef Dytrych jej v Přerově roku 1959 přelil a opatřil českými nápisy.

Oba zvony byly 28.10. 1626 za Dánů sundány a měly být v Opavě přelity na děla, na přímluvu kohosi byly ušetřeny a znovu vytaženy na věž.

Menší zvon Jakub pocházel z roku 1660, nejmenší zvon Barbora byl na věž zavěšen v roce 1753 a sloužil donedávna jako zvon umíráček. Elektrické zvonění bylo zavedeno v roce 1990.

Barevná okna v kostele zhotovila firma Jana Říhy z Brna v roce 1935. Jsou vsazena do olova.

Na jižní straně:
Sv. Rodina, sv. František Xaverský, sv. Kateřina
na severní straně:
sv. Jan Nepomucký, sv. Karel Boromejský

na kůru:
sv. Cecilie

Erb na štítu kostela dali Lichnovští zasadit v roce 1899 (Karel Marx Lichnovský).
Varhany zhotovil a dne 3.1. 1769 uvedl do provozu varhanář Schvarz z Města Libavy.
V roce 1859 je opravil Karel Kutler z Opavy.

Oprava schodiště na věž a kůr byla provedena v roce 1990 na kovové konstrukci.

Věžní báň byla oplechována v mědi v roce 1991.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 04.02.2003 v 15:32 hodin