mapa
poende

Národní přírodní rezervace Kněhyně - Čertův mlýn

Dva dominantní vrcholy Kněhyně (vlevo ) a Čertův mlýn (20.12.2002)
Dva dominantní vrcholy Kněhyně (vlevo ) a Čertův mlýn (20.12.2002)
Základní údaje: Území zaujímá vrchol a přilehlé prudké svahy Kněhyně (1257 m) a nehlubokým sedlem oddělený masív Čertova mlýna (1206 m, nejvyšší vrchol Zlínského kraje) s hojným výskytem skalních výchozů a pseudokrasových jevů. Nachází se v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce 940 - 1257 m, katastrální území Čeladná a Prostřední Bečva, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v r. 1989, celková výměra 195,02 ha (142,88 ha v okrese Frýdek-Místek a 52,11 ha v okrese Vsetín).

Motiv ochrany: Jedinečný zbytek přirozených lesních porostů s bohatou škálou lesních typů v exponovaných polohách s typickou faunou, flórou a pseudokrasovými jevy.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky, převážně godulského souvrství s převahou odolných pískovců nad jílovci. Pro vrcholové oblasti je charakteristické hlubinné ploužení, které porušuje horninový masív a dochází k rozvolnění vrcholových poloh vysokých hřbetů. Vznikají zde rozsáhlé skalní sesuvy, na jejichž odlučné plochy jsou vázány rozsedlinové pseudokrasové jeskyně a propasti.

Pseudokrasové jevy: Na Čertově mlýně se nachází celkem 5 známých pseudokrasových jeskyní o délce od 5 do 74 m, četné skalní výchozy a útvary. Na jihovýchodních svazích je reliéf členěn v sérii několika podélných prohlubní, které probíhají souběžně se svahem. Nejvýraznější z těchto rozsedlin je asi 100 m dlouhá a vybíhá od vrcholu Čertova mlýna jižním směrem, na jižním konci se nachází zajímavý skalní útvar zvaný Čertův stůl. Asi 150 m jjz od vrcholu se nachází nejdelší (74 m) a zároveň nejhlubší (30 m) jeskyně Čertova díra. Jeskyně je výrazně vertikální, vytvořena na jediné tektonické poruše se dvěma vchody. Jeskyně Vasko je 30 m dlouhá a má také dva vstupy. Menší jeskyně Čertův mlýn I až III jsou rozsedlinového a suťového původu. Další pseudokrasové jevy se nacházejí na východním svahu Kněhyně. Asi 1 km jihovýchodně od vrcholu, již mimo území rezervace, se nalézá přírodní památka Kněhyňská jeskyně s délkou průlezných prostor 280 m a s nejhlubší pseudokrasovou propastí v ČR zvanou Kněhyňská propast, která je hluboká 57,5 m.

Botanika: Hlavním druhem ve vrcholové části je smrk ztepilý (Picea abies) s dochovanou původní populací vzácného horského ekotypu a v nižších polohách buk lesní (Fagus sylvatica). K významnějším rostlinným druhům patří oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum), který se vyskytuje v ČR pouze v Moravskoslezských Beskydech, kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), bika lesní (Luzula sylvatica) a čípek objímavý (Streptopus amplexifolius). Ze vzácných dřevin se v nejvyšších polohách vyskytuje rybíz alpský (Ribes alpinum) a rybíz skalní (Ribes petraeum).

Zoologie: Na území rezervace byly provedeny výzkumy půdních bezobratlých, střevlíků a obatlovců. Vzácnější druhy ptactva zastupují jeřábek lesní (Bonasa bonasia) SO, datlík tříprstý (Picoides tridactylus) SO, strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) SO, holub doupňák (Columba oenas) SO, lejsek malý (Ficedula parva) SO a včelojed lesní (Pernis apivorus) SO. Z drobných savců se vyskytuje např. myšivka horská (Sicista betulina) SO, rejsek horský (Sorex alpinus) SO, rejsec černý (Neomys anomalus), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), myšice temnopásá (Apodemus agrarius). Jeskyně Čertova díra je významným zimovištěm netopýrů. Spolu s jeskyní Cyrilka a Kněhyňskou jeskyní patří k nejvýše položeným zimovištím v České republice. Provádí se zde pravidelné sčítání netopýrů (Wagner), vyskytují se zde vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) KO, netopýr velký (Myotis myotis) SO, netopýr vodní (Myotis daubentonii) a netopýr ušatý (Plecotus auritus). Území je součástí biotopu rysa ostrovida (Lynx lynx) SO, vyskytuje se zde i kuna skalní (Martes foina).

Do začátku osmdesátých let 20. stol. se v okolí Čertova mlýna vyskytoval a pravidelně rozmnožoval tetřev hlušec (Tetrao urogallus) KO. V devadesátých letech byl pozorován již jen ojediněle a druh je zde prakticky před vyhynutím.

Lesnictví: Rozsáhlé plochy přirozených porostů vysokohorského lesa ve věku 160 až 180 let se dochovaly na obou vrcholech tvořících území rezervace. Nejstarší stromové patro je z větší části v důsledku fyzického stáří, působením imisí a kůrovce odumřelé. Pod ochranou souší a padlých kmenů probíhá místy velmi úspěšné přirozené zmlazování dřevin.

Management, ohrožení, návrhy opatření: Vyšší polohy vrcholů nebyly pro svou nedostupnost intenzivněji lesnicky využívány. V sedle a na úbočích docházelo v minulosti k pastvě ovcí. Po odtěžení porostů poškozených imisemi a zejména teplotním zvratem na přelomu r. 1978/79 bylo provedeno umělé zalesnění převážně nepůvodním smrkem.

Vysokou pozornost je třeba věnovat ochraně jeskyní sloužících jako významné zimoviště netopýrů. Je třeba zamezit především přímému rušení v zimním období. Informace o netopýrech a jejich ochraně poskytuje Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON). NPR je součástí nadregionálního biocentra ÚSES.

Území je přístupné pouze po turisticky značených cestách, které procházejí přes vrcholové partie Čertova mlýna i Kněhyně. Na vrcholu Čertova mlýna nedaleko Čertova stolu byla instalována Vlasteneckým klubem z Frýdku-Místku informační tabule vysvětlující možný původ Čertova stolu.

Historie: K Čertovu mlýnu se váže lidová pověst o čertovi, který stavěl a nedostavěl na tomto vrcholku Beskyd mlýn, aby tak splnil těžkou podmínku, jak získat nevěstu. Některými badateli je skalní útvar Čertův stůl považován za megalitickou stavbu (dolmen) a památku na keltské osídlení Beskyd.
Nejvýraznější rozsedlina pod vrcholem Čertova mlýna
Nejvýraznější rozsedlina pod vrcholem Čertova mlýna

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) 56, 05.03.2010 v 11:35 hodin