mapa
poende

Historie místní části Podlesí

Dnešní název získalo městečko až v roce 1949 místo původního Krumperky (německy Grumberg). Vděčí za něj poloze pod rozlehlým masívem Hrubého lesa. Přestože bylo v minulosti lidnatým sídlištěm, je od roku 1980 administrativně připojeno k Malé Moravě.

Katastr Podlesí o celkové rozloze 726 hektarů je složen dokonce ze tří katastrálních území. Větší západní a jižní část náleží katastrům města a předměstí (Horní a Dolní Ulice), menší severní a východní část je katastrálním územím osady Křivá Voda (Krummwasser).

Obec je dostupná silnicí, jež odbočuje k jihu z komunikace od Hanušovic a vede proti toku horského potoka směřujícího do Moravy. Za Podlesím přechází v lesní cestu, která překračuje Hrubý les a klesá do Raškova. Mezi silnicí a potokem ve značné nadmořské výšce 620 m je situováno městečko. V jižní části katastru dosahuje Pohořelec výšky 851 m. Pod jeho vrcholem byla v roce 1932 místním německým turistickým spolkem postavena Severomoravská chata. Srubová budova v roce 1962 do základů vyhořela a na jejím místě bylo v následujících letech vybudováno rekreační středisko brněnského výzkumného ústavu, sloužící zejména zimním sportům. Ze silnice do Podlesí odbočuje pod městečkem místní cesta, jež vede vedlejším údolím podél krátké vodoteče do osady Křivá Voda. Její domky leží ve výšce 585 m.

Krumperky i Křivá Voda byly v minulosti osídleny obyvateli německé národnosti. V roce 1900 žilo ve 159 domech 953 obyvatel, z toho v Křivé Vodě 168 obyvatel. Ze 726 obyvatel městečka i osady v roce 1930 bylojen 21 Čechů. Novým osídlením po druhé světové válce dosáhl v roce 1950 počet obyvatel 292 ve 138 domech, z toho v osadě Křivá Voda 53 obyvatel v 18 domech. Ale v roce 1991 již bylo v městečku jen 24 trvale obydlených domů s 99 obyvateli, v Křivé Vodě šest domů s pouhými 16 obyvateli.

Jako nové sídliště na rudském panství byly Krumperky založeny Bernardem ze Žerotína v roce 1598. V roce 1612 byly povýšeny na městečko a obdařeny řadou hospodářských i politických výsad. Jméno nového sídliště bylo odvozeno z německého Krumberg ve významu krummer Berg "křivý kopec". V téže době byla založena rovněž sousední ves Křivý Potok a dostala jméno podle podoby potoka, při němž byla lokována (Krummbach). Již v 17. století byl pro ni užíván také německý název Krummwasser (Křivá Voda).

Od počátku 17. století užívalo městečko Krumperky na pečeti znaku, v němž na trojvrší stojí doleva obrácený vzpřímený jelen a proti němu s namířenou puškou lovec, mezi nimi listnatý strom. Později se ustálily barvy tak, že štít je modrý, trojvrší zelené, jelen a odění lovce hnědé. Na pečeti Křivé Vody bylo zobrazeno srdce, z něhož vyrůstají tři kvítky.

Již v první polovině 17. století bylo v Krumperkách 38 usedlých a do roku 1677 se jejich počet zvýšil na 59. V roce 1683 si na místě někdejší dřevěné protestantské modlitebny postavili farní kostel sv. Maří Magdalény. Tehdy byla v městečku také škola. V 18. století byl v provozu mlýn, pila a olejna, do roku 1834 se počet domů zvýšil na 137 a počet obyvatel na 1037. V Křivém Potoce se usadilo 16 sedláků, k roku 1677 měla ves 14 usedlých a také v roce 1 834 14 domů, v nichž žilo 178 obyvatel.

Po zániku patrimoniálního zřízení bylo městečko se sousední osadou zařazeno k politickému a soudnímu okresu Šumperk. Přes příznivý demografický vývoj zůstávalo zemědělským sídlištěm, v jehož okolí byl pěstován dobrý a vyhledávaný len. Zpracovatelský průmysl, který by se stal základem další prosperity, zde však nevznikl a Krumperští se omezovali na podomní obchod s bavlněným a plátěným zbožím, vyráběným na rudském panství, prodej nití a tkanic. Od druhé poloviny 19. století byla zaváděna řemeslná výroba nitěných knoflíků.

Německá agrární strana a před druhou světovou válkou Henleinova Sudetoněmecká strana určovaly politickou situaci městečka. Ve druhé polovině dvacátých let bylo vedle německé trojtřídky vyučováno rovněž v české menšinové škole.
S odchodem německého obyvatelstva po roce 1945 přešla předchozí stagnace městečka ve zjevný úpadek. Na zdejších pozemcích začal v roce 1949 hospodařit Státní statek Hanušovice. Nedostatek jiných pracovních příležitostí přiměl k postupnému odchodu i potomky nových osídlenců a obec byla degradována na část Malé Moravy, se kterou nemá ani společnou katastrální hranici. Občanům v roce 1990 sloužila jediná prodejna smíšeného zboží a připomínkou dřívějšího významu zůstává železniční stanice s názvem Podlesí, ta je však umístěna na katastru Vysokého Potoka.

K chráněným památkám patří vedle barokního kostela sv. Maří Magdalény s okolním areálem pozdně barokní morový sloup se sochou P. Marie z roku 1736.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 05.08.2003 v 07:59 hodin