mapa
poende

Historie místní části Starý Maletín

Název Maletín odpovídá osobnímu jménu Maleta, přívlastek Starý se začal používat až v 19. století k odlišení této obce od Nového Maletína. Německý úřední název zněl Alt Moletein. Nový Maletín byl již od roku 1945 spravován ze Starého Maletína a v roce 1950 došlo k úplnému spojení těchto do té doby samostatných obcí v jednu správní jednotku s názvem Maletín. K Maletínu byla v roce 1960 připojena i obec Javoří a v roce 1975 také Krchleby, ale posledně jmenovaná obec se v roce 1990 opět osamostatnila. Na pečetidle Starého Maletína bylo zobrazeno hornické kladivo a dva zkřížené kopáče, což mělo zcela určitě spojitost se zdejšími pískovcovými lomy.

Katastr Starého Maletína v rozsahu 1434 hektarů se rozprostírá v západní části Mírovské vrchoviny při hranici s okresem Svitavy (dříve Moravská Třebová). Ves má poměrně značnou nadmořskou výšku 520 m a s okolní obdělanou půdou leží v kotlině, která je téměř ze všech stran obklopena lesy. Vede sem jediná silnice z Mohelnice přes Krchleby a kolem Javoří, která se na konci Starého Maletína stáčí do údolí Třebůvky a směřuje kolem Mírova zpět do Mohelnice.

Starý Maletín tvořil v minulosti poměrně rozlehlou a lidnatou, i když dost odlehlou vesnici. V polovině 19. století tu bylo dokonce přes 1500 obyvatel, ale do roku 1938 se tento počet snížil o celou jednu třetinu. V roce 1900 zde bylo zjištěno 209 domů a 1487 obyvatel, kteří se bez výjimky hlásili k německé obcovací řeči (v roce 1930 tu bylo jenom šest Čechů). Po odsunu německého obyvatelstva patřila tato ves pro nové osadníky k nejméně přitažlivým, takže v roce 1950 zde sčítací komisaři napočítali jenom 310 osob v 96 domech; z toho je zřejmé, že mnoho domů zůstalo prázdných. Po připojení výše uvedených obcí se katastr Maletína rozrostl na 2233 hektary. Zatímco Nový Maletín v podstatě zanikl a Javoří se změnilo spíše na chalupářskou kolonii, zaznamenal Starý Maletín v posledních desetiletích mírný vzestup počtu obyvatel i domů, protože zde začal stavět obytné domy i veřejné budovy Státní statek Postřelmov. V roce 1991 měla celá obec Maletín, již bez Krchleb, celkem 324 obyvatel a 72 domů, z toho připadalo na Starý Maletín 311 osob a 66 domů.

O původu Maletína existují různé dohady. Často jsou počátky této lokality, i když bez přímých důkazů, spojovány s hornictvím. V dochovaných písemných pramenech je ves uváděna prvně roku 1317 jako manství olomouckých biskupů v mohelnickém lenním obvodu, později, od druhé poloviny 14. století při hradě Mírov. Byl zde dvůr, ale biskupové jej i se vsí pronajímali jako léno různým vladyckým rodům v okolí, z nichž někteří se podle Maletína také psali. V sousedství Maletína byl založen poněkud záhadný samostatný statek Templ s tvrzí, dvorem a kamenolomem. Vedle toho existovaly v okolí později zaniklé vsi Jordánov a Sebojany. V 16. století zpustl částečně i Maletín, mezi jehož usedlíky se tehdy objevují téměř výhradně česká jména. První zmínka o maletínské faře s kostelem pochází sice až z roku 1583, ale zřejmě existovala mnohem dříve.

Roku 1564 olomoucký biskup Marek Kuen podstatnou část Maletína vykoupil a připojil s dalšími vesnicemi přímo k panství Mírov; o sto let později byl k Mírovu připojen i statek Templ. Již v 16. století se začal v okolí Maletína těžit pískovec, který byl potom ve stále hojnějším množství využíván jako materiál k velkým stavbám i sochařským dílům. Zdejší pískovec proslavil Maletín zejména v období baroka, protože z něj bylo vytvořeno množství dodnes zachovaných skulptur, zejména v Olomouci a v dalších městech střední a severní Moravy.

Za třicetileté války se stali Maletínští přímými svědky bojů v okolí a ve vá-lečných letech mnoho z nich zahynulo hladem i morem. Ještě roku 1644 zůstalo v Maletíně z dřívějších 35 usedlíků jenom 12, ale tato situace se po válce rychle změnila a podle lánového rejstříku z roku 1677 tu bylo opět 44 usedlíků a jen 4 poustky. V následujícím období prožíval Maletín dobu svého největšího rozkvětu, což bylo podmíněno rozvojem dobývání zdejšího pískovce v 18. a v první polovině 19. století. Většinu lomů tehdy vlastnilo olomoucké biskupství, ale část z nich získali také Lichtenštejnové. Roku 1834 bylo ve Starém Maletíně 1302 obyvatel a 184 domů, takže šlo o největší, ovšem již zcela německou vesnici na Mohelnicku. Byl zde nový kostel sv. Mikuláše z roku 1 803 a při něm fara a škola. Statek či dvůr Templ byl v roce 1779 zrušen a na jeho pozemcích vznikla vesnička Nový Maletín.

Po roce 1848 připadl Starý Maletín k soudnímu okresu Mohelnice a s ním k politickému okresu Zábřeh. Pískovcové lomy se sice udržely i v této době, ale postupně přece jen ztrácely na významu a koncem druhé světové války zanikly. Obyvatelé se vedle zemědělství začali živit různými dalšími způsoby, zejména domáckým tkalcovstvím a tradiční prací v lesích, ale to vše nestačilo a ves pomalu upadala. Mezi politickými stranami měli po roce 1918 největší vliv němečtí křesťanští sociálové a sociální demokraté, ale v parlamentních volbách v roce 1935 získali již nejvíce hlasů henleinovci.

Po odsunu německého obyvatelstva se Starý Maletín brzy změnil v "zapomenutou" a značně zpustošenou ves s převahou zemědělských usedlostí. K určitému zlepšení došlo teprve v posledních desetiletích. V bezprostředním sousedství vznikl totiž u bývalé osady Svojanov (okres Svitavy) a v údolí říčky Mírovky rozsáhlý rekreační, chatařský a chalupářský areál, který do určité míry ovlivnil i život v Maletíně. Nejdůležitější změnu však přinesl státní statek, který se musel postupně ujmout neobdělávané půdy a nakonec převzít všechna zemědělská hospodářství. Sídlo statku bylo od roku 1957 v Postřelmově, ale jeho část s centrem v Krchlebech se v posledních letech osamostatnila. Pokus s chovem ovcí v Maletíně se nezdařil, ale zato zde byla vybudována rozsáhlá farma a velkokapacitní kravín; nedaleko od vesnice statek postavil moderní rekreační středisko. Z ostatních veřejných institucí a služeb zůstala v roce 1990 v obci pošta, základní škola s nižšími třídami, jeden obchod a dvě pohostinství.

K chráněným památkám ve Starém Maletíně patří v prvé řadě klasicistní farní kostel sv. Mikuláše z let 1804 až 1805 s areálem hřbitova, ohradní zdí a branami. Cenné je také empírové sousoší Kalvárie z roku 1848 a barokní mariánský sloup se sochou Immaculaty z první poloviny 18. století.

LOKALIZACE

  • Území obce: zadanému dotazu nevyhovuje ani jedna obec

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 2, 05.08.2003 v 13:03 hodin