mapa
poende

Historie místní části Vyšehorky

Obec se nazývala až do roku 1949 Vyšehoří, teprve potom měla změna na Vyšehorky odlišit tuto ves od dalšího Vyšehoří severně od Zábřeha. České pojmenování vzniklo bud' podle osobního jména Vyšehor, nebo mělo označit ves založenou na vyšším místě. Německé označení Allerheiligen je spojeno se zdejším kostelem Všech svatých. Vyšehorky byly do roku 1869 administrativně spojeny s Podolím a od roku 1960 s Líšnicí, s níž se v letech 1985 až 1990 dostaly na krátkou dobu až k poměrně vzdálené Mohelnici. Nyní tvoří opět část samostatné obce Líšnice.

Vyšehorky s katastrem o rozloze 255 hektarů leží na svahu západně od Mohelnice v místech, kde se terén Mohelnické brázdy začíná zvedat na západ do kopců a lesů Mírovské a Bouzovské vrchoviny (střední nadmořská výška asi 370 m). Vsí prochází silnice z Mohelnice přes Podolí do Líšnice.

Byla to malá vesnice, kde se v posledních dvou staletích počet obyvatel stále snižoval. V roce 1900 zde žilo v 36 domech 223 obyvatel a po odsunu téměř všech obyvatel německé národnosti (v roce 1930 zde byl jediný Čech) klesl tento počet do roku 1950 na 104 osoby ve 25 domech. V roce 1991 tu bydlelo v 18 domech již jenom 62 obyvatel.
První zprávy o Vyšehoří-Vyšehorkách z roku 1369 jsou spojeny se zdejším kostelem a s držiteli sousední Líšnice; je dokonce možné, že ves vznikla na místě líšnického dvora. Od roku 1551 je však Vyšehoří uváděno již u statku Podolí, který získal po konfiskaci v roce 1620 tehdejší olomoucký biskup kardinál František z Ditrichštejna a připojil jej k panství Mírov. Za třicetileté války byla ves ze tří čtvrtin zpustošena a ještě podle lánového rejstříku z roku 1677 tu byly vedle 21 usedlíků tři poustky. Po válce sem přicházeli hlavně němečtí novousedlíci z okolí, a tak se tato dříve převážně česká ves změnila v německou. Pro Vyšehoří měl největší význam kostel, jehož gotický presbytář byl původně kaplí u zdejšího dvora. Kostel byl několikrát přestavován a rozšiřován, ale stále byl zčásti dřevěný. Fara byla již od 15. století v rukou utrakvistů, později evangelíků, teprve roku 1663 tu byla obnovena katolická duchovní správa. O škole nemáme přesnější zprávy, ale rozhodně zde vznikla již před rokem 1848. V roce 1834 žilo ve Vyšehoří 247 obyvatel ve 34 domech. V roce 1842 téměř celá ves vyhořela, zůstalo jen několik domů a kostel.

Po roce 1848 připadlo Vyšehoří k soudnímu okresu Mohelnice v politickém okrese Zábřeh. Byla to bez výjimky zemědělská vesnice, kde také měli za první republiky rozhodující slovo němečtí agrárníci. Další osudy této lokality jsou spojeny s Líšnicí (v roce 1990 zde vedle rodinných domů zůstal jenom obchod).

Nejvýznamnější historickou památku ve Vyšehoří, kostel Všech svatých, zasáhl v roce 1957 blesk a oheň rychle pohltil dřevěnou část stavby. V letech 1963 až 1964 byl kostel rekonstruován, a tak byla tato původně raně gotická architektura s pozdějšími úpravami zachována; památkově je chráněna i ohradní zeď s bránou kolem bývalého hřbitova z počátku 19. století. Kostelík několikrát inspiroval malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 12.08.2003 v 09:15 hodin