mapa
poende

Už ví, na co lákat turisty. Na zlatorudnou štolu.

Prodat svou staletou zlatokopeckou minulost ? Ve středověku slavné město Zlaté Hory na Jesenicku to stále neumí. Muzeum, kopie zlatorudných mlýnů a závody v rýžování zlata, to je pořád malá nabídka.
V nejbližších letech ji proto tamní radnice hodlá rozšířit o prohlídku podzemní štoly.
"Ze zlatokopecké historie musíme vytěžit mnohem víc. Zpřístupněním jedné ze štol chceme nový trend odstartovat a navázat na slavnou historickou minulost," sdělil starosta města Zlatých Hor Milan Rác. Radnice už požádala o o peníze na plán toho, jak štolu zabezpečit, aby byla pro turisty bezpečná. "Chceme využít takzvaných Norských fgondů. Z těch bychom chtěli získat peníze i na úpravu štoly," řekl Rác.
Z několika podzemních systémů středověku se turistům zřejmě jako první otevře štola zvaná Poštovní. "Není ve Zlatých horách sice nejstarší , zato je pro turisty nejpřístupnější a patří k nejzajímavějším. A taky náklady úpravu by byly nejnižší," zdůvodnil výběr nadšenec zlatorudného podzemí Jan Kotris. Poštovní štola podle něj vznikla na rozhraní patnáctého a šestnáctého století. "Patřila k těm velmi výnosným. Těžilo se tam intenzivně a se ziskem až do devatenáctého století, kdy tu práce skončily, přiblížil Jan Kotris.
Štola, ale sloužila ještě několik desítek let po druhé světové válce, kdy zlatorudné podzemí obohatily ohromné podzemní chodby a sály vysekané při posledních pokusech vytěžit zbytky zlata. Nyní se tu léčí děti s dýchacími problémy. "Dříve šachta sloužila pro nový podzemní systém jako odvětrávací, " uvedl Kotris.
Několik stovek metrů Poštovní štoly, ale hlavně ukrývá výrazné stopy po středověké těžbě. "Je tu například sklad trhavin," říká tajuplně Kotris. Nešlo však o zásobárnu střelného prachu. Je to zásobárna dřevěných klínů, dnes už téměř zkamenělých.
"Stěny se tehdy rozpálily ohněm, potom se polévaly studenou vodou. Do vzniklých puklin vráželi horníci dřevěné klíny," popsal Kotris.
Uvnitř je i pozůstatek dřevěného čerpadla a dřevěného potrubí, kterým se voda čerpala z podzemí. Zachovala se i část chodeb, které horníci zajišťovali odtěženým kamenem.
"To byla skutečně odborné kamenická práce. Tehdy nebylo zvykem hlušinu vyvážet ven. Zase se ukládala nebo využívala k zajištění chodeb", řekl Kortis.
"Zpřístupněním jedné se štol chceme navázat na slavnou hornickou minulost," řekl Milan Rác, starosta Zlatých Hor.
Rostislav Hányš
MF DNES ze dne 7.srpne 2007
DALŠÍ INFORMACE: Zlaté Hory

SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY

Zveřejněno 13.08.2007 v 09:55 hodin