mapa
poende

Bezručův výplaz - z Ostravice na Lysou horu - 8,5 km, červená značka

Bezručův výplaz - z Ostravice na Lysou horu - 8,5 km, červená značka
Nejoblíbenější trasa básníka Petra Bezruče. Nejfrektovanější výstupová trasa na vrchol Lysé hory.
I básník Petr Bezruč si oblíbil zdejší krajinu, zakoupil si se svým přítelem Otakarem Bystřinou v Ostravici - Hamrovicích na tzv. Ďábelském ostrově usedlost a až do vysokého věku odtud podnikal výstupy zvané "výplazy" na Lysou horu. Dnešní muzeum Bezručův srub vypadá jako za života básníka a expozice otevřená na konci 70. let 20. st. pouze doplňuje původní interiér. Jestliže se chcete pokusit najít poklad zbojníka Ondráše v Ondrášových dírách, zvolte při zpáteční cestě na rozcestí Lukšinec směr Malenovice (Ž/Z).

Z OSTRAVICE NA LYSOU HORU
8,5 km, červená značka

Klasická výstupová i sestupová trasa ,velké převýšení, značně frekventovaná.

Z vrcholu scházíme okolo bývalé Bezručovy chaty (vyhořela 11. 3. 1978), naproti ve svahu pamětní deska padlým, popraveným a umučeným turistům v letech 1938 - 1945. Serpentinou na rozcestí, kde se odděluje modrá značka směr Malchor a Malenovice a žlutá značka do údolí Mohelnice a Krásné. Cestou míjíme pamětní tabule turistických pracovníků Břetislava Hellera a Ing. Roberta Srkala.

Svahy prudce spadají do Malenovického kotle po pravé straně a po levé do Mazáckého kotle. V zimě bývá chodník často zledovatělý, stejně jako okolní svahy, nebezpečí uklouznutí a následného zřícení do údolí je veliké. Pokračujeme dále a po 50 metrech se kamenitý chodník stáčí v prudké zatáčce doprava. V této zatáčce jsou pamětní kříže se jmény těch, kteří zahynuli při sestupu z Lysé hory.

Chodník dále klesá a vychází dřevěnou brankou na široký rovný a holý hřbet nazývaný výstižně "Velké Větry" (proudění vzduchu zde prakticky neustává). Pokud se zde ohlédneme zpět, uvidíme nejvyšší část Lysé hory, tzv. Gigulu (starý název Lysé obnovený básníkem Bezručem).

Pod "Větry" se chodník zužuje a vchází do souvislejšího lesa, vlevo od chodníku je dřevěný kříž. Toto místo se jmenuje "U Božoňky" (ve sněhové vánici zde 27. 1. 1905 zahynula Marie Božoňová, dlouholetá hospodyně z útulny na Lysé hoře, což zmiňuje i nápis na kříži). Pár desítek metrů pod tímto místem je v zatáčce informační tabule o přírodní rezervaci Mazák.

Kamenitý chodník klesá stále prudce dolů, protíná a nakonec se spojuje s širokou kamenitou cestou, která vede z úbočí Malenovického kotle až na rozcestí Lukšinec. Zde je malý dřevěný přístřešek s posezením. Zdola se na Lukšinec připojuje zelená značka z Nové Dědiny a žlutá značka z Malenovic. Pokud bychom se po nich pustili dolů a po 100 až 150 metrech odbočili z chodníku doleva, narazíme na přírodní zajímavost Ondrášovy díry.

V zimním období se dají najít poměrně lehce, nejsou zarostlé křovinami a z těchto děr vychází teplejší vzduch a pára, které rozpouští okolní sníh. Další díry se nacházejí i dále ve směru zelené a žluté značky, ale jsou již zasypané a skryté v hustém porostu mladých stromů. Tyto díry nejsou jeskyněmi v pravém slova smyslu, ale jedná se o pseudokras Moravskoslezských Beskyd. Roztrháním bloků godulských pískovců, popřípadě jejich rozjížděním na jílovcových vrstvách vznikly trhliny, dutiny a v některých případech rozměrné podzemní prostory, které jsou pro běžného, nevybaveného turistu nepřístupné a nebezpečné. Díry jsou zimovištěm netopýrů.

Z rozcestí Lukšinec pokračujeme po chodníku vlevo, šikmo dolů scházíme nad louku, kde kdysi stávala Ostravská chata (vyhořela v roce 1968), míjíme zdroj pitné vody a několik pramínků, možnost osvěžení. Otevřel se pěkný výhled na vrcholy Čupel, Smrk, Ondřejník. Loukou scházíme k rozcestí Butořanka, 100 metrů pod Butořankou je studánka a lavičky k posezení. Zde začíná asfaltová silnička údolím potoka Sepetného, kterou po 4 km dojdeme až do Ostravice. Tento úsek je bez výhledů a velmi únavný, značný pohyb automobilů.

Dopravní spojení:
Z Frýdku - Místku přes Frýdlant nad Ostravicí vlakem, autobusem nebo autem (parkoviště naproti hotelu Freud u železniční stanice a za autobusovým stanovištěm).