Kříž pod starým pivovarem

Kříž pod starým pivovarem [ Pověst ]

Kříž pod starým pivovarem
Lidé stavívali kříže nebo alespoň malý obrázek zavěsili na strom povětšinou tam, kde došlo k nějakému neštěstí, kde někdo zahynul násilnou smrtí. Oběťmi přepadení bývali často zvěroklestiči. Vracel-li se takový miškář z práce po světě, nemohl si být nikdy jist, že dojde svého cíle. Všelijací povaleči a lupiči dobře tušili, že mívá v tu dobu u sebe dosti peněz, na milého miškaře si počínali a ten mohl děkovat Bohu, byl-li jen oloupen nebo lehčeji zraněn. Kolikrát došlo i k nejhoršímu. Tu potom lidé zabitého našli a na tom místš postavili jeho příbuzní na památku kříž. Někdy však lupiči mrtvolu ukryli a nešťastník nemohl být ani pochován.

To jenom strýc Karel se loupežníků bát nemusel. Dopomohla mu k tomu jedna příhoda: Strýc chodil do Polska na miškovačku. Jednou se zase tak vracel domů a bylo už k večeru, když dorazil do lesa. Že měl ale pro strach uděláno, šlapal si to nebojácné dál, až přišel k propasti, kterou měl přejít. A na tom zlověstném místě jej najednou obklopila tlupa loupežníků, vrhli se na něj a bůhví jak by to s ním dopadlo, nebýt náhodou mezi loupežníky jednoho, který strýce Karla znal ještě z doby, kdy byl sám poctivým sedlákem. "Nechte mého Karolka," vykřikl a loupežníci se zarazili a couvli. Nebudou přece příteli svého druha ubližovat. Karolka pozvali k ohni, dali mu najíst a napít, jen musel, než odešel, přísahat, že je neprozradí. Bylo už dávno po půlnoci, když se vracel z loupežnického ležení. Tu spatřil dvě blížící se ostrá světla. Lehl si na břicho, opatrně lezl nazpět a nad propastí tlumeně zvolal: "Utečte, utečte, idú dva hajduši." Loupežníci na nic nečekali a v tu ránu jakoby se po nich zem slehla. Karel šel dál svojí cestou a potkal dva četníky. Ti hned, zda neviděl v tu stranu loupežníky či nějaké podezřelé osoby. Tu on dodržel svůj slib a loupežníky neprozradil. A když se zas za nějaký čas opět domů ze světa navracel, loupežníci si na něj zase počkali, avšak tentokrát jen proto, aby mu poděkovali za záchranu.

Různé kříže mají různé osudy a připomínají různé události, které se sobě často podobají. Ale původ kříže, co stojí pod starým pivovarem, je přece jen trochu jiný.

Bylo to snad ještě za roboty, když se do zámku vloupal zloděj. Chtěl ukrást peníze, které se zamykaly do velké železné truhly přišroubované k zemi, aby ji nikdo nemohl odnést. Tento zloděj byl však nešika, ve tmě o cosi zavadil, upadl a hluku nadělal, není divu, že probudil hradní stráž z dřímoty. To se ví, že se dal hned na útěk a běžel jako o život - chtěl se dostat na cestu, která vedla kolem Štibračky do Rudic. Byl už za pivovarem, když se ozval výstřel- to jeden strážný použil svou mušketu a neštastníka zasáhl. Ten utíkal ještě několik kroků, pak vysílením padl k zemi a zemřel. Na tom místě pak lidé z pivovaru postavili kříž.