Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd
Čtvrtek 29. května 2025
Historie Šléglova [ Historie (archivní dokument) ]
Jméno vesnice, odvozené z německého názvu Schlóogelsdorf, odpovídá patrně původnímu zaměstnání zdejších obyvatel: roztloukávala se zde ruda, nebo tu žili ti, kteří nablízku zlatonosných nalezišť tuto činnost vykonávali. V roce 1953 se stal Šleglov částí sousedních Vikantic a spolu s nimi, v roce 1975, částí Branné. V roce 1990 se nejen obě obce od Branné vyčlenily, ale o dva roky později se znovu osamostatnil Šleglov od Vikantic. Pečetním znamením obce byla kolmo postavená radlice.
Katastr Šleglova o rozloze 718 hektarů je vyplněn kopci Branenské vrchoviny, z nichž Kutný vrch v severní části dosahuje výšky 798 m. Vesnice má střední nadmořskou výšku 661 m a leží v dolině, kterou prochází silnice ze Starého Města do Vikantic. Ještě výše v horách, v severní části katastru, je situována osada Kronfelzov (něm. Kronfelsthal).
Šleglov byl vždy malou horskou vesničkou, avšak se stabilním počtem vesměs německého obyvatelstva (v roce 1930 zde žili jen dva Češi). V roce 1900 žilo v 58 domech 296 obyvatel (na osadu Kronfelzov tehdy připadalo 10 domů a 52 obyvatel). Odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce a skutečnost, že chudá horská pole nelákala nové osídlence, způsobily do roku 1950 pokles na 81 obyvatel ve 41 domě a při posledním sčítání v roce 1991 zde bylo zjištěno jen 26 obyvatel a devět trvale obydlených domů.
Šleglov je poprvé zmíněn v listině z roku 1325, kdy byl darován pánem Kolštejna cisterciáckému klášteru v Kamenci. V 15. století zpustl a obnoven byl v 16. Století již opět kolštejnskou vrchností. Podle lánového rejstříku hospodařilo v roce 1677 ve vsi 24 usedlíků a do roku 1834 vzrostl počet domů na 36 s 258 obyvateli. Až v roce 1795 byla založena osada Kronfelzov a do roku 1834 se rozrostla na 10 domů se 40 obyvateli. Již ve dvacátých letech 19. století se v okolí Šleglova těžila tuha.
Po roce 1848 byla vesnice připojena k staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. Obyvatelé se živili na chudých horských polích, část z nich se uplatnila při těžbě tuhy, jež pokračovala ještě v sedmdesátých letech 20. století. V politickém životě zemědělské obce měli rozhodující slovo němečtí agrárníci, a to i před rokem 1938. Vyučování ve šleglovské škole začalo nouzově již v roce 1820 a roku 1886 zahájila vyučování odbočka v Kronfelzově. V roce 1945 zanikla nejen škola, ale s odchodem německých obyvatel osiřela i zdejší pole, na nichž začal v roce 1949 hospodařit staroměstský státní statek. Vylidňující se sídliště postrádalo v roce 1990 jakoukoliv občanskou vybavenost.
Katastr Šleglova o rozloze 718 hektarů je vyplněn kopci Branenské vrchoviny, z nichž Kutný vrch v severní části dosahuje výšky 798 m. Vesnice má střední nadmořskou výšku 661 m a leží v dolině, kterou prochází silnice ze Starého Města do Vikantic. Ještě výše v horách, v severní části katastru, je situována osada Kronfelzov (něm. Kronfelsthal).
Šleglov byl vždy malou horskou vesničkou, avšak se stabilním počtem vesměs německého obyvatelstva (v roce 1930 zde žili jen dva Češi). V roce 1900 žilo v 58 domech 296 obyvatel (na osadu Kronfelzov tehdy připadalo 10 domů a 52 obyvatel). Odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce a skutečnost, že chudá horská pole nelákala nové osídlence, způsobily do roku 1950 pokles na 81 obyvatel ve 41 domě a při posledním sčítání v roce 1991 zde bylo zjištěno jen 26 obyvatel a devět trvale obydlených domů.
Šleglov je poprvé zmíněn v listině z roku 1325, kdy byl darován pánem Kolštejna cisterciáckému klášteru v Kamenci. V 15. století zpustl a obnoven byl v 16. Století již opět kolštejnskou vrchností. Podle lánového rejstříku hospodařilo v roce 1677 ve vsi 24 usedlíků a do roku 1834 vzrostl počet domů na 36 s 258 obyvateli. Až v roce 1795 byla založena osada Kronfelzov a do roku 1834 se rozrostla na 10 domů se 40 obyvateli. Již ve dvacátých letech 19. století se v okolí Šleglova těžila tuha.
Po roce 1848 byla vesnice připojena k staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. Obyvatelé se živili na chudých horských polích, část z nich se uplatnila při těžbě tuhy, jež pokračovala ještě v sedmdesátých letech 20. století. V politickém životě zemědělské obce měli rozhodující slovo němečtí agrárníci, a to i před rokem 1938. Vyučování ve šleglovské škole začalo nouzově již v roce 1820 a roku 1886 zahájila vyučování odbočka v Kronfelzově. V roce 1945 zanikla nejen škola, ale s odchodem německých obyvatel osiřela i zdejší pole, na nichž začal v roce 1949 hospodařit staroměstský státní statek. Vylidňující se sídliště postrádalo v roce 1990 jakoukoliv občanskou vybavenost.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Šléglov
- Správní obvod 2: Hanušovice
- Správní obvod 3: Šumperk
- Území NUTS 4: Okres Šumperk
- Území NUTS 3: Olomoucký kraj
- Území NUTS 2: Střední Morava
- Turistická oblast: 43 Jeseníky
- Turistický region: Severní Morava a Slezsko
DALŠÍ INFORMACE: http://www.infosumperk.cz
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: Lucie Krejčí (Regionální a městské informační centrum v Šumperku) org. 49, 08.07.2004 v 10:54 hodin
Webkamery
Odkazy
- Rekreační centrum Sepetná
- Turistická oblast Beskydy-Valašsko
- www.Beskydy.cz
- VBeskydech.cz
- Český hydrometeorologický ústav
- Vše o Beskydech
- Bezručova chata
- Horní Bečva
- KČT Lysá hora Ostravice
- Krásy Beskyd
- Valašská krajina
- Fotíme Beskydy
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Smekal
- Fotograf Jirka Janovský
- Fotograf Marcel Fujcik
- Fotograf Martin Glatzner
- Fotograf Michal Šofer
- Fotograf Pavel Špurek
- Fotograf Petr Adámek
- Fotograf Radovan Křenek
- Virtuální panoramata
- Ohlá klika
- Rodinný penzion Beskýdek
- Meteorologická st. Maruška
- Cnedlik - one eye world
- Dřevjanka U Zbuja
- BESKYDHOST
- Ubytovna Ostravice
- Chalupa Myslivna Zlatník
- Podlysaci.cz
- ČSOP Salamandr
- Hvězdárna Beskydy
- Milujeme hory