Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd
Čtvrtek 29. května 2025
Kostel sv. Petra a Pavla [ Kostel nebo katedrála ]
Kostel je v obci situován na mírném návrší. Jeho původní románský sloh prozrazuje hlavně hranolová věž s charakteristickými podvojnými okénky v nejvyšším patře. Jeho původ je možno klást do druhé poloviny 12. století. První písemná zpráva je z let 1344 - 1350.
Zajímavostí v síni jsou dva náhrobní kameny z konce 16. století a začátku 17. století zhotovené zemřelým rytířům Oudražským. Nápis na větším kameni patří urozenému rytíři panu Bohuslavu Oudražskému z Kestřan a na Oudražích (+1610) a nápis na menším kameni dítkám jmenovaného, Ctiborovi (+1599), Janu (+1605) a Alžbětě (+1606).
Mimořádně významná je malířská výzdoba interiéru, kde jsou stěny pokryty monumentální kompozicí Posledního soudu, rozčleněnou do několika pásů. Celistvě jsou malby dochované zvláště v presbytáři, kde je objevil v roce 1943 akademický malíř Jiří Jelínek.
Původní podoba kostela byla značně pozměněna četnými opravami, přístavbami a přestavbami. Poměrně závažné zásahy přinesla kostelu a souvisejícím objektům 1. polovina 19. století. Rozsáhlá stavební činnost souvisela s aktivitou místního faráře Víta Cízy, který působil v Albrechticích v letech 1819 - 1854. Roku 1828 nechal chrám vybílit, Fr. Jenschta z Českého Krumlova opravil varhany, pořízeno bylo nové zábradlí ke schodišti z lodě na kruchtu a sakristii, kobku a kostnici pokryla nová šindelová krytina. O rok později byl v kostele zbudován boží hrob. V roce 1830 byl pak postaven na protější straně sakristie přístavek, tzv. oratorium, roku 1832 byl přelit velký zvon na věži a došlo k výrazné venkovní úpravě východního závěr kostela. V roce 1840 dále zhotovil malíř František Mikule z Jinína kopii obrazu sv. Petra a Pavla na hlavním oltáři, který o šest let později namaloval pro Albrechtický kostel i obrazy Křížové cesty. Z Cízova podnětu byl také pořízen nový ciferník na věžních hodinách s pozlacenými čísly, vyzdoben oltář i kazatelna, opravena kostnice a na výtězný oblouk byl namalován znak patrona chrámu, Prospera hraběte z Bercholdů.
Řadu let byl však kostel devastován a dokonce v roce 1947 došlo k zomítání vzácných maleb. Tyto byly znovu odkryty a restaurovány akademickými malíři Františkem Kotrbou a Karlem Mezerou v roce 1962. Další renovace kostela byla provedena v roce 1988, kdy byly opraveny věžní hodiny. Současně bylo jejich ruční natahování změněno na elektrické. Namontován byl i nový ciferník s pozlaceným očíslováním. Dále bylo provedeno nové zastřešení celého kostela, oplechování v mědi, štukové omítky a nátěry.
Zajímavostí v síni jsou dva náhrobní kameny z konce 16. století a začátku 17. století zhotovené zemřelým rytířům Oudražským. Nápis na větším kameni patří urozenému rytíři panu Bohuslavu Oudražskému z Kestřan a na Oudražích (+1610) a nápis na menším kameni dítkám jmenovaného, Ctiborovi (+1599), Janu (+1605) a Alžbětě (+1606).
Mimořádně významná je malířská výzdoba interiéru, kde jsou stěny pokryty monumentální kompozicí Posledního soudu, rozčleněnou do několika pásů. Celistvě jsou malby dochované zvláště v presbytáři, kde je objevil v roce 1943 akademický malíř Jiří Jelínek.
Původní podoba kostela byla značně pozměněna četnými opravami, přístavbami a přestavbami. Poměrně závažné zásahy přinesla kostelu a souvisejícím objektům 1. polovina 19. století. Rozsáhlá stavební činnost souvisela s aktivitou místního faráře Víta Cízy, který působil v Albrechticích v letech 1819 - 1854. Roku 1828 nechal chrám vybílit, Fr. Jenschta z Českého Krumlova opravil varhany, pořízeno bylo nové zábradlí ke schodišti z lodě na kruchtu a sakristii, kobku a kostnici pokryla nová šindelová krytina. O rok později byl v kostele zbudován boží hrob. V roce 1830 byl pak postaven na protější straně sakristie přístavek, tzv. oratorium, roku 1832 byl přelit velký zvon na věži a došlo k výrazné venkovní úpravě východního závěr kostela. V roce 1840 dále zhotovil malíř František Mikule z Jinína kopii obrazu sv. Petra a Pavla na hlavním oltáři, který o šest let později namaloval pro Albrechtický kostel i obrazy Křížové cesty. Z Cízova podnětu byl také pořízen nový ciferník na věžních hodinách s pozlacenými čísly, vyzdoben oltář i kazatelna, opravena kostnice a na výtězný oblouk byl namalován znak patrona chrámu, Prospera hraběte z Bercholdů.
Řadu let byl však kostel devastován a dokonce v roce 1947 došlo k zomítání vzácných maleb. Tyto byly znovu odkryty a restaurovány akademickými malíři Františkem Kotrbou a Karlem Mezerou v roce 1962. Další renovace kostela byla provedena v roce 1988, kdy byly opraveny věžní hodiny. Současně bylo jejich ruční natahování změněno na elektrické. Namontován byl i nový ciferník s pozlaceným očíslováním. Dále bylo provedeno nové zastřešení celého kostela, oplechování v mědi, štukové omítky a nátěry.
UMÍSTĚNÍ
- Souřadnice WGS-84: 49.25638138N, 14.309346377E
- Katastr (místní část): Albrechtice nad Vltavou
- Území obce: Albrechtice nad Vltavou
- Správní obvod 2: Písek
- Správní obvod 3: Písek
- Území NUTS 4: Okres Písek
- Území NUTS 3: Jihočeský kraj
- Území NUTS 2: Jihozápad
- Turistická oblast: 05 Jižní Čechy
- Turistický region: Jižní Čechy
DALŠÍ INFORMACE: http://www.albrechticenadvltavou.cz
Typ záznamu: Kostel nebo katedrála
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 2, 27.10.2021 v 18:06 hodin
Webkamery
Odkazy
- Rekreační centrum Sepetná
- Turistická oblast Beskydy-Valašsko
- www.Beskydy.cz
- VBeskydech.cz
- Český hydrometeorologický ústav
- Vše o Beskydech
- Bezručova chata
- Horní Bečva
- KČT Lysá hora Ostravice
- Krásy Beskyd
- Valašská krajina
- Fotíme Beskydy
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Smekal
- Fotograf Jirka Janovský
- Fotograf Marcel Fujcik
- Fotograf Martin Glatzner
- Fotograf Michal Šofer
- Fotograf Pavel Špurek
- Fotograf Petr Adámek
- Fotograf Radovan Křenek
- Virtuální panoramata
- Ohlá klika
- Rodinný penzion Beskýdek
- Meteorologická st. Maruška
- Cnedlik - one eye world
- Dřevjanka U Zbuja
- BESKYDHOST
- Ubytovna Ostravice
- Chalupa Myslivna Zlatník
- Podlysaci.cz
- ČSOP Salamandr
- Hvězdárna Beskydy
- Milujeme hory