Kostel sv. Jakuba

Kostel sv. Jakuba [ Kostel nebo katedrála ]

Pozůstatkem původní raně gotické stavby z přelomu 13. a 14. století je dodnes dochovaný jižní portál. V 15. století byl kostel upravován (z této doby pochází portál do sakristie), roku 1695 přistavěna hranolová věž, 1710 kaple sv. Jana Nepomuckého podle návrhu Pavla Ignáce Bayera a posledním výrazným stavebním zásahem se stalo prodloužení lodí v roce 1891.
Zatímco kostelní loď je polostropá, presbytář uzavírá křížová klenba s šestilistou růží vytesanou na svorníku. Nejstarší součást vnitřního vybavení představuje kazatelna z roku 1720.
Hlavní oltář z doby po polovině 18. století zdobí několik soch světců a obraz sv. Jakuba namalovaný Františkem Čermákem v roce 1858, obrazy na bočních oltářích sv. Anny a Panny Marie jsou dílem Eduarda Schallera z roku 1844.
V kapli sv. Jana Nepomuckého stojí pseudobarokní oltář s novodobým obrazem světce a se sochami svatých biskupů vytvořenými kolem roku 1740. Kostel patřil původně k borovanské, později k suchdolské faře a teprve v roce 1786 byl povýšen na farní.
Ve svátek sv. Jakuba (poslední červencovou neděli) se zde pravidelně koná pouť.