Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd
Pátek 29. března 2024
Lesy Českého ráje [ Flora ]
Lesy Českého ráje
V dávné minulosti, po ústupu posledního zalednění a před vznikem stálého osídlení, byl Český ráj územím pralesů. S osídlováním člověk postupně les kácel a krajinu změnil na mozaiku lesů, rybníků, luk a polí.
Do poloviny 18. století se lesy obnovovaly samy - přirozeným zmlazením. Vyšší potřeba dřeva vedla k intenzivním těžbám a nutnosti umělého zalesňování. Od té doby se les stal továrnou na dřevo, kde byly vysazovány vedle rychle rostoucích dřevin, jako je smrk ztepilý a borovice lesní, i druhy nepůvodní: vejmutovka, douglaska, jedle obrovská, dub červený a modřín opadavý. To vše vedlo k vymizení původních lesních společenstev. Používání cizích druhů, stejně jako výsadby smrkových a borových monokultur, znamená narušení lesního ekosystému způsobující výrazné omezení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů. Následkem toho takový les není schopen odolat vlivům, které na něj působí - snadno podlehne kůrovci, mnišce a větru a nemůže zadržet tolik vody jako les se svou přirozenou skladbou.
Problémem lesů v Českém ráji je jejich intenzívní obhospodařování a značně pozměněná druhová skladba. Přirozené lesy jsou zastoupeny na malých plochách. Jde o zbytky reliktních borů ve skalních městech, bučiny v údolí Jizery, olšiny podél vodních toků a ojedinělé ostrůvky doubrav. Vzácně se tu nalézají i jiné typy lesních společenstev, např. dubohabřiny, suťové lesy, bezkoléncové a teplomilné doubravy.
Opomíjenou, ale přirozenou součástí lesa jsou vedle stojících živých stromů i stromy mrtvé a jejich padlé kmeny. Poskytují životní prostor pro mnoho živočichů a hub, bez kterých přirozený lesní ekosystém nemůže fungovat.
Největší šanci na přirozenou obnovu a přežití mají lesy v I. zóně Chráněné krajinné oblasti Český ráj a v přírodních rezervacích. Tyto lesy by po likvidaci nepůvodních druhů měly být ponechány jako bezzásahové, kde by jediným hospodářem byla příroda.
Podél vodních toků, ve svahových lesních prameništích a terénních sníženinách s vysokou hladinou podzemní vody se vyskytují jasanovo-olšové luhy. Jde o druhově bohaté lesy tvořené dominantní olší lepkavou a jasanem ztepilým s příměsí střemchy. Keřové a bylinné patro je často husté až neprostupné. Je domovem jak ohrožené bledule jarní a prvosenky vyšší, tak kopřivy dvoudomé, čistce lesního nebo bršlice kozí nohy.
Na živinami bohatých hlubokých půdách na svazích i plošinách v teplejších oblastech jsou přirozené dubohabřiny. Tyto lesy tvoří habr obecný, dub zimní a letní, častá je také lípa srdčitá. V keřovém patře roste líska a hloh. Na jaře v dubohabřinách rozkvétají sasanky, hrachory, dymnivky a violky.
Na svazích údolích, často inverzních poloh, se vyskytují květnaté bučiny. Jsou tvořeny bukem lesním a javorem klenem, lípou a výjimečně jedlí bělokorou. V těchto lesích nalezneme kromě nejvzácnějších druhů orchidejí i lilii zlatohlávek, kyčelnici devítilistou, jaterník podléšku a mnoho dalších druhů bylin a trav.
Na minerálně chudých kyselých půdách plošin a svahů jsou původní acidofilní bučiny tvořené pouze bukem lesním. Bohatý opad bukového listí neumožňuje rozvoj keřového a bylinného patra a tak v těchto lesích roste jen borůvka, věsenka nachová nebo některé trávy.
Druhově chudé lesy na kyselých půdách s dominantním dubem letním a zimním se nazývají acidofilní doubravy. Doprovodnými dřevinami acidofilních doubrav bývají bříza bělokorá, borovice lesní, jeřáb ptačí a krušina olšová. Z bylin jsou pro doubravy typické tráva lipnice hajní, černýš luční a borůvka, své neopomenutelné místo mají mechy.
Na písčitých půdách a temenech pískovcových skal mají svůj domov reliktní skalní bory. Borovice lesní zde při vysokém stáří dorůstá jen do výšky několika metrů a bývá často bizarního, pokřiveného růstu. Velké nebezpečí představuje invaze severoamerické borovice vejmutovky. Ta vytlačuje původní borovici lesní a mění chemismus půdy.
Literatura:
http://www.CesRaj.chkocr.cz
V dávné minulosti, po ústupu posledního zalednění a před vznikem stálého osídlení, byl Český ráj územím pralesů. S osídlováním člověk postupně les kácel a krajinu změnil na mozaiku lesů, rybníků, luk a polí.
Do poloviny 18. století se lesy obnovovaly samy - přirozeným zmlazením. Vyšší potřeba dřeva vedla k intenzivním těžbám a nutnosti umělého zalesňování. Od té doby se les stal továrnou na dřevo, kde byly vysazovány vedle rychle rostoucích dřevin, jako je smrk ztepilý a borovice lesní, i druhy nepůvodní: vejmutovka, douglaska, jedle obrovská, dub červený a modřín opadavý. To vše vedlo k vymizení původních lesních společenstev. Používání cizích druhů, stejně jako výsadby smrkových a borových monokultur, znamená narušení lesního ekosystému způsobující výrazné omezení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů. Následkem toho takový les není schopen odolat vlivům, které na něj působí - snadno podlehne kůrovci, mnišce a větru a nemůže zadržet tolik vody jako les se svou přirozenou skladbou.
Problémem lesů v Českém ráji je jejich intenzívní obhospodařování a značně pozměněná druhová skladba. Přirozené lesy jsou zastoupeny na malých plochách. Jde o zbytky reliktních borů ve skalních městech, bučiny v údolí Jizery, olšiny podél vodních toků a ojedinělé ostrůvky doubrav. Vzácně se tu nalézají i jiné typy lesních společenstev, např. dubohabřiny, suťové lesy, bezkoléncové a teplomilné doubravy.
Opomíjenou, ale přirozenou součástí lesa jsou vedle stojících živých stromů i stromy mrtvé a jejich padlé kmeny. Poskytují životní prostor pro mnoho živočichů a hub, bez kterých přirozený lesní ekosystém nemůže fungovat.
Největší šanci na přirozenou obnovu a přežití mají lesy v I. zóně Chráněné krajinné oblasti Český ráj a v přírodních rezervacích. Tyto lesy by po likvidaci nepůvodních druhů měly být ponechány jako bezzásahové, kde by jediným hospodářem byla příroda.
Podél vodních toků, ve svahových lesních prameništích a terénních sníženinách s vysokou hladinou podzemní vody se vyskytují jasanovo-olšové luhy. Jde o druhově bohaté lesy tvořené dominantní olší lepkavou a jasanem ztepilým s příměsí střemchy. Keřové a bylinné patro je často husté až neprostupné. Je domovem jak ohrožené bledule jarní a prvosenky vyšší, tak kopřivy dvoudomé, čistce lesního nebo bršlice kozí nohy.
Na živinami bohatých hlubokých půdách na svazích i plošinách v teplejších oblastech jsou přirozené dubohabřiny. Tyto lesy tvoří habr obecný, dub zimní a letní, častá je také lípa srdčitá. V keřovém patře roste líska a hloh. Na jaře v dubohabřinách rozkvétají sasanky, hrachory, dymnivky a violky.
Na svazích údolích, často inverzních poloh, se vyskytují květnaté bučiny. Jsou tvořeny bukem lesním a javorem klenem, lípou a výjimečně jedlí bělokorou. V těchto lesích nalezneme kromě nejvzácnějších druhů orchidejí i lilii zlatohlávek, kyčelnici devítilistou, jaterník podléšku a mnoho dalších druhů bylin a trav.
Na minerálně chudých kyselých půdách plošin a svahů jsou původní acidofilní bučiny tvořené pouze bukem lesním. Bohatý opad bukového listí neumožňuje rozvoj keřového a bylinného patra a tak v těchto lesích roste jen borůvka, věsenka nachová nebo některé trávy.
Druhově chudé lesy na kyselých půdách s dominantním dubem letním a zimním se nazývají acidofilní doubravy. Doprovodnými dřevinami acidofilních doubrav bývají bříza bělokorá, borovice lesní, jeřáb ptačí a krušina olšová. Z bylin jsou pro doubravy typické tráva lipnice hajní, černýš luční a borůvka, své neopomenutelné místo mají mechy.
Na písčitých půdách a temenech pískovcových skal mají svůj domov reliktní skalní bory. Borovice lesní zde při vysokém stáří dorůstá jen do výšky několika metrů a bývá často bizarního, pokřiveného růstu. Velké nebezpečí představuje invaze severoamerické borovice vejmutovky. Ta vytlačuje původní borovici lesní a mění chemismus půdy.
Literatura:
http://www.CesRaj.chkocr.cz
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Turnov
- Správní obvod 2: Turnov
- Správní obvod 3: Turnov
- Území NUTS 4: Okres Semily
- Území NUTS 3: Liberecký kraj
- Území NUTS 2: Severovýchod
- Turistická oblast: 19 Český ráj
- Turistický region: Český ráj
DALŠÍ INFORMACE: http://www.CesRaj.chkocr.cz
Typ záznamu: Flora
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 2, 07.08.2004 v 09:12 hodin
Webkamery
Odkazy
- Rekreační centrum Sepetná
- Turistická oblast Beskydy-Valašsko
- www.Beskydy.cz
- VBeskydech.cz
- Český hydrometeorologický ústav
- Vše o Beskydech
- Bezručova chata
- Horní Bečva
- KČT Lysá hora Ostravice
- Krásy Beskyd
- Valašská krajina
- Fotíme Beskydy
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Smekal
- Fotograf Jirka Janovský
- Fotograf Marcel Fujcik
- Fotograf Martin Glatzner
- Fotograf Michal Šofer
- Fotograf Pavel Špurek
- Fotograf Petr Adámek
- Fotograf Radovan Křenek
- Virtuální panoramata
- Ohlá klika
- Rodinný penzion Beskýdek
- Meteorologická st. Maruška
- Cnedlik - one eye world
- Dřevjanka U Zbuja
- BESKYDHOST
- Ubytovna Ostravice
- Chalupa Myslivna Zlatník
- Podlysaci.cz
- ČSOP Salamandr
- Hvězdárna Beskydy
- Milujeme hory