Historie obce Chřenovice

Historie obce Chřenovice [ Historie (archivní dokument) ]

Osídlení území Ledčska, kam patří obec Chřenovice, lze s největší pravděpodobností datovat od do druhé poloviny 12. století, do období vnitřní české kolonizace.

Dodnes dochovalým vzácným dokladem tehdejšího šíření duchovní a světské moci je románská architektura. Je chloubou celé zdejší krajiny. Románský kostel sv. Václava v Chřenovicích v letech 1134 až 1139. Jde pravděpodobně o nejstarší stavbu na Ledečsku.

Časté požáry, většinou dřevěných domků, byly podnětem k zaslání dobrovolných hasičských sborů. V politickém a soudním okrese ledečském byl založen první hasičský sbor roku 1876 v Ledči nad Sázavou.

Kolem roku 1880 přišla na okres mladých nadšených učitelů z Učitelského ústavu v Kutné Hoře. Ti se pustili do vzdělávací práce a zakládání zasičských sborů v celém okrese.

Tak byl v roce 1884 založen Dobrovolný hasičský sbor v Chřenovicích. O jeho vznik se zasloužil chřenovický řídící učitel Antonín Dvořáček. Od prvních chvil měl sbor třicet mužských členů, dobrovolníků z obce.

Při svém založení obdržel hasičský sbor příspěvek od Jeho Veličenstva, císaře Františka Josefa I., částku 60 zlatých. Tereziánský řád zchudlých šlechtičen věnoval 50 zlatých a 20 zlatých darovala záložna ve Zbraslavicích. Přispěli i místní občané, ale i občané z okolí. Z peněz byl zakoupen sborový plátěný oblek a výzbroj. Obecní zastupitelstvo zakoupilo v roce 1885 nově vzniklému hasičskému sboru ruční strříkačku od pražské firmy R.A. Smekal za 550 zlatých.

Rok 1906 přinesl založení Hasičské župy ledečské - Reitmerovy. První schůzky, která se konala v Ledči nad Sázavou, se zůčasnilo patnáct hasičských sborů, mezi nimi i hasičský sbor z Chřenovic. První hasičský sjezd se konlal v Zahrádce 21. července 1907 za účasti devatenácti sborů. Třetí sjezd se uskutečnil 11. července 1909 v Chřenovicích při oslavách dvacátéhopátého výročí založení zdejšího hasičského sboru. Při této příležitosti vydal hasičský sbor i pamětní medaili. Konalo se i cvičení před hasičským skladištěm. Hasiči předváděli stříkání z ruční stříkačky, kterou sbor vlastnil.

Chřenovičtí hasiči byli pořadateli i čtnáctého sjezdu v roce 1925. Hasiči demonstrovali hašení stavení se stříkačkou u rybníka. O významu hasičstva přednesl projev na prostranství před křížem učitel Bohumil Sobek z Ledče. Sraz byl zakončen věnečkem v dolní hospodě.

Hasičská župa na návrh řídíčícího učetele v Ledči - Antonína Reitmayera - založila hasičský pohřební dobročinný fond. Z něho měla být vyplácena podpora pro zústalé členů hasičských sborů, zemřelých při nehodách během hašení požárů. Do tohoto fondu přispívali i chřenovičtí.

Hasičský sbor se zůčasnil i sjezdu ledečské hasičské župy vroce 1934 u Dolní Březinky. Předvedli zde ukázky hasičského výcviku při zdolávání požárů. Za vzorně předvedenou ukázku zde obdrželi pochvalný diplom.

Hasičskému sboru byla zakoupena v roce 1938 nová motorová strříkačka. Vyrobila ji firma Bohumila Máry v lánech u Poděbrad za 21.500 Kč a stříkačka slouží doposud.

Hasiči přinášeli do obce i kulturu. Pomáhali hrát divadlo, pořádali každoročně průvod k výročí narození prezidenta T. G. Masaryka. Legendou chřenovických hasičů se stal, dnes již nežijící, František Matějka.

Sbor dobrovolných hasičů přetrval v obci až do dnešních dnů. Dnes má sbor tři motorové stříkačky, garážuje je v nové budově, kterou si postavila obec v roce 1996 na místě starého hasičského skladiště. Sbor se stále zůčastňuje všech hasičských cvičení v havlíčkobrodském okresu.

V roce 1995 byla v obci uspořádána okrsková soutěž v požární ochraně, které se zůčastnilo deset okolních hasičských sborů.

Velitelem chřenovických hasičů je nyní Pavel Novák a starostou Josef Fejfar. Za léta své činnosti odvedli hasiči velký kus záslužné práce. Jejich přičiněním bylo zabráněno větším požárům v obci. Mají i podíl na záchraně osob a majetku svých spoluobčanů. Jejich heslem stálé je "Jeden za všechny, všichni za jednoho! "