Kostel sv. Jana Křtitele

Kostel sv. Jana Křtitele [ Kostel nebo katedrála ]

Menší filiální kostel sv. Jana Křtitele je nejstarší dochovanou stavbou ve Skorkově - první zmínka o kostele pochází již z roku 1359. Ve třicetileté válce byl značně poškozen a proto byl po roce 1690 z části přestavěn. Roku 1698 k němu byla přistavěna zvonice, která byla při rekonstrukci roku 1873 přestavěna do dnešní podoby.

Presbytář kostela je téměř čtvercový, zaklenutý do kříže s žebrovitou klenbou. V presbytáři je barokní oltářík: soudobý obraz sv. Jana kážícího zástupu na poušti.

Loď kostela je obdélníková, 7,25 m široká a 8,61 m vysoká, se 7 původně gotickými okny. Okna jsou obdélníková, nahoře půlkruhem uzavřená, strop lodi je plochý. Západní část s průčelím pochází z konce XVIII. století. Triumfální oblouk (rozpětí 3,45 m, výška 3,72 m) je půlkruhový a má do lodi pravoúhlý ústupek.

Za oltářem se nachází původní okno 75 cm široké, 1,12 m vysoké. Jsou to vlastně dvě úzká okénka vedle sebe, nahoře zakončená neúplným hrotitým trojlistem, a mezi jejich hroty nahoře je vsunuto další malé kruhové okénko. Špaleta je překlenuta stlačeným segmentem. Kamenné (pískovcové) pažení ve zdivu je osazené lícem dovnitř kostela.

Druhé obdobné původní okno je dosud patrno v jižní stěně.

Historie kostela

Filiální chrám sv. Jana Křtitele býval ve XIV. století farním kostelem děkanátu kamenického a platil 15 gr. pololetního desátku králi.

Z farářů Skorkovských, kteří platili papežský desátek pololetně po 15 gr. č. je znám z roku 1359 Mikuláš, který tehdy 27. Jul. zaměnil obročí své (faru) s jiným Mikulášem, farářem v Bestvíně.
30. března 1362 směnil s Mikulášem Hašek, kdysi farář ve Strenicích, ale brzy na to zemřel a po jeho smrti ještě téhož roku 7. prosince se stal farářem boleslavský kanovník Jan z Lubna. Jeho nástupce Hereš zemřel roku 1390 a na jeho místě podán 27. července Klement z Budyně. Po jeho smrti, 21. dubna roku 1405 jmenován Jan z Bukova zdejším farářem. Ještě mezi roku 1424 -1434 byli uváděni kněží katoličtí, pak nejspíše nastoupili podobojí, kteří byli po bělohorské bitvě vypuzeni.

Roku 1603 byl připojen Skorkovský kostelík s Předměřickou farou k Benátkám jako chrám kommendovaný (ecclesia commendata). Poněvadž s Předměřickou farou shořely tamní knihy, byla konána roku 1650 hejtmanem Václavem Hendrychem ze Stříteže zvláštní kommise za zjistěním zádušních důchodů. Po bitvě Bělohorské administrovali křížovníci z Benátek, od roku 1652 předměřičtí faráři. Ve třicetileté válce chrám sešel a byl po roce 1690 z části přestavěn. Roku 1698 byla vystavěna zvonice, již se při rekonstrukci roku 1873 dostalo nového krytu.

Skorkovský chrám měl nejbohatší záduší na patronátě, obnášející 90 korců polí a 60 korců luk, pak asi 20 0000 zl. v jistině.

I zdejšímu kostelu se po roce 1989 nevyhnulo vloupání a krádeže - proto byly všechny cennější předměty uloženy v farním depozitáři.