Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd

Začíná pravděpodobně v pátém století, kdy údajně na místě Starče stávalo slovanské hradiště. Historicky je podloženo, že Stařeč ležela na spojnici dvou raně feudálních cest. Především to byla cesta z Brna do Jindřichova Hradce přes Rosice, Kralice, Náměšť nad Oslavou, Třebíč, Stařeč, Rokytnici, Římov, Starou Říši a dále na západ. Dále to byla spojnice Jemnice a Třebíče, přicházející do Starče od Mastníka. Tyto dvě cesty jako jakási vidlice doplněná o ulici k severu (Horní) proti toku potoka, tvořily základní komunikační síť raně feudální obce. Tato základní síť se nezměnila ani v době vrcholného feudalismu.

Podle písemných historických pramenů je Stařeč jmenována ve výčtu 78 osad a míst, která se vyskytla jako dar Přemyslovců Oldřicha a Litolda v zakládací listině třebíčského kláštera z roku 1101. První písemná zmínka o obci Stařeč je v listině z roku 1259, ve které je uváděn Hedmarus "de Steritz.

Od sklonku 16. století byla Stařeč trvale zastavována. O velikosti a úloze svědčí i to, že byla v roce 1534 znovu povýšena na městečko již v roce 1499 (důvody, proč poprvé ztratila toto právní postavení, nejsou známy). V roce 1547 tehdejší Starč vyhořela. Za renesance zřejmě zemědělské městečko dobře prospívalo, což dokládá stavba původní renesanční radnice i přestavba kostelní věže. Budova staré renesanční radnice měla štít se lvem a věžičku s poplašným zvonem. V báni věžičky byly údajně pamětné písemnosti. Tato původní budova byla přestavěna v roce 1909. V roce 1805 a pak 1807 se v obci ubytovalo francouzské vojsko. Mnohem horší důsledky mělo ovšem obsazení obce pěti tisíci pruskými vojáky v roce 1866.Ti do obce zavlekli choleru na kterou zemřelo 80 místních obyvatel. Průběhem staletí měnila osada název od Starice, Steritz......Starč. Dnešní název Stařeč má obec úředně od 18. března 1925.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.obecstarec.cz