ČAPEK Karel

ČAPEK Karel [ Osobnost ]

Čapek Karel, 9. 1. 1890 - 25. 12. 1938, český prozaik, dramatik, novinář, filmový libretista, básník a překladatel, literární, divadelní a výtvarný kritik, estetik a filozof; bratr Josefa Čapka.
1925 - 1933 předseda československého PEN klubu.
Od 1917 redaktor Národních listů, od 1921 Lidových novin. Od 1925 se přátelsky stýkal s T. G. Masarykem, jehož politické a filozofické názory zaznamenal v knihách Hovory s T. G. M., Mlčení s T. G. M., Nablízku T. G. M.
V rané tvorbě vycházel z podnětů české předválečné moderny a nových evropských uměleckých směrů (Boží muka, Trapné povídky, překlady básní Francouzská poezie nové doby, drama Loupežník).
Vědomí zneužití techniky a vědy v 1. světové válce proti základním hodnotám lidské existence, nedůvěra k jednoznačným filozofickým a politickým koncepcím a odmítnutí radikálních zásahů odlidštěné státní moci do řádu přírody a společnosti se projevily v jeho utopicko-fantastických dramatech (R. U. R., Věc Makropulos), v románech s prvky scince fiction (Továrna na absolutno, Krakatit) a v alegorických divadelních hrách Ze života hmyzu, Adam Stvořitel (obě s bratrem Josefem Čapkem).
Skeptický relativismus, přesvědčení o mnohoznačnosti lidské pravdy a smyslu pragmatického hledání východiska v každém individuálním případě dále rozvinul v poetických prózách Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Život a dílo skladatele Foltýna a v románu o síle humanismu a solidarity První parta.
Z cest po Evropě vytěžil několik knih cestopisných fejetonů (Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever). Vytvořil originální typ krátkých detektivních příběhů (Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy), napsal Knihu apokryfů a knižně vydal výbory fejetonů, sloupků a drobných próz z různých období žurnalistické činnosti (Zahradníkův rok, Jak se co dělá, Na břehu dnů, Místo pro Jonathana).
Knihy Měl jsem psa a kočku, Kalendář, O lidech, Bajky a podpovídky aj. vydány posmrtně. Marsyas obsahuje úvahy a eseje o literatuře a umělecké tvorbě, O věcech obecných čili Zoón politikon články o politice, veřejném životě a smyslu demokracie. Pro děti napsal Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek, Dášeňka čili život štěněte.
V 2. polovině 30. let se znovu vrátil k utopicko-fantastickému pohledu na současnost v románu Válka s mloky, aby alegoricky ukázal na nebezpečí fašismu a ohrožení evropské demokracie.
Ještě naléhavěji se hranice mezi zkázonosnou utopií a realitou zmenšila v posledních dvou dramatech Bílá nemoc a Matka. Řád T. G. Masaryka 1995 in memoriam.