Etnografický subregion Blatsko

Etnografický subregion Blatsko [ Etnografický subregion ]

Zeměpisné vymezení
Rozsáhlá, rovinatá, úrodná krajina jižních Čech prostírající se od Soběslavi přes Veselí nad Lužnicí po České Budějovice a od Týna nad Vltavou na východě po Jindřichohradecko na západě.

Historicko-národopisné vymezení
Po národopisné stránce jsou jihočeská Blata jednou z nejzajímavějších a dodnes živých oblastí. Rolníci vysoušením blat získávali velice kvalitní půdu, která zajišťovala kraji blahobyt. Oblast Blat a jižních Čech šířeji se dlouho vyvíjela jednotně, pod správou Rožmberků a Schwarzenbergů, což mělo vliv na formování jednotlivých regionů.

Lidová architektura
Původní stavby byly jako jinde v Čechách roubené, ale brzy se uplatňují výlučně zděné, vápnem omítané. Základní tvar půdorysu je "francký" uzavřený dvorec . Při vesnické zástavbě se uplatnily prvky barokní a empírové architektury, štíty statků a sýpek - špejcharů - byly zdobeny plastickými štukami i barevně. Tento typ honosné výstavby je obecně znám jako tzv. selské baroko . Statky bývají umístěné čelní stranou obytného stavení k návsi nebo cestě, kde se střídají dům - špýchar. Štuky zdobí celé průčelí i špýchar, stejně jako vjezd s postranní brankou. Nejvýraznější výzdoba připadala na vlastní štíty.

Kroj
Blatský nebo-li blaťácký kroj se udržel v běžném užívání až do 3. čtvrtiny 19. století. Byl velmi bohatě zdoben mistrovskými ornamentálními výšivkami uplatňujícími se na všech částech kroje. Dodnes se zachovalo nepřeberné množství částí i celých krojů v muzeích i soukromých sbírkách. Ženy nosívaly měkké živůtky na knoflíčky, bohatě zdobené výšivkami a našitými krepinkami, knoflíčky, pentličkami a různými cetkami. Bohatě nabírané sukně ze šerky sahaly až ke kotníkům. Také na zástěrách se uplatnilo umění blatských vyšívaček. Kabátky špensry měly hluboký výstřih a bohatě vyšívané límce a kraje rukávů. Výšivky a krajky zdobily i košilky. Kolem krku nosívaly bohaté Blaťanky šňůrky skleněných korálků nebo granáty s dukáty. Unikáty jsou velkoryse zdobené ženské plíny , které z hlavy splývají po zádech a halí téměř celou postavu. Mívají rozměr 2 x 2 m a váží až několik kilogramů. Všechny součásti mužského kroje byly také bohatě vyšívané. Oděv byl přirozeně méně barvitý. Rybníkářství Třeboňska přineslo kroji také ojedinělou výzdobu doběla očištěnými kapřími šupinami.

Lidový tanec
Z historie je doložen tanec do kolečka, doprovázený zprvu jen zpěvem, později hrou jednoho dudáka. K nejdéle dochovaným tancům patří dívčí chorovody - chození s lítem nebo zbytky letniční hry - na královnu . Součástí svatebního obřadu bývala svatební kola žen s nevěstou v podobě zavíjené , při nichž byla nevěstina hlava zavita do velké pleny. Období masopustu je, tak jako jinde, časem magických tanců zajišťujících vzrůst konopí, lnu, ječmene i brambor v příštím roce. Obchůzku provádějí tanečníci přepásáni bílou plenou s hlavami ve vysokých kloboucích zdobených stovkou papírových květů.

Lidová hudba
Nejrozšířenějším lidovým nástrojem jsou přirozeně dudy, kterým se říká bzikalky, a jako jinde v Čechách hrají dudáci hrou hbitou v čtvrtečních a osminových hodnotách. Tečka u noty se nepoužívá, prodloužení nahrazuje koruna. Přesto má hra blaťáckých dudáků svá specifika. Dudy běžně hrávaly v malé selské muzice. V 19. stol. docházelo ke sdružování dud s několika plechovými nástroji. Světské lidové písně nesou nepopiratelné stopy vlivu chorálu. Toto povědomí bylo velice silné a projevilo se v tonalitě a melodice lidových písní.

Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum.
Provozovatel serveru www.FolklorWeb.cz