Etnografický subregion Prácheňsko

Etnografický subregion Prácheňsko [ Etnografický subregion ]

Zeměpisné vymezení
Území rámující na západě, po levém břehu Vltavy, jihočeský region. Známými středisky jsou stará česká města - Strakonice a Písek, na jihu šumavské Volary, na severu k táborské oblasti inklinuje Milevsko.

Historicko-národopisné vymezení
Původně rozsáhlé a významné správní území někdejšího českého království, pokrývající značnou část Čech. Dnes jím označujeme poměrně zmenšenou oblast, která společně s Klatovskem tvoří spojovací most mezi jižními a jihozápadními Čechami.

Lidová architektura
Hojného rozšíření zde dosáhl špýcharový dům , v němž je obytná část spojena s vyšší sýpkou. Nejčastějším stavebním materiálem sýpek byl kámen - opuka. (Špýcharový dům najdeme ve všech oblastech Podunají a na naše území se dostal v dobách, kdy ještě za Šumavou, v dnešním východním Bavorsku a horním Rakousku, sídlili Slované, popř., když právě tyto země opouštěli. Bylo to v 2. polovině 9. nebo v 10. století.)

Kroj
Kroj prodělal obdobný vývoj jako v ostatních jihozápadních oblastech Čech. Mezi specifika patří tzv. kaftan - ženská nabíraná sukně z kanafasu nebo plátna sešitá se živůtkem. Mužské košile "tenčice" mívaly vyšívané manžety, límeček i hruď, ženské kroje měly výšivku i na vydutých rukávech. Nízké šněrovačky - lajblíčky - mívaly ozdobné průramky. Na čepcích se projevovalo stýkání několika kulturních proudů; objevily se uzlíčkové nebo mřížkované čepce blízké středočeským, plátěné trojdílné vyšívané podobné doudlebským, zlatem vyšívané se širokou krajkou od Milevska a mnoho dalších.

Lidová hudba a tanec
Oblast s bohatými aktivitami lidových muzikantů. Základní sestavou je dudácká muzika, přičemž Milevsko je považováno za poslední výspu českých dudáků. Na Písecku bylo zvláštností přidávat k malé selské muzice trubku nebo lesní roh. Z historických pramenů máme doloženo, že se v r. 1739 na Písecku používal cimbál (společně hrál s houslemi, klarinety a kontrabasem) a tančil se menuet a jiné tance do kola. Nebylo rozdílu mezi tanci a písněmi ve městě a na vsi. Na muzikách, např. tradičních májových, však hrával dudák s hudcem. I v současnosti je tradičním instrumentálním seskupením dudácká muzika s dudami, klarinety, houslemi, kontrabasem a vozembouchem . Svátkem dudáků je od roku 1956 každoročně pořádaný dudácký festival ve Strakonicích. K typickým lidovým tancům oblasti patří figurální třídobá sousedská Řezanka nebo dvoudobá Cibulička . Z Písecka je znám tanec letního cyklu, kterým se v období žní měla zajistit prosperita sklizně v příštím roce. Tanec ženců přestrojených za snopy je znám pod názvem skočná.

Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru www.FolklorWeb.cz