Kostel Narození Panny Marie

Kostel Narození Panny Marie [ Kostel nebo katedrála ]

Opatský, farní a poutní kostel Narození Panny Marie

Přijíždíme-li do Želiva z kterékoliv strany, z klášterního areálu nejprve spatříme dvojici 44 m vysokých hranolových kostelních věží Narození Panny Marie. Když pak stojíme před kostelem, jenž je zároveň farním chrámem želivské farnosti, vidíme, ze věže v průčelí svírají polygonální arkádovou předsíňku, oblíbený stavební prvek architekta Santiniho. Za ní pokračující fasádu ukončuje trojúhelný štít, na vrcholu s gotizující monstrancí z tepaného železa, atributem sv. Norberta a výmluvným svědkem eucharistické úcty premonstrátů.

Při vstupu do kostela se nám objeví pohled na trojlodní halu s emporami. Santini zde využil dispozice chrámové stavby a usiloval o centralizaci prostoru, čemuž pěkně napomáhá štuková žebrová klenba z kroužených hvězdic i visuté svorníky v arkádách. Délka hlavní lodi činí 30 metrů, presbytář měří 20 m na délku a 8 m na šířku, trojlodí pak je široké 22 m. Hlavní loď je vysoká 20 m, boční lodě 19 m a presbytář 18 m. Vnitřní zařízení kostela pochází většinou z 1. poloviny 18. století, kdy bylo pořízeno od opatů Jeronýma Hlíny, Daniela Schindlera a Arnošta Morávka po velkém požáru roku 1712. Některé nepříliš štastné úpravy pak pocházejí z konce minulého a počátku tohoto století. Z původní freskové výzdoby kostela zůstalo jen 8 fresek na pilířích obou empor, představujících sv. evangelisty Matouše, Marka. Lukáše a Jana a čtyři velké západní církevní učitele Augustina, Ambrože. Jeronýma a Řehoře Velikého. Jsou pravděpodobně dílem Jana Kaliny, rodáka z nedaleké Sedlice (nar. 1684), který za pomoci Siarda Noseckého (1693 — 1753), strahovského premonstráta, vytvořil i ony fresky nedochované. Santiniho architektura se snaží prostor chrámu scelit, jak již bylo řečeno. To nás přivádí na velmi užitečnou myšlenku, kterou bychom měli uplatňovat i v jiných kostelích: totiž snažit se o postřehnutí vzájemných vztahů a souvislostí mezi jednotlivými prvky výzdoby, nestát pouze v němém údivu před jedním obrazem či sochou, ale vnímat celek a hlavně nezapomínat na to, proč byla tato vzácná umělecká díla vytvořena (ke cti a chvále Boží) a jaká je jejich úloha v kostele, tj. ukazovat modely křesťanského života, víru ve společenství svatých a věčný život (jsou stále s námi!) a hlavně přivádět blíž k Bohu. (Jindřich Zdeněk Charouz, O.Praem.)

Hlavní pouť: na svátek Narození Panny Marie (8. 9.) a v neděli po tomto svátku.