Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd

Senoseč byla v plném proudu. Mladí manželé shrabovali a obraceli seno na louce nedaleko svého domu. V kolébači upevněném na větvi stromu spalo malé děvčátko a asi dvouletý chlapce si hrál opodál. Protože měl hlad, dala mu matka talíř mléčné polévky s kroupama. Chlapeček pomalu jedl lžící polévku a matka se oddala své práci. Ale každá matka, ať dělá cokoliv, třeba i spí, svým šestým smyslem stále sleduje své děti. A tak i naši maminku po chvíli zneklidnilo podivné žvatlání jejího synka: "Aj kúpy papaj, né enom méko!", které se několikrát opakovalo. Mladé ženě bylo divné co slyšela, a šla se proto podívat, co se děje. Hošík seděl nad talířem se lžičkou v ruce. Před ním ležel natažen dlouhý bílý had a upíjel mléko. Asi mu chutnalo, protože i na dálku bylo slyšet, jak mlaská. Její syn, kterému se moc nelíbilo, že mu had upíjí mléko a nepapá kroupy, které ani jemu moc "nejely", za příslušného slovního doprovodu klepal zloděje lžící po hlavě. Matka, když uviděla tento výjev, vykřikla a ze strachu o synka omdlela. Hlasem své manželky přivolaný otec již uviděl jen něco bílého mizet v trávě směrem k chalupě.
Vzkřísil ženu, prohlédl syna, ale tomu nic nebylo, nikde žádné stopy po uštknutí. Bílého hada pak už nikdy neviděli. Vedle prahu před dveřmi do domu si sice povšimli díry do země, ale neměli odvahu ji zkoumat.