Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd

Největší z řady vodních nádrží na Bystrém (Konopišťském) potoce u obce Tomice se nachází jižně od Bystřice u Benešova vybudovaný v nejnižším místě Votické kotliny. Prioritou je zde ochrana hnízdiště vodního ptactva a zajištění ochrany tahové zastávky při jarním a podzimním tahu ptáků.
Podkladem rybníka jsou středně zrnité porfyrické biotitické granodiority středočeského plutonu (sedlčanský typ). Rybník leží v úvalovitě rozevřeném potočním údolí s plochým zahliněným levým svahem. Hnědé půdy střední nebo nižší úživnosti s mírnou tendencí k podzolování, v nivě najdete gleje.
Okolo rybníka jsou zkulturněné louky nebo oraná pole. Z botanického hlediska není lokalita pozoruhodná. Břehy rybníka jsou zarostlé rákosinami jen ve dvou zátokách na jižním konci. Významné porosty tvoří orobinec úzkolistý.
Hnízdí zde pravidelně potápka roháč, jejíž početnost jako hnízdiče v posledních letech prudce poklesla. Kromě ní zde hnízdí pravidelně ještě osm zvláště chráněných druhů ptáků, např. potápka malá, potápka černokrká, polák velký, čírka obecná, pochop moták, a řada dalších, vyhláškou nechráněných druhů. Hlavní význam má však rezervace v době jarního a podzimního tahu. Pravidelně využívá tuto tahovou zastávku okolo 30 druhů ptáků, např. polák malý, hohol severní a dalších téměř 40 druhů je zde zjišťováno nepravidelně, vzácně nebo jako zatoulanci. Z bezobratlých živočichů je zajímavý výskyt plže Anisus vortex a šidélka znamenaného.
V současnosti je zde rybochovné hospodářství, které lze sladit s potřebami ochranářskými. V minulosti byla rezervace ohrožena kaprokachním hospodařením, splašky z Votic, redukcí břehových porostů a nepovolenými hony na pernatou zvěř. Většina těchto negativních faktorů je nyní vyřešena, ale hrozí nekontrolovatelné rekreační aktivity (loďky, windsurfing). Je vhodné sledovat výskyt jednotlivých druhů ptáků vzhledem ke změnám zlepšujícím v rezervaci stav prostředí.
Základní data
Katastrální území Tomice
Výměra 59,37 ha
Nadmořská výška 391 m
Založeno vyhláškou MŠVU č. 146/ 757/50 z 16. 3. 1950