Karlov pod Pradědem

Karlov pod Pradědem [ Katastr (místní část) ]

Karlov pod Pradědem je místní část obce Malá Morávka.

Rozhraní mezi Karlovem a Malou Morávkou je téměř nepostřehnutelné. Podobně jako jinde v Jeseníkách navazují i tady obě vesnice bezprostředně na sebe. A to i přes to, že kdysi jedna náležela Řádu německých rytířů a územně náležela do Slezska, kdežto druhou založili v zemi moravské majitelé sousedního janovického panství, Ditrichštejnové.

Karlov je o celé století mladší než sesterská Malá Morávka, jejíž rozvinuté železářství podmínilo vlastně i jeho vznik. Obrovská potřeba dřeva, nezbytná při výrobě železa, přivedla janovickou vrchnost k rozhodnutí zužitkovat dřevo z vlastních lesů rozkládajících se při hraniční říčce Moravici a jejích přítocích.

Za čas založení Karlova je proto považován rok 1680, kdy tu byly kromě pily postaveny i první obytné domy.

Ke zdejším pilám přibyly časem také štoly a první železářská huť, zřejmě slévárna. Není sice přesně známo, kdy se tak stalo, ale už v roce 1708 radil hrabě Filip Zikmund z Dirichštejna poddaným, aby si přividělávali v dolech a hamrech v okolí. Připomínán je také tenkrát zdejší hamr na měď. V roce 1726 je navíc doložen vznik nového hamru, a sice "pod karlovskou hutí.”

Celé panství přešlo roku 1721 sňatkem Marie Arnoštky z Ditrichštejna do majetku rodu Harrachů. S ním i Karlov. Tenkrát tu už nebydleli pouze dřevaři, ale i hamerníci a havíři. S podporou janovického vrchnostenského úřadu si v letech 1752-3 vybudoval Antonín Schilder, drátař z Malé Morávky, novou drátovnu. K ní byl zřízen také nezbytný náhon s jezerem. V roce 1805 však tato huť vyhořela a bylo ji nutno znovu postavit. Jejího tehdejšího majitele a zakladatelova syna Ferdinanda však stavba natolik zadlužila, že všem musel roku 1818 prodat Antonínu Krischovi. Jedná se o č. p. 34, k němuž příslušel i výměnkářský domeček.

V historii Karlova Má své místo také dolování stříbra a olova, nebylo však zřejmě příliš úspěšné.

Úpadek průmyslu v Karlově a jeho postupný zánik nastal už v 19. století a pokračoval na začátku 20. století. Nezaznamenal však zánik obce, která se postupně stala turistickým a rekreačním místem, malebně situovaným uprostřed lesů. Nejstarší lidové chalupy pocházejí z konce 18. století a jsou nejenom ozdobou Karlova, ale i cenným dokumentem jeho vývoje.