Hraniční kámen

Hraniční kámen [ Socha, sousoší nebo plastika ]

Dne 10. července 1938 byl na kopečku nad krajinou na hranicích obcí Třanovice, Horní Žukov, Hradiště a Koňakov slavnostně usazen "Hraniční kámen". K tomuto došlo v souvislosti s následujícími říjnovými oslavami 20. výročí vzniku Československa.
Jeho zvláštností je, že právě v tomto bodě se stýkají čtyři sousedící obce, území každé z nich se pak rozkládá na jinou světovou stranu. Je tu rozcestí čtyř cest, každá z nich vede do jiné obce. Jedna vede k severu do Hradiště, druhá na východ do Koňakova, třetí k jihu do Horního Žukova a čtvrtá na západ do Třanovic. Původně byly cesty k Hradišti a k Žukovu kamenité, ke Třanovicím a ke Koňakovu vedla cesta po mezi. Dnes jsou z asfaltu. Pan Broda z H. Žukova kolem "Hraničního kamene" vysadil čtyři lípy, opět jako symbol čtyřky. V letech 1970-1980 byla jedna lípa zničená. Pan Jiří Macura, rodák z Hradiště, zasadil podél každé z těchto čtyř cest řadu třešní - třešňové stromořadí. Tyto stromy časem uschly, zůstaly snad jen čtyři. Podle pamětníků měly tyto třešně velmi chutné a kvalitní plody.
Kousek od kamene je lesík - zvaný Boruťok - bývalého zdejšího usedlíka. Stará pověst praví, že zde o půlnoci pobíhá bílý bezhlavý kůň. Tímto kdysi s oblibou naši pradědečkové strašívali své děti.
V létě roku 1938 byl hlavním iniciátorem usazení kamene pan Jiří Macura, velký vlastenec, majitel kamenolomu v Řece, občan obce Hradiště. Kámen dovezl právě ze svého lomu. Chtěl v následující těžké době okupace, co nejvíce sjednotit zdejší lid. Slavnost začala shromážděním všech přítomných u garáží pana Macury na Dolině. Průvod pak slavnostně prošel až na kopec ke kameni. Projev měl učitel z Hradiště pan Kunčický a štábní kapitán pan Zámečník, který velel v té době celému Těšínsku.
Kámen z Řeky vezly dva páry koní - jeden pár od pana Brody z H. Žukova a druhý pár od pana Jiřího Macury. Kámen vážil 25 q. Usazen byl za veliké slávy 10.července 1938. Kolem postavili dřevěný plůtek a vše překrásně nazdobili. Pan Broda udělal lavičku z dubového dřeva, na které tu léta sedávala spousta pocestných. Z tohoto místa je překrásný rozhled po krajině. Každoročně se tu v předvečer 23. června konaly oslavy sv. Jana. Lidé se scházeli, popíjeli a povídali si. Děti hrály různé hry. Rozdělával se tu obrovský oheň, jehož záře plála nad krajinou. I v dáli nad Prašivou i na jiných kopcích bylo vidět mihotající se plameny na oslavu svátku Jana.
V roce 1938 byl kámen polskými vojsky poškozen, vyrván a vhozen do jámy zvané Borutí důl. Tam ležel až do roku 1945, kdy byl českým tankem vytažen a usazen na původní místo. Osud pana Jiřího Macury nebyl jednoduchý. Původně pocházel z Hradiště, v kritických letech byl však nucen odstěhovat se na Ostravici. Tehdy byla polsko-česká hranice tvořena řekou Lučinou ve Vojkovicích. Po válce se opět vrátil do svého rodiště.
V listopadu 1995 byl kámen obnoven. Nový "Hraniční kámen" vytvořil sochař pan Martin Kuchař. Je z maletínského pískovce. Původní kámen je nyní uložen v Muzeu Těšínska v Českém Těšíně.