Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd

Rázovitá valašská dědina, jejíž datum založení 4. září 1294 je bezpečně historicky doloženo zakládací listinou, patřila celou dobu pod hukvaldské panství. Leží na úpatí tří beskydských Ondřejníků (Ondřejník, Solárka a nejvyšší Skalka 964 m.n.m.). Kozlovice jsou vsí tzv. silničního typu založené jako dvouřadová lánová ves. V 16. a 17. století byly sídlem valašských vojvodů hukvaldského panství, kteří měli na starosti správu salaší s ovcemi na zadních horách. Pocházeli většinou z rodu Krpců. Jejich osudy románově zpracoval spisovatel Bohumír Četyna a valašské tradice v písních a tancích už 30 let šíří po světě místní folklorní soubor Valašský vojvoda a dětský soubor Valášek. Za třicetileté války byly Kozlovice obsazeny a drancovány vojsky Švédů obléhajících nedaleký hukvaldský hrad. Dodnes je v obci dochována tzv. Švédská mohyla, údajně nad hrobem vojáků. Počátkem 19. století se v okolních polích začal těžit pelosiderit - železná ruda, která se zpracovávala nejdříve v hamrech v nedalekém Frýdlantu nad Ostravicí, později v hutích a železárnách v Ostravě-Vítkovicích. Jako památky po nich zůstaly tzv. výsypy (haldy vytěžené hlušiny), ty však byly většinou v době tzv. socializace vesnice zrušeny a zaorány do družstevních lánů. K těžbě železné rudy patřilo i pálení dřevěného uhlí v tzv. milířích, jejichž památky se také podařilo objevit. Drsná krása dědiny rozdělené potokem Ondřejnice a silnicí v délce asi 7 km na dvě části inspirovala hudebního skladatele Leoše Janáčka, rodáka ze sousední obce Hukvaldy. V hospodě u "Harabiše" při lidových tancovačkách zapisoval slova a nápěv lidových písní a nedaleký Šmiřákův mlýn jej inspiroval k napsání opery "Její pastorkyňa".

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kozlovice.cz