Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd

Základní údaje: Území tvoří velmi prudký podhřebenový severní svah kolem vrcholu Radhostě (1129 m) až po rozsochu Mjaší. Svah je rozrytý stžemi zdrojnic potoků a překrytý balvanitými sutěmi a mělkou vrstvou zvětralin. Nadmořská výška 660-1120 m, katastrální území Trojanovice, okres Nový Jičín, vyhlášeno v r. 1955, přehlášeno na NPR v r. 1989, celková výměra 144,93 ha.

Motiv ochrany: Rozsáhlý komplex porostů vcholových partií Radhoště, ovlivněný nepříznivými klimatickými vlivy, zejména sněhem a námrazou.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy godulského souvrství slezské jednotky vnějšího flyšového pásma s převahou odolných pískovců nad jílovci. Profil charakteristických nazelenalých glaukonických pískovců je odkryt v kamenolomu v Trojanovicích nedaleko hotelu Ráztoka. Pro vrcholové oblasti Radhošťské hornatiny je charakteristické hlubinné ploužení, které porušuje horninový masív a dochází k rozvolnění vrcholových poloh vysokých hřbetů. Vznikají zde rozsáhlé skalní sesuvy, na jejichž odlučné plochy jsou vázány rozsedlinové pseudokrasové jeskyně.

Botanika: V bylinném podrostu se vyskytují mimo jiné česnek medvědí, dymnivka dutá, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, sněženka podsněžník, lilie zlatohlávek, prvosenka vyšší, sedmikvítek evropský aj.

Zoologie: Z živočichů se zde vyskytují např. holub doupňák, žluna šedá, strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, lejsek bělokrký, krkavec velký, ořešák kropenatý, kos horský, sýkora lužní. Na slunných lokalitách se vyskytuje ještěrka živorodá a zmije obecná, z drobných savců např. vzácná myšivka horská (Sicista betulina) SO.

Lesnictví: V hřebenové části převažuje smrk ztepilý, doprovázený javorem klenem a bukem lesním. Zejména smrky trpí drsným horským klimatem, což se projevuje zakrslým vzrůstem a četnými zlomy a vývraty. V nižších polohách na rozsáhlých plochách severního úbočí Radhostě se tvoří víceetážové porosty s mohutnými buky, vtroušeným javorem klenem a s ojedinělým výskytem kdysi hojné jedle bělokoré. Ve východní části rezervace je na kamenitém svahu bohatý výskyt javoru klenu. Nejstarší bukové poroty (více než 180 let) mají charakter přirozených lesů, v horních částech s přechodem v zakrslé formy. Střední a východní část rezervace tvoří stejnověké porosty zhruba o 70 let mladší.

Management, ohrožení, návrhy opatření: Na celém hřbetu Radhoště probíhala intenzivní pastva, která měla vliv na stav okolních lesů. Část porostů byla od konce 19. století hospodářsky využívána. Umělé zalesnění kosodřevinou v hřebenových partiích bylo provedeno kolem roku 1930. Rezervace je přístupná pouze po značených turistických cestách. Území bylo zařazeno do programu CORINE - biotopy.

Historie: V roce 1955 byly vyhlášeny za rezervaci dvě oddělené části nejstarších porostů Radhošť I a II o rozloze 74,76 ha, které byly v roce 1989 propojeny v jeden celek a plocha rozšířena na současnou výměru.