Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd

Poddolovaná území na stráni nad Kajlovcem, kde se ve 14. století těžilo stříbro.

Vedoucí Geofondu České republiky RNDr. Štrupl v Kutné Hoře v písemném sdělení z 15.4.1998 uvádí, že podle podrobné zprávy vypracované Antonínem Lembergem na základě výsledku prohlídky stříbronosných revírů ve Slezsku v roce 1772, nacházející se v Českém báňském archívu, jsou v okolí Hradce tři lokality, kde se ve středověku těžilo stříbro. Obnova těžby by nebyla rentabilní.

Na Hanuši byla prováděna těžba na ploše 6,9 ha a nejvíce a snad i nejdéle mezi Jakubčovicemi a údolím Záviliší, kde byly ještě v 18. století objeveny šachty, štoly, haldy a jiné pozůstatky po ukončené těžbě stříbra. Vzorky tehdy odebrané z žíly obsahovaly 75 g/t stříbra. Pamětníci vzpomínají ještě na počátku 20. století, že v lese na Slepetném se nacházely až 8 m hluboké jámy, dnes již většinou zasypané, a vedle nich haldy vytěžené zeminy. Tato lokalita se dosud nazývá "V džurách".

Lemberger prováděl průzkum také na svazích podél dnešní Zámecké ulice a silnice k Doubravům, avšak stříbro nebylo objeveno.

Ve vlastivědných listech č. 2/1985 se uvádí, že v povodí Moravice dosáhlo rýžování zlata a stříbra největšího rozmachu ve 14. století.