Přírodní park Stonáč

Přírodní park Stonáč [ Přírodní park ]

Základní údaje: Přírodní památku Stonáč tvoří stejnojmenný potok a původní hanácké tůně. Nachází se na jihozápadní straně obce Bílany a sahá až po železniční trať Kroměříž - Hulín, v nadmořské výšce 190 m. Katastrální území Bílany, parc. č. 154/2-3, 155/2-4, 156/4, 157/2, 158/2, 159/2, 253/2, 254, 261, 275/2, 276/2, 277/2, 278/2, 280/2, 281/2, 284-5, 286, 539/1-4. Kultura: vodní tůně, koryto a břehy potoka. Výměra 4,7691 ha. Mapa PP Stonáč 1:10 000.

Vyhlášení: Výnos Ministerstva kultury ČSR 59571/54 ze dne 17. 3. 1955. Důvod vyhlášení: Ochrana zbytku původních hanáckých tůní s typickými mokřadními společenstvy.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří aluviální hlinité náplavy.

Botanika: Přírodní památka je zbytek původních slepých ramen řeky Moravy, tzv. hanáckých tůní. Sestává z mělké doliny s pramenisky a tůněmi, do jejíž střední části přitéká potůček Stonáč. Ten se místy zeširoka rozlévá a vytváří mokřady dvě větší tůně (spíše průtokové rybníčky). Na březích tůní a potoka Stonáč se nacházejí porosty keřů a stromů, především vrb (Salix fragilis, S. alba, S. triandra, S. cinerea, S. viminalis), dále topolů (Populus nigra), olší, v lesíku u dráhy lip, dubů (Quercus robur), javorů a jasanů, z keřů slívy trnky (Prunus spinosa), růže šípkové, hlohu jednosemenného (Crataegus sp.), střemchy hroznovité (Padus racemosa), svídy krvavé, ptačího zobu. Vodní společenstva jsou zastoupena např. okřehkem menším (Lemna minor), rdesnem obojživelným, zblochanem vodním, orobincem širokolistým, kosatcem žlutým (Iris pseudacorus), čistcem bahenní, karbincem evropským atd. Na volných březích se vyskytují vlhkomilné druhy jako pryskyřník plazivý, jetel zvrhlý, podběl léčivý. Luční byliny představují řebříček obecný, kopretina bílá, kohoutek luční, kakost luční, pryskyřník prudký, jetel luční, hrachor luční, rozrazil rezekvítek, přeslička rolní, šťovík kyselý, mochna husí. Ve stínu keřů roste hluchavka bílá, zběhovec plazivý, vrbina penízková, kostival lékařský aj. V lesní části území je výrazný zejména jarní aspekt: orsej jarní, sasanka pryskyřníkovitá, sasanka hajní, plicník lékařský, violka lesní, konvalinka vonná, kokořík mnohokvětý aj.

Zoologie: Zoologický inventarizační průzkum byl prováděn v roce 2000, byl potvrzen výskyt řady obojživelníků, např. kuňky obecné (Bombina bombina), z hmyzu jsou početně zastoupeny vážky (Odonata), z motýlů se zde vyskytuje mj. ohniváček černočárný (Lycaena dispa).

Hospodářské využívání, management: Kolem části rezervace vede naučná stezka, kterou vybudovala a udržuje ZO ČSOP Plantorbis Kroměříž. Území je výrazně ohroženo nepravidelným vodním režimem a splachy z okolních polí. Údržba spočívá v ořezu hlavatých vrb a občasném vyčistění tůní, jsou zde prováděny pravidelně úklidové práce a prořezávání náletových dřevin, které v posledních letech provádí ZO ČSOP VIA Hulín. Poslední akcí bylo odstraňování polámaných stromů po srpnové vichřici v srpnu r. 2001. Území protíná hojně využívaná pěší a cyklistická stezka - spojnice Kroměříže a Bílan.

Historie: Z význačné vodní a mokřadní květeny se zde v minulosti vyskytovaly následující druhy: stulík žlutý (Nuphar luteus), žebratka bahenní (Hottonia palustris), vodanka žabí (Eydrocharismorsus ranae), okřehek hrbatý (Lemna gibba), okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca), rozazil dlouholistý (Veronica longifolia), šišák hralovitý (Scutellaria hastifolia), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), puškvorec obecný (Acorus calamus).