Přírodní památka Uherská

Přírodní památka Uherská [ Přírodní památka ]

Přírodní památka Uherská

Základní údaje:
Přírodní památka Uherská představuje jalovcovou pastvinu (pasínek) nad údolím potoka Uherská. Nachází na východním úbočí vrchu Žár (689 m) na severozápadních svazích Javorníků v nadmořské výšce od 500 do 620 m n. m. Katastrální území Zděchov, Huslenky (okres Vsetín), CHKO Beskydy. Jedná se o nejmladší zvláště chráněné území CHKO Beskydy - zřízeno vyhláškou č. 2/2003 Správy CHKO Beskydy ze dne 14.1.2003. Celková výměra je 3,26 ha.

Motiv ochrany:
zachovalá partie typické valašské krajiny - tzv. jalovcový pasínek. Území je součástí 1. zóny CHKO Beskydy a představuje krajinářsky, historicky a esteticky významný segment krajiny.

Geologie, půdní poměry:
Geologickým podkladem jsou zlínské vrstvy račanské jednotky magurského flyše s převahou jílovců nad pískovci. Půdním typem je kambizem typická.

Botanika:
Vegetace jalovcové pastviny s významným výskytem jalovce obecného (Juniperus communis) je řazena do rostlinného společenstva svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. Vyskytuje se zde několik druhů vstavačovitých (Orchidaceae), např. vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a ve velkém množství kruštík širolistý (Epipactis helleborine), z dalších významných rostlin např. kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) aj.

Zoologie: Křovinami porostlá pastvina s kamennými snosy a hromadisky je domovem řady živočichů, z nichž nejvýznamnější jsou chráněné druhy vázané na tento biotop - ještěrka živorodá (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a z ptáků na např. ťuhýk obecný (Lanius collurio). Z bezobratlých se vyskytuje řada druhů hmyzu, nápadní jsou především motýli, např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), okáči a perleťovci.

Lesnictví:
Lokalita je bezlesí.

Management, ohrožení, návrhy opatření:
Území bylo odedávna využíváno jako extenzivní pastvina pro hovězí dobytek a ovce. Vzhledem ke svažitosti a nemožnosti využití mechanizace pro údržbu byly pozemky pro dřívějšího uživatele (ZD Horní Vsacko) nerentabilní a proto nebyly posledních cca 15 let obhospodařovány. Ponechání ladem se projevilo mohutným nástupem náletových dřevin - smrk, růže, hloh, trnka, akát, líska a degradací bylinného složení porostu.

V roce 1996 proto Správa CHKO Beskydy nechala provést výřez vzrostlých smrků, v roce 1999 a 2000 pak výřez křovin, akátu a zmlazení náletových dřevin, včetně posečení cca 1 ha pastviny. Takto připravené plochy byly v dvou následujících sezónách vypásány smíšeným stádem ovcí a krav. Prosvětlení lokality spolu s extenzivní pastvou se začíná pozitivně projevovat ve zvyšování druhové pestrosti porostu. Přesto se však zdá, že dosavadní velikost stáda a doba pastvy není dostačující. Do budoucna bude nutné výřezem náletu zpřístupnit spodní a vrchní část pastviny a zvýšit intenzitu výpasu. Zvýšenou pozornost je třeba také věnovat zamezení šíření expanzivních a nežádoucích druhů jako je třtina křovištní, pcháč oset a trnovník akát.

Literatura:
Rezervační kniha. Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, AOPK ČR.
Pavelka J., Trezner J. a kol. (2001): PŘÍRODA VALAŠSKA. Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín.

Škott, M. (2003): Přírodní památka Uherská. Zpravodaj Správy CHKO Beskydy 1/2003, s. 8-9.