Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd

V místech dnešní Zámecké ulice vedla v minulosti stará obchodní cesta, po níž starověcí obchodníci z mnoha zemí od Jaderského moře jezdili pro jantar až k Baltu. Přesto se někteří historikové domnívají, že jí název "Jantarová" nepatří, byla prý pouze jedním jejím ramenem, když hlavní cesta nebyla schůdná. Od 18. století spojovala hlavní město rakouského Slezska Opavu přes Fulnek s Moravou. Z Podolí stoupala vzhůru ke gotickému hradu - pozdějšímu zámku, procházela jím, později pak podél jeho parku až do myslivny Doubravy a teprve odtamtud lesem až do Lesních Albrechtic.
Na svahu mezi Podolím a Hradcem se rozkládaly 2 zahrady náležející vrchnosti. Kníže Karel Alois Lichnovský je zrušil a umožnil od roku 1795 jejich postupnou zástavbu.
V roce 1835 byly domky na dnešní Zámecké ulici a Kolonii prohlášeny za samostatnou část obce s vlastním číslováním domů a tato dostala název Kozí Hradec, německy Ziegenburg.

Na začátku našeho století, když se i v našem kraji pozvolna rozvíjela automobilová doprava, musela se zemská vláda zabývat i tímto úsekem silnice
z Podolí až po myslivnu Doubravy, protože měl nepřípustné 8% stoupání.
Zemský stavební úřad vypracoval 4 varianty:
1) Zmírnit prudké stoupání z Podolí k zámku vytvořením serpentin. Předpokládala
zbourat 2 domky, což by stavbu prodražilo, proto nebyla varianta přijata.
2) Vystavět novou silnici z Podolí do Kajlovce a odtud by stoupala serpentinami
k zámku (tuto variantu nakonec realizoval v roce 1913 Karel Max Lichnovský).
3) Z Podolí by vedla nová silnice po stráni až na Doubravy a zámek by minula.
4) Zcela nové řešení předpokládalo výstavbu silnice přes Kajlovec údolím potoka
Hradečná až do Lesních Albrechtic, takže stoupání by dosáhlo méně než 6%.
Předpokládaný náklad pro opavský okres 70 tisíc Kčs a pro vítkovský okres
90 tisíc Kčs byl tak vysoký, že realizaci na několik let odsunul.

Také obecní radní Hradce se postavili proti zamýšlené výstavbě, zejména majitelé obou hostinců na Městečku, protože by pozbyli dobré příjmy plynoucí z turistického ruchu. Teprve po ničivé povodni potoka Hradečné v roce 1903, který tehdy ještě nebyl regulován, se odhodlalo v roce 1910 obecní zastupitelstvo souhlasit se stavbou silnice a současně s úpravou koryta potoka. Práce na výstavbě silnice byly zahájeny 15. dubna 1911 a v roce 1914 byla silnice až do Lesních Albrechtic včetně odbočky do Skřipova dokončena.
Význam silnice vedoucí už jen k zámku výrazně poklesl. Její lipová alej byla v roce 1932 vykácena. Svahy byly zatravněny a upraveny. V roce 1962 byla silnice poprvé asfaltována, v roce 1966 byla opatřena betonovými žlaby, v roce 1971 byla znovu opatřena asfaltovým povrchem. Při vzrůstajícím turistickém ruchu však bývala dopravní situace obtížná, proto byla vozovka o 1-2 m rozšířena, po celé délce byl položen dlážděný chodník a nový asfaltový koberec. Zámecká ulice dostala zcela nový vzhled.