Přírodní rezervace Sidonie

Přírodní rezervace Sidonie [ Přírodní rezervace ]

Přírodní rezervace Sidonie

Základní údaje:
PR Sidonie představuje starou bučinu na údolním svahu s jihovýchodní expozicí nad bezejmenným přítokem řeky Vlárky. Leží v nadmořské výšce 425 až 560 m, asi 1 km severozápadně od obce Sidonie v CHKO Bílé Karpaty. Katastrální území Sidonie. Vyhlášeno v r. 1984. Výměra 13,06 ha.

Motiv ochrany:
Předmětem ochrany je vysoce kvalitní starý bukový porost typický pro střední polohy Bílých Karpat.

Geologie, půdní poměry:
Geologický podklad je tvořen bělokarpatskou jednotkou magurského flyše, svodnickým souvrstvím, v němž převažují flyšové vrstvy s vápnitými jílovci (svrchní paleocén až svrchní křída). Půdním typem je kambizem typická.

Botanika:
Převládající dřevinou stromového patra je buk lesní (Fagus sylvatica), vtroušen je javor klen (Acer pseudoplatanus) a jilm horský (Ulmus glabra). V bylinném patře jsou charakteristické druhy bučin jako např. svízel vonný (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), z chráněných druhů zde nalezneme lilii zlatohlávek (Lilium martagon), okrotici červenou (Cephalanthera rubra), okrotici dlouholistou (Cephlalanthera longifolia), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a v křovinném patře lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).

Zoologie:
Staré bukové porosty vyhledává ke hnízdění celá řada ptáků, např. čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollins), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Z denních motýlů se zde objevuje např. babočka jilmová (Nymphalis polychloros) a bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla). Entomologickou zajímavostí je vzácný motýl z čeledi zavíječovitých Pyrausta falcatalis, který byl v roce 1967 chycen Ve Vlárském průsmyku, v těsné blízkosti PR Sidonie. Dokladový exemplář je uložen ve sbírkách Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Lokalita je významná také výskytem měkkýšů, bylo zde nalezeno 15 druhů včetně typických karpatských plžů, např. skalnice lepá (Faustina faustina) a vlahovka karpatská (Monachoides vicinus).

Lesnictví:
170 let starý bukový porost, zdravý, přirůstavý, o značné hmotnosti jednotlivých kmenů a dosahující značných výšek. Nejvyšší buk zde dosahuje 48 m. Les vznikl z přirozeného zmlazení. Kontinuita genofondu bukové populace zde dosud nebyla přerušena a tento porost lze označit za původní. Vedle vysokého procenta zdravých dospělých jedinců, kteří dosahují úrovně velmi kvalitních výběrových stromů, se na celé ploše vyskytuje bohaté bukové zmlazení a značné množství semenáčků. Ze šlechtitelského pohledu jde o jedinečný stav porostu.

Management, ohrožení, návrhy opatření:
V minulosti tu byly prováděny jen probírky, v současné době je celý komplex podle ochranného režimu ponechán bez zásahů. Přes vysoký věk se zde stále uplatňuje přirozená obnova buku.

Literatura:
Rezervační kniha, Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.
Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.