Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd

Přírodní park Moravice nabízí krásnou přírodu s kopcovitým terénem, listnaté a jehličnaté lesy, slunné louky, lesní plody a čisté ovzduší. Je to jeden z nejdelších, největších dendrologicky a botanicky zajímavých úseků, neboť protíná celý Nízký Jeseník - počínaje u Dolní Moravice a konče vyústěním u Branky, včetně údolí Raduňky.
Řeka Moravice, pramenící ve Velké Kotlině v Hrubém Jeseníku, se hluboce zařízla do prvohorních pískovců, pískovcových břidlic a slepenců. V Hradci nad Moravicí se spojuje s podobným údolím potoka Hradečné, s nímž svírá úzkou ostrožnu, jejíž dominantou je hradecký zámek.
I po zásazích člověka se zde na mnoha místech udržela přírodní struktura lesů - bučiny, habrové doubravy, suťové lesy apod. A tak můžeme vysledovat vedle smrkových monokultur zbytky smíšených porostů dubo-habrových hájů.
Podle Dr. Františka Krkavce, opavského přírodovědce, lze na loukách podél řeky objevit nejen mnoho pryskyřníků, zvonků a chrp, ale kvete tu i vzácná lilie zlatohlávek, žluťucha orlíčkolistá, čistec alpský, měsíčnice trvalá a mnoho dalších, které se však z našich luk postupně vytrácejí.
Nad Žimrovicemi v dolní nivě najdeme pérovník pštrosí, při ústí Melčského potoka se vyskytuje česnek medvědí, jaterník podléška, a kyčelnice cibulkonosná. Ve zbytku dubohabřiny u Albrechtického mlýna roste lilie zlatohlavá. Porosty u Nových Těchanovic jsou tvořeny kapradinou laločnatou a osladičem obecným. V bukohabrových lesích nad údolím roste i jedle bělokorá. Dochovala se rostlinná společenstva pramenišť, mokrých luk a mokřadů, vegetace na skalních stěnách a skalách údolí Moravice. Za zmínku stojí i výskyt velmi starých stromů, většinou lip a dubů. Krásná je např. lipová alej v Radkově a zbytky aleje při staré, dnes již zrušené cestě do Benkovic. Příjemný stín k odpočinku najdete v zámeckém parku v Hradci nad Moravicí.
Oblast středního toku Moravice od Kružberku po Hradec nad Moravicí je převážně zalesněná smíšenými lesy, její strmé stráně na pravém břehu, obrácené k severu, jsou porostlé buky, javory kleny, jilmy a smrky, kdežto na levém břehu rostou dřeviny s většími nároky na teplo, borovice, modřín a dub.
V těchto druhově bohatých lesních porostech můžeme najít koncem léta a na podzim množství různých druhů hub. Ozdobou se stal jedovatý náprstník nachový. V radkovském katastru upoutá pozornost již stoletý cedrový háj na rozloze téměř 1 ha.
Součástí přírodního parku Moravice je i zámecký park. Citlivě vedené cesty a přirozeně nenásilně umístěná odpočívadla a vyhlídkové body umožňují pozorování detailních scenérií a rozhled do vzdálenějších lučinatých partií. Ty jsou položeny níže a sadovnicky komponovány v návaznosti na okolní krajinu. Na několika místech se před námi otevřou krásné vyhlídky daleko od kraje. Celý areál o přibližné rozloze 130 ha je vzácným přírodním příkladem přírodně krajinářské úpravy respektující zásady přirozenosti a navazující zde volně, nezávisle na své okolí. Nejstarší porosty jsou 300 - 400 let staré.