mapa
poende

Turistická trasa č.1 [ Turistická trasa ]

Trasa: Nový Jičín - Skalky - Svinec - Kojetín - Jičína - Starý Jičín - Oční studánka - Skalky - Nový Jičín

Délka trasy: 14 km

Z Masarykova náměstí se po červené turistické značce vydáme na Skalky (ulicí 28. října). Od Janáčkových sadů (až do Kojetína) nás bude provázet naučná vlastivědná stezka Františka Palackého, otevřená v r. 1996.

Její první zastavení se nachází právě v Janáčkových sadech. Pokračujeme dále po červené turistické značce ulicí Na Skalkách směrem na Svinec. Podle pověsti žil v Novém Jičíně starý mládenec. Jednou se dozvěděl, že uvnitř kopce Skalky je ukrytý poklad a přemýšlel, jak by jej získal. Ve snu se mu zjevil král trpaslíků, který mu předal klíč k velkým vratům, jimiž se vcházelo do podzemí. Po probuzení skutečně ležel na stole klíč. Utíkal s ním na kopec, ale žádný vchod se zámkem k němuž by se klíč hodil nenašel. Ve zlosti klíč zahodil do studny. Ten se prý ale objevoval znovu, vždy na stole nejstaršího starého mládence ve městě, o němž se pak říkalo, že má "klíč od Skalek."

Jiná pověst praví, že na Skalkách sídlí drak, se kterým když se setkáte, musíte na něj vystrčit zadek. Drak se otřese a nasype vám zlaťáky.

Pod penzionem Na Skalkách (možnost občerstvení i ubytování) mineme 2. a 3. zastavení naučné stezky a kolem přírodního amfiteátru stoupáme do svahu Svince. Po levé straně se nám otevírá výhled na Moravskoslezské Beskydy počínaje vrcholem Trojačka, přes Javorník, Radhošť, Kněhyni, Smrk až po Lysou horu. Procházíme okolo zastavení Pod Svincem a rozcestí turistických tras odkud pokračujeme po červené značce vzhůru. Až sem se můžeme dopravit autem - je zde malé parkoviště. Pod vrcholem Svince vystoupíme z lesa a dostaneme se k lyžařské chatě. Odtud se nám naskýtá výhled i na opačnou stranu, směrem ke Starému Jičínu a Oderským vrchům. Při inverzním počasí lze zahlédnout i hřeben Hrubého Jeseníku a výrazný Praděd. V lyžařské chatě je během víkendu a v pátek možno zakoupit občerstvení a předem objednaným zájemcům poskytuje majitel i ubytování včetně stravy (tel. 556 708 306). Něco o okolní přírodě se dočteme u zastavení č.6 Svinec - sjezdovka

Uježděnou cestou podél lesa se dostaneme téměř k vrcholu Svince, kde přejdeme na travnatý chodníček vedoucí okolo zastavení č. 7 Přírodní rezervace Svinec a po něm dojdeme až na vrchol s kamenným křížem. Odsud se nám otevře krásný rozhled na hřeben Beskyd, Hostýnské vrchy, Moravskou Bránu, Oderské vrchy, Studénku, Ostravu, Hukvaldy a Štramberk. Vrcholové partie Svince jsou přírodní rezervací a po Štramberku druhou nejbohatší lokalitou teplomilné flóry na severovýchodní Moravě. Můžeme zde najít také 42 druhů měkkýšů.

Z rozcestí turistických cest se vydáme směrem do Kojetína. Sestoupíme až ke zastavení Kojetín "U lípy". Zmiňovaná lípa se nachází naproti informační tabule. Kolem hospůdky U Soviarů (otevřeno Pá + So odpoledne a večer) dojdeme až na Kojetínské náměstíčko s rozcestníkem a zastavením č. 9 Kojetín - Rozcestí. Podle pověsti odvozuje Kojetín svůj název od Kojaty - pojmenování jednoho z jedenácti pacholků konajících službu na hradě Starý Jičín. V blízkosti Kojetína se nachází také významné archeologické naleziště - Požaha. Méně zdatní turisté mohou využít pravidelného autobusového spojení do Nového Jičína.

Opouštíme naučnou stezku Františka Palackého a ze středu Kojetína se vydáme po málo frekventované asfaltové silnici doprava na Starý Jičín. Po zdolání přibližně 1 km po této silnici se před námi objeví výrazná silueta kopce se zříceninou hradu, která nám bude určovat směr naší cesty. Obcí Starý Jičín projdeme až na náměstí. Tato obec zde existovala již v 1. tisíciletí př. n. l. a v době keltské. Později zde vzniklo hradisko, které strážilo obchodní cestu do Polska. Prohlédnout si můžeme gotický kostel sv. Václava z r. 1376 (v 16. stol. zbarokizován) nebo kašnu s bronzovou sochou Anděla strážného a Jana Nepomuckého přímo na náměstí.

Z náměstí půjdeme po žluté značce vzhůru do svahu Starojického kopce ke zříceninám hradu Starý Jičín. Jeden z nejstarších moravských hradů vystavěný již ve 30. letech 13. století sloužil jako stálé obydlí až do třicetileté války, kdy byl poškozen. Po zbudování zámku v obci už jen chátral a během 19. stol. se proměnil ve zříceninu. Do dnešní doby se dochovaly zbytky vnější parkánové hradby a dělové bašty, dále pak brána a část hradeb severního předhradí. Nedávno byla dokončena dostavba věže první hradní brány v romantickém duchu. Prohlídku hradu dle provozní doby (Jaroslava Holubová - správce hradu 606 148 834). Cena prohlídky je 10.- pro dospělé a 5.- pro děti a studenty. V areálu hradní zříceniny si můžeme zakoupit o víkendových dnech občerstvení.

Po prohlídce hradu sestoupíme zpět do městečka a z náměstí pokračujeme vlevo kolem bývalého barokního zámku, kde nám dnes penzion a restaurace Zámeček nabízí kromě stylového posezení ve sklepích bývalého panského pivovaru také možnost ubytování. Odtud je také možno dojet zpět do Nového Jičína autobusem.

Po žluté turistické značce se vracíme zpět směrem ke Svinci. Projdeme podchodem pod silničním obchvatem přes rozpadající se most (nutná opatrnost) a třešňová alej nás dovede až k "Oční studánce." U pramene kvalitní, silně vápenaté pitné vody stojí kaple P. Marie, vystavěná zásluhou občanů Starého Jičína v umělé jeskyni v r. 1889. K soše P. Marie Lurdské se v minulosti vždy 6. října konaly poutě. Voda ve studánce je prý zázračná, údajně mnohým nemocným vyléčila oči. Podle pověsti poblíž kdysi pásl ovce sirotek Jakub, chlapec neposlušný a vzpurný. Když mu sestra přinesla oběd, volal na ni: "Než bych toto mizerné jídlo jedl, ať raději zkamením a ať mě svině sežerou!" Vtom z lesa vyběhly dvě svině, chlapce ubily a sežraly. Chléb, který mu sestra donesla, se proměnil v kámen a z džbánku od mléka vytryskla voda. Kopci nad studánkou se od té doby říká Svinec. Odtud se vydáme doleva po lesní cestě s místním žlutým značením směrem ke Skalkám. Až narazíme na červenou turistickou značku, po které se vrátíme stejnou trasou zpět do Nového Jičína.

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.novy-jicin.info

Typ záznamu: Turistická trasa
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 06.07.2006 v 18:18 hodin