303 Kojetín - Kroměříž - Hulín - Osíčko - Valašské Meziříčí

303 Kojetín - Kroměříž - Hulín - Osíčko - Valašské Meziříčí [ Železniční trať ]

Na počátku dnešní trati bylo v roce 1879 založení akciové společnosti pro stavbu dráhy Kroměříž – Hulín, která měla částečně napravit situaci trvající od roku 1841, kdy byl uveden do provozu úsek Severní dráhy císaře Ferdinanda míjející město Kroměříž. Nová dráha, navazující na Severní dráhu v Hulíně, měla urychlit spojení s Vídní a Olomoucí. Proto jedním z hlavních akcionářů byl olomoucký arcibiskup kardinál Fürstenberg (Kroměříž byla arcibiskupovou rezidencí). Dalším významným akcionářem byl například kroměřížský advokát a poslanec Vilibald Mildschuh. Kroměřížská dráha byla slavnostně otevřena v listopadu 1880. V té době bylo na levém břehu Moravy postaveno kroměřížským stavitelem Ladislavem Mesenským kroměřížské nádraží, k němuž darovalo město pozemek v ceně 33 000 zlatých. V roce 1882 akciová společnost Kroměřížské dráhy obdržela koncesi na výstavbu dráhy Hulín – Bystřice pod Hostýnem. Mezi nové hlavní akcionáře nyní patřilo město Holešov a průmyslové podniky ve Všetulích a v Bystřici. Úsek Hulín–Holešov byl zprovozněn v červnu 1882 (prvním vlakem byl náklad uhlí pro Kneislovu továrnu) a pravidelná osobní doprava byla zahájena v září téhož roku. Úsek Holešov – Bystřice pod Hostýnem byl dán do provozu v listopadu 1882. Přestože dopravu na dráze zajišťovala společnost Severní dráha (Kroměřížská dráha neměla vlastní vozový park), soužití obou společností bylo komplikované, protože Severní dráha zneužívala své monopolní postavení, jak to jen bylo možné. Až do podzimu roku 1883 například společnost bránila propojení obou úseků Kroměřížské dráhy, takže cestující museli v Hulíně vystoupit a pěšky přejít přes trať Severní dráhy na druhé nádraží, aby mohli pokračovat v cestě. Nedostatek financí a zřejmě také vliv Severní dráhy zabránily v realizaci projektovaného prodloužení trati o úsek Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí. Změnu přinesl rok 1885, kdy navzdory četným kritikům sice byla prodloužena koncese Severní dráze (a tím i její monopol na železniční spojení přes Moravu) až do roku 1940, ale současně jí byla uložena povinnost vybudovat síť paralelních a navazujících tratí. Rakousko-uherská vláda si totiž uvědomovala, že hlavní spojnice Vídeň–Krakov vede nepříjemně blízko pruského území a v případě další války s Pruskem může být velice rychle přerušena. Severní dráha proto dostala mimo jiné za úkol vybudovat paralelní spojení s Haličí, které bude více ve vnitrozemí. V roce 1887 Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila společnost Kroměřížské dráhy a další již existující železnice na plánované trase: úseky Valašské Meziříčí – Krásná a Frýdlant–Frýdek (v provozu již od roku 1871). Současně zahájila dobudování úseků Kojetín–Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, Krásná–Frýdlant a Frýdek–Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. V zájmu plynulého provozu na trati byla zrušena původní část trati směřující do Hulína (nově vybudovaný úsek vede obloukem severně od města) a také původní část trati mezi stanicí Hlinsko pod Hostýnem a starým nádražím v Bystřici pod Hostýnem byla odkloněna na nové nádraží jižněji od města (Thonetova továrna, kde původní dráha končila, byla napojena novou vlečkou). Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín a Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888. [zdroj]