Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd
Čtvrtek 29. května 2025
Historie místní části Sklené [ Historie (archivní dokument) ]
Český název (dříve též Sklená Ves nebo Sklenov) je odvozen z německého Glasdorfl a vystihuje skutečnost, že předchůdcem vsi byla původně sklárna. Od roku 1954 je Sklené částí obce Malá Morava.
Obecní katastr o rozloze 1733 hektarů je z velké části pokryt lesy a zvedá se směrem k severu do kopců masívu Králického Sněžníku. V jeho nejjižnější části ve střední nadmořské výšce 690 m je situována vesnice, jež navazuje na zástavbu Malé Moravy a je dostupná silničkou odbočující z hlavní komunikace od Hanušovic do Čech. Téměř uprostřed katastru se vypíná Souš (1224 m), na západní hranici Chlum (1116 m), na severní hranici Sušina (1321 m), Milíř (1283 m) a Tetřeví hora (1250 m).
Sklené bylo vždy malou horskou vískou, v níž se počet obyvatel od konce 19. století neustále snižoval. V roce 1900 žilo v 69 domech 353 obyvatel vesměs německé národnosti. Výměna obyvatelstva po druhé světové válce způsobila do roku 1950 pokles na 111 obyvatel v 65 domech a při posledním sčítání v roce 1991 bylo zaznamenáno pouhých 17 osob v pěti trvale obydlených domcích.
Již k roku 1437 se v místě připomíná sklárna, kolem níž zaznamenal lánový rejstřík k roku 1677 sedm starých a dva nové usedlíky, mezi nimi tři sedláky a čtyři zahradníky. V roce 1689 koupila sklárnu od tehdejšího majitele Petra Hanzela kolštejnská vrchnost, zrušila ji a pozemky rozdělila mezi 31 poddaných, čímž vznikla ves Sklené. V roce 1834 žilo ve Skleném 324 obyvatel ve 42 domech.
Po roce 1848 byla obec začleněna do soudního okresu Staré Město a s ním do šumperského hejtmanství. Zprvu zůstávala horskou vesničkou, jejíž obyvatelé nacházeli obživu na chudých polích a v lesním revíru lichtenštejnského velkostatku. Vedle vodního mlýna zahájila v roce 1902 výrobu mechanická tkalcovna. Již v polovině 19. století byly děti vyučovány v místní jednotřídce. Politickému životu po roce 1918 dominovali němečtí agrárníci, ale ve třicátých letech s výraznou převahou Henleinova Sudetoněmecká strana.
Za nacistické okupace byla obec začleněna do župy Sudety a k landrátu Králíky. Výroba v tkalcovně pokračovala krátce i po druhé světové válce, ale obec se přesto postupně vylidňovala. Na pozemcích začal v roce 1949 hospodařit Státní statek Hanušovice.
Obecní katastr o rozloze 1733 hektarů je z velké části pokryt lesy a zvedá se směrem k severu do kopců masívu Králického Sněžníku. V jeho nejjižnější části ve střední nadmořské výšce 690 m je situována vesnice, jež navazuje na zástavbu Malé Moravy a je dostupná silničkou odbočující z hlavní komunikace od Hanušovic do Čech. Téměř uprostřed katastru se vypíná Souš (1224 m), na západní hranici Chlum (1116 m), na severní hranici Sušina (1321 m), Milíř (1283 m) a Tetřeví hora (1250 m).
Sklené bylo vždy malou horskou vískou, v níž se počet obyvatel od konce 19. století neustále snižoval. V roce 1900 žilo v 69 domech 353 obyvatel vesměs německé národnosti. Výměna obyvatelstva po druhé světové válce způsobila do roku 1950 pokles na 111 obyvatel v 65 domech a při posledním sčítání v roce 1991 bylo zaznamenáno pouhých 17 osob v pěti trvale obydlených domcích.
Již k roku 1437 se v místě připomíná sklárna, kolem níž zaznamenal lánový rejstřík k roku 1677 sedm starých a dva nové usedlíky, mezi nimi tři sedláky a čtyři zahradníky. V roce 1689 koupila sklárnu od tehdejšího majitele Petra Hanzela kolštejnská vrchnost, zrušila ji a pozemky rozdělila mezi 31 poddaných, čímž vznikla ves Sklené. V roce 1834 žilo ve Skleném 324 obyvatel ve 42 domech.
Po roce 1848 byla obec začleněna do soudního okresu Staré Město a s ním do šumperského hejtmanství. Zprvu zůstávala horskou vesničkou, jejíž obyvatelé nacházeli obživu na chudých polích a v lesním revíru lichtenštejnského velkostatku. Vedle vodního mlýna zahájila v roce 1902 výrobu mechanická tkalcovna. Již v polovině 19. století byly děti vyučovány v místní jednotřídce. Politickému životu po roce 1918 dominovali němečtí agrárníci, ale ve třicátých letech s výraznou převahou Henleinova Sudetoněmecká strana.
Za nacistické okupace byla obec začleněna do župy Sudety a k landrátu Králíky. Výroba v tkalcovně pokračovala krátce i po druhé světové válce, ale obec se přesto postupně vylidňovala. Na pozemcích začal v roce 1949 hospodařit Státní statek Hanušovice.
UMÍSTĚNÍ
- Katastr (místní část): Sklené u Malé Moravy
- Území obce: Malá Morava
- Správní obvod 2: Hanušovice
- Správní obvod 3: Šumperk
- Území NUTS 4: Okres Šumperk
- Území NUTS 3: Olomoucký kraj
- Území NUTS 2: Střední Morava
- Turistická oblast: 43 Jeseníky
- Turistický region: Severní Morava a Slezsko
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 05.08.2003 v 11:34 hodin
Webkamery
Odkazy
- Rekreační centrum Sepetná
- Turistická oblast Beskydy-Valašsko
- www.Beskydy.cz
- VBeskydech.cz
- Český hydrometeorologický ústav
- Vše o Beskydech
- Bezručova chata
- Horní Bečva
- KČT Lysá hora Ostravice
- Krásy Beskyd
- Valašská krajina
- Fotíme Beskydy
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Smekal
- Fotograf Jirka Janovský
- Fotograf Marcel Fujcik
- Fotograf Martin Glatzner
- Fotograf Michal Šofer
- Fotograf Pavel Špurek
- Fotograf Petr Adámek
- Fotograf Radovan Křenek
- Virtuální panoramata
- Ohlá klika
- Rodinný penzion Beskýdek
- Meteorologická st. Maruška
- Cnedlik - one eye world
- Dřevjanka U Zbuja
- BESKYDHOST
- Ubytovna Ostravice
- Chalupa Myslivna Zlatník
- Podlysaci.cz
- ČSOP Salamandr
- Hvězdárna Beskydy
- Milujeme hory