Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd
Výřez kleče na Smrku
Pojďme se na věc podívat "od lesa." Na hřebeni druhé nejvyšší beskydské hory panují extrémní klimatické podmínky, které jsou určující pro existenci jednoho z nejvzácnějších stanovišť v Beskydech - původních horských smrčin. Rozvolněné, přirozeně řídké porosty, byly s nástupem valašské kolonizace pravděpodobně ještě dále prosvětlovány pastvou ovcí a koz.
Na takové rozvolněné porosty jsou vázány některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Například bojínek alpský (Phleum alpinum), podbělice alpská (Homogyne alpina) nebo mochna zlatá (Potentilla aurea), za všechny bezobratlé živočichy jmenujme alespoň motýla makadlovku (Caryocolum cassella), která byla poprvé v ČR objevena až v roce 1994 právě na Smrku (Sitek 1994). Podobné druhové složení motýlů ze skupiny druhů horských smrčin se na Moravě nachází již pouze ve vrcholových partiích pohoří Hrubého Jeseníku (Kuras 2005).
Rozvolněné smrčiny se světlinami plnými borůvek a příměsí jeřábu jsou optimálním prostředím také pro větší živočichy, především kriticky ohroženého tetřeva hlušce.
Popsané prostředí ale v posledních letech stále více trpělo zarůstáním nepůvodní borovicí klečí, která byla v okolí vrcholu Smrku vysazována v padesátých letech a v nižších partiích hory také v osmdesátých letech 20. století. Borovice kleč vytváří kompaktní porosty a velmi výrazně tak mění původní rozvolněný charakter vrcholové smrčiny. Zarůstání nepůvodní kosodřevinou vede k omezování různorodosti smrčiny a činí ji pro bezobratlé živočichy živící se rostlinnou potravou prakticky nekolonizovatelnou (Kuras 2005).
Jak je vidět, jinak dekorativní kleč do beskydských hor nepatří. Proto Správa CHKO Beskydy v souladu s plánem péče o PR Smrk a po dohodě s Lesní správou Ostravice přistoupila k likvidaci této dřeviny (realizuje ČSOP Salamandr). Je zajímavé, že bez detailnějšího zkoumání vypadají světliny dříve plné kosodřeviny, dnes s jednotlivými smrky a jeřáby velice přirozeně, jakoby tam byly odedávna.
Uvědomíme-li si, že vrchol Lysé hory je s výjimkou závěru bývalé severní sjezdovky nevratně poškozený zástavbou, zůstávají nevelké plochy na vrcholu Smrku - zbavené kosodřeviny - nejvýše položeným zachovalým bezlesím v CHKO Beskydy a Karpatech v ČR vůbec (!).
Poznámka k praktické realizaci - prozatím ještě úplně všechna kleč ze Smrku nezmizí. Kvůli omezení jízd bezohledných motorkářů a cyklistů na horských kolech jsme se rozhodli ještě ponechat úzký pás kosodřeviny podél turistického chodníku.
Věříme, že si milovníci hor na novou situaci brzy zvyknou a kromě zlepšeného výhledu ocení i odstranění zbytečného "make-upu" na tváři hory. Vždyť Smrk žádnou kosmetiku nepotřebuje.
Tomáš Myslikovjan, Správa CHKO Beskydy
Diskusní fórum čtenářů
(prozatím 24 názorů)
Zdravím.
Bobe, kde tady brojím za chatu na Lysé? Tady by se mělo mluvit o porostu na Smrku a vy tu stále melete o MTB.
panu J Lehkemu:
členové mé organizace mě upozornili na zdejší debatu.
Předem chci poznamenat, že vítám Vaší výzvu k osobnímu setkání nad mapou. V této věci prosím očekávejte od ČeMBy email.
Musím se ale ohradit proti některým Vaším výrokům:
napsal jste:
Pokud se zmínka o cyklistech dotkla všech slušných bikerů, tak to je mi líto. Bohužel vychází z ověřeného faktu, že až na vrchol se jezdí jak na motorkách, tak na kolech.
má reakce:
Tento fakt nezadává legitimní důvod k tomu stavět dvě zmíněné formy rekreačního užívání vedle sebe. Jejich vliv na ŽP, který by měl být hlavním kritériem orgánů státní ochrany přírody, je totiž nesrovnatelný.
Zmíněný text nevysvětlil specifické okolnosti NP Srmk. Přitom podle obecných zákonných podmínek je přístup cyklistů do lesa a chráněných území za určitých podmínek legální. Přístup motorkářů není legální nikdy. Také z tohoto důvodu není legitimní cyklisty srovnávat s motorkáři.
Dále je třeba přihlédnout k faktu, že běžný terénní cyklista, který dodržuje obecná ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, se pochopitelně domnívá, že v rámci těchto pravidel má i v případě NP Smrk legální přístup na značené trasy, tedy i na trasy KČT. K vyhlašovacím podmínkám NP Smrk, kde je cyklistika regulována, není jednoduché se dostat. Cyklistu, který jede na vrchol proto lze označit maximálně za špatně informovaného, ale ne za bezohledného!
dále jste napsal:
Zřízení singletreku přes vrchol Smrku se s ohledem na jeho přírodní hodnoty asi nedočkáte. Ale o jiných oblastech (pochopitelně mimo rezervace) můžeme diskutovat.
má reakce:
Chci upozornit na to, že podle moderních a demokratických přístupů k ochraně přírody k managementu návštěvonosti, které jsou ve vyspělém světě užívány (např. rámec "visitor impact management", "visitor experience and resource protection"), je považováno za vhodné v rámci ochrany přírody realizovat infrastrukturu pro pobyt návštěvníků tak, aby byla environmentálně udržitelná. Z tohoto důvodu je realizace singltreku i v územích s přísným stupněm ochrany přírody avšak s vysokou mírou navštěnosti zcela odůvodnitelná a to právě v zájmu ochrany přírodních hodnot.
Borkovi
jak je vidět tak této problematice zcela nerozumíš., Metodika budování singletracku není určena výhradně pro MTB, i když právě cyklisté ji nejvíce propagují a to i jako alternativu někdy zcela zbytečného asfaltování stezek a cest. Nikdo tady neprosazuje intenzívní budování singletracku, jen upozorňujeme na možnost použít zkušeností a metodiky osvědčené ve světě ( mimo jiné i krajině kde prší 4 x více než v Beskydech)pro opravu a vybudování turistické siítě v exponovaných místech Beskyd. Za ty považuji hodně navštěvovaná místa a místa s potřebou zvýšené ochrany přírody ( rezervace, 1. a 2. zóny CHKO). Brojíš tady za chatu, ale nevidíš jak jsou turistické chodníky zničené a zničené především od pěších turistů. Pokud by jsi jezdil na kole tak pochopíš, že bikeři na rozdíl od pěších nepotřebují zkracovat chodníky.... Pokus se příště vyjadřovat k tomu, čemu rozumíš.
Borek.
Chlapi, já žasnu. Bavíme se tady o přírodě na Smrku, nebo o cykloturistice? Viz můj předchozí příspěvek. Co to je 160 metrů singltreku? Ano zatím ukázka. Až budou vybudovány desítky a stovky kilometrů singltreku, potom před vámi smeknu. A co dál, jaká bude údržba? Bohužel bude docházet při jejich používání k erozi, pokud na nich nebude zpevněný povrch. To ale přece nechcete, ani to není možné. Když si chcete jezdit, kam se vám zachce, tak si tam jezděte. Ale nechte si to pro sebe. Pokud si chci najít to nejzapadlejší místo, musím pěšky. Kolo mi bude překážet. A pokud chci mít to kolo sebou, musím přijmout kompromis. Pokud jste Romane z Dobré, tak se zaměřte na ty hajzly, kteří topí starými okny, plastovými láhvemi či pneumatikami. To je pro společnost prospěšnější. A jsme u dalšího problému. Jak rychle, co? Čím topíte vy?
Zdar.
Nejsem sice lesník, ale zato vím docela hodně o speciálních přírodě blízkých stezkách-singltreku. Jsem aktivní člen ČeMBA. Rád využiji možnost diskuse o takových stezkách, kde lesníci, a ochrana přírody budou spolutvůrci nového pojetí turistiky na horských kolech. Prosím o prostudování tohoto odkazu. http://jabloneckysingl.cemba.info/
Byl jsem jedním z kopáčů tohoto dílka,jako ukázky pro lesnickou veřejnost, a ochranu přírody. Bydlím v Dobré u Frýdku-Místku, a rád budu nápomocen rozvoji stezek, které přírodě neublíží.
Borek.
Zdravím přátelé.Jasně, na kole ať se jezdí tam, kde na to jsou podmínky. Vždy když vidím bikery,kteří si MTB tlačí nebo nesou nahoru, tak se směji a jsem tím velice pobaven. Nebo taky freeridery v Beskydech, když je málo sněhu, jak tomu bylo poslední dvě zimy. To je pak prča. Jsou to paka. Motorkáři, to je sorta. Jsou mezi nimi pracháči i policajti. To bude problém.
Tak se mějte jak chcete. Zdar.
Ctění milovníci Smrku,
vaše připomínky k výřezu jsou celkem pochopitelné - já mám kleč taky rád. Ale ne v Beskydech. Nejbližší přirozené klečové porosty jsou tuším v Malé Fatře,a do té našim Beskydám ješt pár stovek metrů chybí.Představte si na Karlově mostě zábradlí z nerez oceli ... je plně funkční, ale že se na takovou památku nehodí se shodnou snad všichni. A veřte že beskydský Smrk těžko porovnáte s jiným územím v ČR (stejně jako Karlův most s jinými mosty).
Rád bych jen podtrhnul některé drobnosti, které vám při čtení článku o výřezech unikly. Především - vrcholové partie Smrku jsou přírodní rezervací - tedy místem, kde má příroda a přírodní procesy přednost před lidskými aktivitami. A pokud člověk minulý udělal něco, co je vadou na kráse a zachovalosti Smrku, pak je na dnešním člověku, aby se to pokusil spravit.
Jen na okraj - výřez není nějakou svévůlí ochranářů z Rožnova - zásah byl dle Plánu péče o rezervaci, který byl projednán jak s lesníky, tak s experty z univerzit (kolik je takových mezi přispěvateli v této diskuzi netuším).
Pokud se zmínka o cyklistech dotkla všech slušných bikerů, tak to je mi líto. Bohužel vychází z ověřeného faktu, že až na vrchol se jezdí jak na motorkách, tak na kolech. Pohyb po přírodní rezervaci je ale umožněn pouze po značené cestě a to pouze pěším turistům - cyklista i motocyklista tu nejsou vítanými hosty. Zřízení singletreku přes vrchol Smrku se s ohledem na jeho přírodní hodnoty asi nedočkáte. Ale o jiných oblastech (pochopitelně mimo rezervace) můžeme diskutovat - ovšem ne takto neosobně, ale u stolu , nad mapou.
Zdravím Vás kolegové.
Dneska jsem byl na Travném a vzpomněl jsem si na vyholený Smrk. Jsem zvědav, co tam bude za 20 let? Doufám, že ne takový les, jako ve vrcholové partii Travného. Ať si to uvědomí hlavně ti, kteří nařídili oholit Smrk. Mimochodem není to tak dávno, co se na Lysé hoře stavěly zásněžky. O jejich významu zachycovat sníh na hřebenech nelze polemizovat. Bohužel byly zbudovány i v místech, kde už je dostatečný porost, zejména Malchor nebo levý svah jižní sjezdovky. To považuji za zbytečné. A právě na Smrku byla vzrostlá kleč přirozeným zadržovatelem sněhu. Na Smrku jsem po jeho vyholení nebyl, pokud je tak holý jak si představuji, potom potěš Pánbůh. Dalo se to řešit postupnými prořezy a výsadbou smíšeného lesa pod ochranou zbývajících pásů klečí. Navíc by tak pomalu vznikal víceletý les. Nebylo by to lepší pro přírodu a hezčí pro lidi? A na výhledy by stačilo nechat sem tam volný palouček. Navíc ty výhledy jsou až na posledním místě.
Nejsem lesního vzdělání, i když mě to kdysi lákalo. Něco málo o tom ale vím. Navíc spousta dobrých věcí se dá udělat přirozeným citem, neboli zdravým selským rozumem. Vyholená pitka se mi líbí, ale Smrk ať je zarostlý.Ten vulgarismus mi prosím odpusťte, jinak se to nedá říct, aby to mělo šťávu.Končím.
Musím konstatovat, že autor článku má evidentně mizivé zkušenosti s MTB cyklistikou. Házet terénní cyklisy do jednoho pytle s motorkáři je opravdu nemístné. Vřele doporučuji navštívit stránky České Mountainbikové asociace http://www.cemba.cz , kde se o moderní podobě bikingu dočte více... a snad poté přehodnotí svůj kritický pohled na nás cyklisty.
pohybuji se v Beskydech velmi často ať už jako pěší turista, cyklista či v zimě na běžkách nebo lyžích.Čili vidím jakým způsobem se jednotlivé zájmové skupiny k přírodě chovají.
Nemůžu proto souhlasit se srovnáním motorkářů a cyklistů.To přeci autor článku nemůže myslet vážně.
Okolí vrcholu Lysé hory nejvíc škodí právě pěší turistika,spousty zkracovaček a stále širší "pěšina".Krásně je to vidět na severní sjezdovce.
Přitom 99 procent cyklistů vyjede nahoru po asfaltu či lesáckých cestách,kde rozhodně kolejím vysypaným štěrkem neublíží a odpadky tam taky nevidím.
Těžko někdy všechny skupiny lidí, kteří se v Beskydech pohybují najdou společnou řeč ale je třeba se respektovat navzájem a vést diskuzi věcně a slušně.Napadáním cyklistů bez argumentů k tomu nepovede.
To pak opravdu můžem Beskydy oplotit-a nepouštět tam ani ochranáře.