mapa
poende

Radnice v Českém Těšíně - nová výstava Muzea Těšínska

V letošním roce uplyne 80 let od slavnostního otevření budovy radnice v Českém Těšíně. K připomenutí tohoto výročí připravilo Muzeum Těšínska výstavu pod názvem "Radnice v Českém Těšíně".
Muzeum Těšínska
Radnice v Českém Těšíně-nová výstava Muzea Těšínska
Mgr. Pavlína Badurová (historička Muzea Těšínska, autorka výstavy)- PhDr. David Pindur (zástupce ředitele Muzea Těšínska, public relations)
V letošním roce uplyne 80 let od slavnostního otevření budovy radnice v Českém Těšíně. K připomenutí tohoto výročí připravilo Muzeum Těšínska výstavu pod názvem "Radnice v Českém Těšíně".
Výstava se věnuje organizaci obecní správy od roku 1920, dokumentuje přípravné projekční práce a samotnou stavbu budovy a slavnostní otevření radnice. Historie českotěšínské radnice je přiblížena pomocí fotografické dokumentace a archivních materiálů, z nichž řada ještě nikdy nebyla publikována. K vystaveným sbírkovým předmětům náleží mj. také ojedinělý exemplář lepenko-sádrového modelu radnice a dobová židle ze zasedací místnosti.
Dne 28. července 1920 vzniklo na základě rozhodnutí velvyslanecké konference konané v belgickém městě Spa město Český Těšín. Po rozdělení velkého Těšína zůstalo v československé části města hlavní železniční nádraží, městská plynárna a škola. Aby se z bývalého předměstí stalo samostatně fungující a prosperující město, musela být zřízena řada institucí a postavena řada budov, bez kterých nemohlo město existovat.
Počátky města, jak po stránce administrativní, tak hospodářské nebyly snadné. Nejprve byla zřízena okresní politická správa. Dne 12. srpna 1920 byl prvním okresním hejtmanem jmenován Dr. Josef Michálek, který převzal také zatímní správu nového města až do definitivního rozhodnutí o způsobu jeho další správy. Do čela správní komise města byl roku 1923 jmenován Konstantin Petřík, ředitel českého gymnázia, který provedl i volby do nového městského zastupitelstva, ze kterého jako volený starosta vyšel zemský poslanec Josef Koždoň.
Jako první úřadovna byla získána výčepní místnost hotelu U Bobka (dnešní restaurace Slavoj) na rohu Frýdecké a Ostravské ulice. Místo úředního stolu byl používán zdejší kulečník. Na přelomu let 1920 a 1921 městský úřad přesídlil do městského domu č. 32 na Saské kupě (dnešní ČSOB).
O vybudování radnice bylo rozhodnuto již v roce 1923. Samotné výstavbě předcházelo získání pozemků pro stavbu a architektonická soutěž o podobu radniční budovy. Proto se s provedením stavby se čekalo až do roku 1928. Budova radnice také patřila k poslednímu projektu, který měl být z patnácti milionové vládní půjčky poskytnuté městu zákonem ze dne 13. července 1922 a prakticky již vyčerpané, financován.
Pozemky, na kterých měla být radnice spolu s náměstím vystavěna, získalo město koupí od rodiny Tetlů a živnostníka Ondřeje Tomanka. V květnu 1924 vypsalo město architektonickou soutěž o podobu radnice. Soutěž proběhla ve dvou kolech. Dne 3. února 1925 porota vybral vítězný návrh s heslem "Braň se", jehož autorem byl Vilém Richter, architekt z Moravské Ostravy. Stavební práce zadané firmě Eugena Fuldy z Českého Těšína proběhly od 2. dubna do 5. prosince 1928. Vnitřní zařízení bylo dokončeno dne 1. února 1929. Konečná skutečná suma stavebních nákladů převýšila původní návrh o 150% a vyšplhala se na částku 2 633 800 Kč.
U příležitosti otevření radnice se dne 14. dubna 1929 konala slavnost. Dopoledne byla zahájena slavnostní schůze zastupitelstva s pozvanými hosty. Po zahajovacích řečech starosty Josefa Koždoně a prvního náměstka Huberta Stejskala byl zaslán pozdravný telegram prezidentu republiky T. G. Masarykovi. Budova pak byla otevřena obecenstvu k veřejné prohlídce.
Nová budova (délka průčelí 54 m) se stala dominantou Radničního náměstí o délce 65 m a šířce 118 m, jak bylo prostranství před ní rozhodnutím městského zastupitelstva ze dne 15. ledna 1929 přejmenováno. Uprostřed plochy zůstalo stát jen obytné stavení, které bylo zbořeno teprve po smrti Jany Tetlové, která zemřela dne 20. března 1932.
Náměstí zůstalo i nadále tržištěm, na kterém se konaly každou středu a sobotu dopoledne hlučné týdenní trhy, na které přicházeli trhovci z celé československé části Těšínska.
V období 2. světové války byla budova radnice spojena s obchodní školou (dnešní dočasné sídlo Muzea Těšínska), postavenou za radnicí v letech 1931-1932 průchodovým traktem. Byly také opraveny některé vnitřní prostory budovy a vznikla velká nástěnná malba v I. poschodí proti schodišti znázorňující město Těšín na konci 18. století. Svižně pojatá malba pocházela od malíře Palmeho. V tomto období sloužila budova radnice potřebám německé samosprávy sloučeného Těšína, po 2. světové válce zde po dlouhá desetiletí sídlil Městský národní výbor. Budova tedy po celých osmdesát let své existence slouží původnímu účelu a stala se neodmyslitelnou a přirozenou dominantou města Českého Těšína.
Výstava, jejíž autorkou je historička Muzea Těšínska Mgr. Pavlína Badurová, bude slavnostně zahájena v úterý 13. ledna 2008 v 17 hodin ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Pražská 3/14 a potrvá až do konce kalendářního roku 2009. Její součástí budou také doprovodné aktivity pro veřejnost.

PhDr.David Pindur
zástupce ředitele
Muzeum Těšínska
Hlavní třída 15
737 01 Český Těšín
tel.: +420 558 761 216
fax: +420 558 761 223
http://www.muzeumct.cz

DALŠÍ INFORMACE: Muzeum Těšínska
Zveřejněno 10.01.2009 v 10:57 hodin