Koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava z cyklu koncertů "Jeunesses Musicales" aneb Cimbalistovy lapálie

Diváci a posluchači v Ostravě měli ve čtvrtek 29. ledna 2004 možnost nevšedního zážitku.

Konal se již tradiční koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava s mladými umělci "Jeunesses Musicales", na kterém tentokrát vystoupili čtyři vynikající mladí umělci: dirigent Jakub Hrůša, trumpetista Lukáš Pohunek, hráč na baján Jan Meisl, klavírista Alexandr Starý a cimbalista Daniel Skála. Byla to krása!

V podání těchto umělců spolu s orchestrem janáčkovy filharmonie Ostrava a za dirigování pouze 22 letého Jakuba Hrůši jsme mohli slyšet "Koncert pro trubku". Arutunjana, "Koncertino pro cimbál a orchestr" Jaromíra Dadáka, vlastní skladbu Jana Meisla "Tance lásky a vášně"(Fantazie pro baján a orchestr), "Tanec mrtvých" Ferenze Lista (skladba pro klavír a orchestr) a také "Uherskou rapsodii č. 2" ferenze Liszta skvěle dirigovanou zpaměti Jakubem Hrůšou.
Byla to opravdu nádhera!!!

Ale právě při tomto koncertu jsem si uvědomila, jak to mají "průkopníci" - ať už v jakémkoliv oboru - těžké a jak si musí vyšlapat a vybojovat své cestičky, které Ti ostatní už mají krásně uhlazené. Trumpetista si přinese svou trumpetu i s dusítkem v kufříku, odzkouší, zahraje a zase si ji v pohodě odnese. Tak i hráč na baján (pro neznalce knoflíková harmonika) si svůj nástroj může přinést i odnést v kufru a to v nejhorším i pěšky. Nejlépe je na tom klavírista - přijde, usedne k dokonale naladěnému nástroji, skvěle zahraje a opět v klidu odejde.

Ne tak cimbalista pokoušející se hrát klasickou hudbu se symfonickým orchestrem. Sledujte se mnou jeho peripetie, pokud chce absolvovat takovýto skvělý koncert:

1. Sehnat, domluvit si, půjčit si cimbál, odpovídající dané akci - tedy nástroj koncertní, kterých není až tak mnoho

2. Zajistit si jeho odvoz do koncertní síně včetně naložení a vyložení do auta a z něj a také vynesení po schodech

3. Naladit nástroj po převozu na zkoušku, neboť se hrkotáním v autě nutně rozladil

4. Po zkoušce zajistit uložení cimbálu na bezpečné místo

5. Opětné drobné naladění na generálku - není přece možno hrát s profesionály na rozladěný nástroj

6. Domluvit a zaplatit si ladiče, který nástroj dokonale naladí - aby to nebyla ostuda

7. Odehrát koncert

8. Zajistit odnesení, odvoz, vrácení a uložení zapůjčeného nástroje.

CO K TOMU DODAT???
Děkuji všem sólistům i orchestru za skvělý zážitek, ale upřímně, moc se těším na doby, kdy i cimbalista účinkující na koncertě vážné hudby bude brán jako koncertní umělec se všemi výhodami a ne jako nosič, řidič, ladič..., který mimo jiné na tento nástroj umí i hrát.
Vím, že toto je hudba budoucnosti, ale já jsem povahou optimista a věřím, že se toho jednou dočkám. Vždyť každý průkopník má právo na uznání a já věřím, že...

Helena Skálová