Ostravička na 3. světové Folkloriádě

Ne náhodou slovo Folkloriáda připomíná slovo olympiáda.

Ne náhodou slovo Folkloriáda připomíná slovo olympiáda. Stejně jako olympiáda je největším svátkem sportovců celého světa, je i folkloriáda největším svátkem pro folkloristy a příznivce folklóru. Stejně jako olympiáda koná se i folkloriáda co čtyři roky a sjíždějí se na ni folklorní soubory ze všech koutů naší zeměkoule.

Letos se tento největší folklorní festival na světě uskutečnil v Maďarsku, kam se sjelo 72 souborů z 61 států. Folklorní soubor Ostravička z Frýdku-Místku tu jako jediný z České republiky prezentoval folklór právě našeho regionu. Děti z Ostravičky byly nejmladšími účastníky. Získaly si svým vystupováním přízeň nejen diváků, ale i členů dalších souborů a odborníků - folkloristů z celého světa. Všichni oceňovali především chuť a radost, s jakou děti předváděly svá vystoupení, jejich pohybové, taneční a pěvecké dovednosti a také schopnost navázat kontakt s publikem. O tom, že vystoupení našich dětí byla úspěšná, svědčí nejen potlesk diváků, pochvalná slova odborníků, ale i pozvání, která soubor dostal, např. do Koreje či Kolumbie.

A jaké zážitky si odtud děti odvezly? K těm největším snad patřilo slavnostní zahájení celé olympiády folklóru. Na náměstí pod překrásnou románskou katedrálou v jihomaďarském městě Pécs se shromáždilo více než dvě tisícovky účastníků folkloriády a po slavnostním ceremoniálu se pak rozešly do nedalekého parku a přilehlých uliček, které se změnily v obrovské pódium, kde pod jedním stromem se člověk ocitl na Novém Zélandu, pod dalším ve Španělsku, u kašny ve Finsku a na její opačné straně třeba v Japonsku. Každý si mohl zkusit zatančit s černochy z kmene Zulu z Jihoafrické republiky, naučit se základní kroky francouzských tanců či zařádit si s čerty ze Sardinie. Historické město Pécs se do paměti všech účinkujících zapsalo i obrovským zájmem diváků. Na desítkách míst tohoto města se souběžně konala představení, kde se střídaly soubory a na všech místech jejich výkony oceňovaly potleskem i voláním stovky diváků.

Po společném začátku v Pécsi se soubory rozjely do 18 měst po celém Maďarsku. Naše děti strávily další dny v městečku Mohács, známém pamětní bitvou s Turky, kde v roce 1526 zahynul uherský a český král Ludvík Jagelonský. Zde se mohly více spřátelit se členy dalších zúčastněných souborů, a tak se mezi jejich nejbližší nové přátele zařadily zejména děti z Polska a černí tanečníci a zpěváci z Jihoafrické republiky.

V Budapešti, kam se všechny soubory opět sjely na závěr folkloriády, mohly děti důkladně poznat především budapešťský hrad. Na každém nádvoří, v každém koutě tohoto rozsáhlého komplexu stálo pódium, kde se vystupovalo a úplně všude, kam oko dohlédlo, se rozkládaly stánky lidových řemeslníků, kteří se sjeli z celého Maďarska, aby tu představili své výrobky. Mezi tím vším procházely tisícky lidí, kteří tleskali účinkujícím či si vybírali suvenýr, jenž si z této akce přivezou domů. Závěrečný ceremoniál a následující společný večer se neobešel bez slz, které doprovázejí každé loučení. Nová přátelství a spousta nezapomenutelných zážitků však všem zůstanou navždy v jejich srdcích.

Frýdek-Místek, 2004-08-27
Mgr. Radka Kulichová
hlas. pedagog DFS Ostravička