Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd
Publikace Evy Urbachové "Lidový kroj na Vsetínsku"
Spoluvydavatelé: Krajský úřad ve Zlíně a FOS ČR.
Sponzoři: Město Vsetín, TES Vsetín, s.r.o., Jiří Sloupenský - TG TISK s.r.o. Lanškroun a Břetislav Dadák.
K zakoupení mimo vybraná knihkupectví v pokladně Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně, Horní nám. 2, 755 01 Vsetín, za cenu 100,- Kč, objednávky: paní J. Nováková, tel.č. 571 411 690, e-mail: novakova@muzeumvalassko.cz
Publikace o 58 stranách byla tištěna na křídovém papíře a obrazovou dokumentací v černobílém provedení a barevnou obálkou z měkkého kartonu. Byla vydána v nákladu 500 ks. V současné době je celý náklad 1. vydání vyprodán, přesto je publikace žádána návštěvníky muzea i stávajícími folklorními soubory.
Z tohoto důvodu Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně vydalo v r. 2004 druhé, rozšířené a graficky bohatší vydání této publikace v knižní vazbě, jako hodnotný příspěvek k muzejním výročím - 120 let muzea ve Valašském Meziříčí, 80 let muzea ve Vsetíně, 40 let společné práce a rovněž k významnému životnímu jubileu autorky Evy Urbachové (nar. 2. 9. 1924). Aktualizovaná publikace je nově opatřena medailonem autorky, významné muzejní pracovnice, a dovětkem místopředsedkyně České národopisné společnosti Mgr. Jiřiny Veselské.
V oděvu vyžadovaly tyto poměry využití všech dostupných místních surovin - lnu, v malé míře i konopí, ovčí vlny a kůže, které poskytoval rozšířený chov ovcí.
Až do 2. poloviny 19. století se tyto přírodní materiály na Vsetínsku ručně zpracovávaly: tkaním na stavech na plátno silnější na všední, tenké na sváteční součásti oděvu, ovčí vlna se na vesnicích tkala na hrubé sukno - "huňu" na kalhoty, kabáty, ponožky a papuče přírodních barev, ve městě vyráběli soukeníci jemné barvené sukno, z něhož se šily ženské živůtky, mužské vesty, sváteční kalhoty a kabáty. Nejstarším druhem obuvi byly krpce šité podomácku z jednoho kusu kůže, nákladnější vysoké kožené boty a ženské střevíce s podpatkem vyráběli vyučení ševci. Bavlna pronikla do oděvních součástí až kolem r. 1830. Ve vyšívání součástí převažovala barva modrá, v technice se uplatnil steh křížkový i plochý.
Svatební kroj byl většinou nově pořizován a doplněn o obřadní součásti, z nichž nejvýznamnější byla hedvábím vyšívaná plachta, kterou dostávala nevěsta k svatbě. Od svatby měla pak žena jinou úpravu vlasů a nezbytný čepec.
Zvláštností je v obci Nový Hrozenkov místním vzdělaným sedlákem Jožou Országem Vraneckým začátkem 20. století uměle vytvořený kroj pestřejší, s bohatě vyšívanými součástmi u kroje mužského a hlavně ženského, podle tvůrce zvaný "orsácký". Proniknutí levnějších textilních materiálů tovární výroby, časté migrace na sezónní práce do úrodných oblastí Rakouska, začátky průmyslu na Vsetíně, snaha o napodobení oděvu městského způsobily zánik tradičního lidového oděvu z přírodních materiálů do konce 19. století.
Dnes oblékají tento rekonstruovaný kroj početné soubory lidových písní a tanců z oblasti Vsetínska, ojediněle i mimo Valašsko.
Diskusní fórum čtenářů
(prozatím 5 názorů)
V brněnském "Valašském krúžku" jsem před pětadvaceti roky (hrozné číslo!) začala tancovat, rodiče bydlí na Vsetíně, miluju modrotisk. To jsou základní předpoklady, abych se na knížku, kterou si už objednávám, moc těšila. Zaplaťbůh všem lidem, kteří se krojům z kterékoliv oblasti jakkoliv věnují a předávají to těm méně zkušeným...
Já jsem obyčejný Valach, nerozumím níže vedené diskusi. Ovšem kniha je nádherná a určitě by měla být v každé škole nejen na Valašsku. Pokud se kultura naší krajiny nedostane do škol mezi děti, za pár let se v krojích budou prohánět jen lidoví "divadelníci" za tvdé EURO pro folklor chtivé turisty.
Moc díky za knihu a o rovskou práci, kterou si její vydání vyžádalo. Díky sponzorům i FOSu.
Musím zmírnit své předchozí tvrzení. Po dnešním telefonickém hovoru s předsedou FoS se věci uvedly na pravou míru. Nedošli jsme k úplnému konsensu, ale rozhodně ke smířlivějšímu závěru, než jaký jsem si vyvozoval z několika předchozích vyčítavých telefonátů. Možná že kdyby mi byla kritika k některým mým výrokům zaslána mailem, nehrozilo by nebezpečí dvojího výkladu.
Teď se jen omlouvám Evě Urbachové, že jsem zatížil tuto názorovou platformu věcmi, které se bezprostředně nedotákají její publikace, která by si rozhodně přidání dalších názorů zasloužila.
Moc mě to mrzí, ale z FoSu mi zavolali v pondělí ráno, že už se nemám zapojovat do této webové diskuse. Zřejmě aby dostali prostor i jiní. Takže nevím, zda už opravdu nikdy. Respektuji to, nevím na jak dlouho. Jen mi je líto, že se nemohu pozitivně vyjádřit k této publikaci, která se mi na FoSu, když jsem jí listoval, moc líbila a určitě se k ní budu snažit dostat. Moc všechny zdravím.
Velmi významný počin - tak je nutné hodnotit druhé rozšířené vydání publikace Evy Urbachové o lidovém kroji na Valašsku, a stejně významné je, že se na jejím vydání podílí také Folklorní sdružení ČR. Určitě bude důležitým zdrojem poznání a informací pro mnohé soubory nejen na Valašsku. Určitě nemluvím jen za sebe, budu-li si takových příjemných a důležitých informací pro soubory přát co nejvíce!
SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY
Webkamery
Odkazy
- Rekreační centrum Sepetná
- Turistická oblast Beskydy-Valašsko
- www.Beskydy.cz
- VBeskydech.cz
- Český hydrometeorologický ústav
- Vše o Beskydech
- Bezručova chata
- Horní Bečva
- KČT Lysá hora Ostravice
- Krásy Beskyd
- Valašská krajina
- Fotíme Beskydy
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Smekal
- Fotograf Jirka Janovský
- Fotograf Marcel Fujcik
- Fotograf Martin Glatzner
- Fotograf Michal Šofer
- Fotograf Pavel Špurek
- Fotograf Petr Adámek
- Fotograf Radovan Křenek
- Virtuální panoramata
- Ohlá klika
- Rodinný penzion Beskýdek
- Meteorologická st. Maruška
- Cnedlik - one eye world
- Dřevjanka U Zbuja
- BESKYDHOST
- Ubytovna Ostravice
- Chalupa Myslivna Zlatník
- Podlysaci.cz
- ČSOP Salamandr
- Hvězdárna Beskydy
- Milujeme hory