Pravidelné denní měření některých meteorologických prvků (množství spadlých srážek, teplota vzduchu, výška nově napadlého sněhu a celková výška sněhové pokrývky) bylo na Lysé hoře zahájeno dne 15. července 1897. Měřilo se 3x denně a zaznamenávalo (tehdy ještě v němčině) do srážkoměrného výkazu. Prvním pozorovatelem byl pan Jaroslav Winkler z Albrechtovy chaty. Pozorovatelé se střídali tak, jak se střídali nájemci nebo číšníci na Albrechtově chatě a tomu odpovídala i různá kvalita pozorování. Od listopadu 1918 se začaly výkazy odesílat do Státního ústavu meteorologického v Praze.
Během války zde s přestávkami pozorovali počasí němečtí vojáci obsluhující na Lysé hoře zesilovačku rádiového spojení. Po válce zde pak naše armáda zřídila leteckou meteorologickou stanici (LMS). Stanice byla v dřevěném srubu, kde osádka žila i pracovala až do roku 1953. Od 25. února 1947 začalo první řádné pozorování a předávání zpráv o počasí ústředí.
Profesionální meteorologická stanice
V roce 1954 byla dokončena stavba nové budovy meteorologické stanice. Prvním vedoucím MS Lysá hora byl pan Karel Slezák, pozorovatelem pan Ladislav Hrtoň. Dne 6. října 1954 v 07 hodin SEČ se začalo na nové stanici s pravidelným měřením, pozorováním počasí a předáváním povětrnostních zpráv. Sloužilo se jen od 7 do 21 hodin. Stanice byla vybavena novými přístroji, jako např. anemografem, váhovým sněhoměrem aj. Od 1. ledna 1969 byl na stanici zaveden nepřetržitý 24 hodinový provoz.
V lednu 1990 skončilo předávání zpráv pomocí rádiostanic a do provozu byl uveden dálnopis, čímž se předávání zpráv značně zjednodušilo. Od března pomáhají se zpracováním dat a předávání zpráv počítače.
V září 1991 byla v severním rohu zahrady MS na betonovém sloupku instalována kamera Astronomického ústavu akademie věd Ondřejov, ke snímání bolidů. V říjnu 1994 byla poblíž meteorologických budek instalována sonda na měření dávkového fotonového příkonu (RAD). Od září 1995 dochází ke změně v měření čistoty ovzduší. Množství oxidů síry a polétavého prachu se zjišťuje tzv. suchou cestou pomocí speciálních filtrů. Postupem času se přestal polétavý prach měřit a zůstalo měření oxidů síry. V únoru 1996 bylo na střeše stanice instalováno automatické větroměrné čidlo. Tím byla započata etapa automatického provozu. Ostatní automatická čidla byla zprovozněna v červnu 1998 společně s novým počítačovým programem pro měření a zpracování meteorologických dat. Automaticky se nyní měří teplota, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, množství srážek a délka slunečního svitu. Původní klasické meteorologické přístroje slouží pouze k občasným srovnávacím měřením a jako záloha pro případ poruchy automatického sytému. Od roku 2005 se měří výška spodní základny mraků pomocí přístroje Ceilometr, v stejném roce byl instalován senzor počasí PWD22. Nastala nová éra meteorologických pozorování.
Počasí a klima Lysé hory
Průměrná roční teplota vzduchu na Lysé hoře je 2,6 °C. Zatím nejchladnější byl rok 1902, kdy byla průměrná roční teplota pouze 0,4 °C, nejtepleji bylo v roce 2002 s průměrnou teplotou 4,4 °C. Nejteplejším měsícem v roce je červenec s průměrnou teplotou 11,7 °C a nejchladnějším měsícem leden s průměrnou teplotou -6,1 °C. Absolutní maximum teploty vzduchu 29,4 °C bylo na Lysé hoře dne 5. července 1957, absolutní minimum -30,9 °C dne 9. února 1956.
Lysá hora patří mezi nejdeštivější místa u nás. Za rok zde spadne průměrně 1459,2 mm srážek. Nejvíce srážek (2254,7 mm) zatím spadlo v roce 1913, nejméně (1071,7 mm) v roce 1992. Nejvíce srážek za měsíc spadne v červenci s průměrem 203,1 mm, nejméně v únoru s průměrem 88,2 mm. Maximum srážek za měsíc 811,5 mm spadlo v červenci 1997 (katastrofální povodně na Moravě a ve Slezsku), minimum pak 1,8 mm v říjnu 1951. Na Lysé hoře jsou za rok průměrně 224 dny se srážkami. Nejvíc prší v květnu (21 dnů), nejméně v září (15 dnů). Absolutní denní maximum spadlých srážek bylo dne 6. července 1997 - 233,8 mm, tedy zhruba tolik co naprší jindy za celý červenec.
Na Lysé hoře sněží průměrně 108 dnů v roce. Sníh (alespoň 1 cm) zde leží většinou 171 den v roce. Nejdéle, 213 dnů, zde sníh ležel v zimním období 1974/75 a nejméně, 101 den v zimě 1989/90. V dlouhodobém průměru zde bývá maximální výška sněhové pokrývky během jedné zimy 196 cm. Nejvíce sněhu bylo na Lysé hoře v zimním období 1910/11 (maximální výška sněhu 491 cm), nejméně zimě 1925/26 (65 cm). Nejvíc sněhu během jediného dne, 90 cm, napadlo dne 8. listopadu 1952.
Průměrná vlhkost vzduchu na Lysé hoře je 84 %, v zimním období se blíží až k 90%, v letním období pak klesá i pod 80%.
Délka slunečního svitu na Lysé hoře je průměrně 1534,9 hodin za rok. Během roku je zde 113 dnů bez slunečního svitu, nejvíce v prosinci 18 dnů, nejméně v srpnu 3 dny.
Během roku je obloha na Lysé hoře pokryta oblačností průměrně ze 71 %. Nejzamračenější byl rok 1966 (79%), naopak nejméně zamračeno bylo v roce 1982 (61%). Z měsíců je nejvíce oblačnosti v listopadu ( kolem 80%), nejméně oblačnosti se vyskytuje v srpnu (cca 65%).
Vítr
Díky své poloze a výšce je vrchol Lysé hory značně větrným místem. Roční průměrná rychlost větru na Lysé hoře je 6,7 m/s. Nejvyšší měsíční průměr je v lednu 8,0 m/s, nejnižší v letních měsících 5,2 m/s. Absolutně nejvyšší náraz větru byl 44 m/s dne 6.května 1968. Silný vítr je charakterizován jako vítr, jehož průměrná síla podle Beaufertovy stupnice činí 6 až 7 stupňů, to je 10,8 - 17,1 m/s. Během roku je dnů se silným větrem průměrně 165. Měsíc s nejvyšší četností výskytu těchto dnů jsou leden a prosinec (19 dnů). Měsíc červenec má průměrně pouze 8 těchto dnů. Na Lysé hoře je převládajícím směrem větru směr západní (19,2% relativní četnosti směru větru) a jižní (18,5% četnosti). Významný je také směr severní (14,8%) a severozápadní (13,9%). Nejnižší hodnota relativní četnosti směru větru (5%) připadá na směr východní. Bezvětří bylo zaznamenáno v 2,4% měření.
Mlha se na Lysé hoře vyskytuje průměrně 273 dnů v roce. Nejvíce v prosinci (27 dnů), nejméně v červnu, červenci, srpnu a září (20 dnů).
První námraza se objevuje již v září, poslední vzniká v červnu. Průměrně se na Lysé hoře vyskytuje námraza ve 136 dnech - nejvíce v lednu (26 dnů) a prosinci (25 dnů). Při déletrvajících podmínkách, potřebných pro vznik námrazy, dosahuje její síla několika desítek centimetrů. V této době je velmi nebezpečný pohyb okolo vysílače, kdy při větru padají z věže kusy námrazy.
Bouřka se ročně vyskytuje průměrně v 37 dnech, nejvíce v červnu (10 dnů) a červenci (9 dnů). V zimních měsících je výskyt minimální.
Aktuality
Aktuální počasí
Kalendář akcí
Kontakty
