mapa
poende

Lysá hora a její ochrana

Zveřejněný text je stanoviskem CHKO Beskydy k Lysé hoře a je převzat z www.valasskakrajina.cz. Dále upozorňujeme, že níže zveřejněný text nemusí být úplně shodný s názorem správců těchto stránek.



Jizva na tváři Beskyd aneb "Severní" sjezdovka na Lysé hoře (1323 m)


Mgr.František Jaskula, Bc.Tomáš Myslikovjan, RNDr.Dana Bartošová, Mgr.Marie Derková, Mgr. Petr Chytil, Mgr.Jiří Lehký

Správa CHKO Beskydy, 12.2.2003



Bylo rozhodnutí ministra životního prostředí, kterým nepovolil výjimku umožňující lyžování na údajně nejdelší a nejtěžší sjezdovce Beskyd, správné? Proč "najednou" ochranářům vadí sjezdovka, která zde fungovala bezmála 50 let? V čem tkví jedinečnost Lysé hory? Jaký bude osud nekorunované královny a symbolu Beskyd?



Na některé z těchto otázek si budete moci odpovědět sami, pokud se seznámíte s některými fakty, které Vám zde předkládá Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy.



I. V čem je problém ?!



Správa CHKO Beskydy dlouhodobě usiluje o zrušení a znovuzalesnění tzv.severní (velké) sjezdovky na Lysé hoře. Rozhodně nejde o krok, zaměřený na úplnou likvidaci sjezdového lyžování na Lysé hoře, neboť současně vyslovila souhlas provozem jižní (malé) sjezdovky, pokud budou dodrženy určité podmínky. Cílem je obnova horského smrkového lesa na Lysé hoře, který činností člověka velmi utrpěl a dostal se na pokraj zkázy.



Celá kauza začala v roce 2000, kdy skončila platnost lesního hospodářského plánu a zároveň byla do života uvedena nová (v roce 1999 vyhláškou MŽP schválená) zonace CHKO Beskydy. Z důvodů, které jsou uvedeny dále, byla plocha severní sjezdovky zařazena do 1. (nejcennější), zóny odstupňované ochrany. Podle § 26odst.2 zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, je v 1.zóně CHKO zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby, měnit skladbu a plochy kulturu pozemků, nevyplývá-li z plánu péče o CHKO. Znamená to mimo jiné, že lesní pozemky (což je i pozemek, na kterém se dnes nachází sjezdovka) mají být využívány jako les a nikoliv bezlesí se sjezdovou tratí. V závažných důvodech, kdy by veřejný zájem výrazně převažoval nad zájmy ochrany přírody, by Ministerstvo životního prostředí ČR mohlo udělit výjimku (§43 zákona). MŽP však, na základě stanoviska Správy CHKO, udělilo výjimku pouze pro jižní sjezdovku (na okraji 1.zóny je pouze její malá část); výjimku pro severní trať nevydalo. Žadatel o udělení výjimky podal proti rozhodnutí odvolání. S konečnou platností o záležitosti rozhodl až ministr RNDr. Ambrozek dne 18.12.2002.





II. Pár základních údajů o Lysé hoře, severní sjezdovce a lyžování



Lysá hora je se svými 1323 metry nadmořské výšky nejen nejvyšším vrcholem Beskyd, ale i celé karpatské soustavy na území ČR.



Průměrný úhrn ročních srážek okolo 1500 mm z Lysé hory činí jedno z nejdeštivějších míst u nás. Sněhová pokrývka zde vydrží 3 - 4 měsíce. Průměrná roční teplota je 2,3°.



Geologické podloží (flyšové horniny), velké sklony svahů a vydatné srážky vytváří podmínky, kdy po narušení vegetačního krytu dochází k citelné vodní erozi.



Severní (velká ) sjezdovka má délku asi 1 000m a převýšení 344m. Je (byla ?) to asi nejdelší sjezdovka pro náročné lyžaře (tzv. černá) v Beskydech.



Severní sjezdovka však není nejdelší v Beskydech ! Minimálně stejnou délku (i když ne obtížnost), mají sjezdovky v Trojanovicích ("Velká sjezdovka II" na Pustevnách, 1112m), "modrá" sjezdovka na Bílé (1100m), sjezdovka na Kohútce (1000m) a Velkých Karlovicích -Machůzkách (1100m). Údaje o délce sjezdovek převzaty z podkladů Regionální agentury cestovního ruchu.



Na území CHKO Beskydy se nalézá asi 120 sjezdovek o celkové délce cca 50 km (přesné údaje máme jen o 93 sjezdovkách v délce 45 535 m). Sporná sjezdovka na Lysé hoře dlouhá cca 1000 metrů , tvoří tedy jen asi 2% sjezdovek v CHKOB.



Jen v roce 2002 Správa CHKO vyřídila kladně žádosti o povolení prodloužení sjezdovek v Bílé (asi 450 m) a na Morávce (asi 400 m), zřízení nové sjezdovky ve Velkých Karlovicích (nad hotelem Razula - asi 900 m) - tedy minimálně stejnou délku sjezdových tratí, kterou chce zrušit na Lysé hoře.



Vlastníkem pozemků inkriminované sjezdovky na Lysé hoře je stát, pozemky spravují Lesy ČR s.p. Žadatelé o výjimky jsou subjekty, které v současné době k pozemkům nemají žádný vlastnický ani nájemní vztah.



III. Co se zatím v kauze " sjezdovky na Lysé hoře událo"


7. ledna 2000 - TJ Válcovny plechu podávají žádost o udělení výjimky pro sjezdové lyžování na severní i jižní sjezdovce. Důvodem je chybějící rozhodnutí o využití území.

6. března 2000 - MŽP vydává společné rozhodnutí (č.j. 3748/00-oop/1243/00) pro severní i jižní sjezdovku, kde za stanovených podmínek uděluje výjimku pouze pro jižní sjezdovku, pro severní sjezdovku povolení neuděluje.

22. března 2000 - TJ Válcovny plechu se odvolávají proti rozhodnutí MŽP

22. března 2001 - MŽP vydává rozhodnutí (č.j M/100252/01) o rozkladu TJ Válcovny plechu proti rozhodnutí ze dne 6.3.2000 s tím, že rozhodnutí (č.j. 3748/00-oop/1243/00) ruší a vrací věc k novému projednání a rozhodnutí.

Rozkladová komise vrací rozhodnutí ministrovi k novému projednání. Na základě vyjádření obcí, Lesů České republiky i České inspekce životního prostředí (dále ČIZP) je doporučeno posoudit stav věci v širším měřítku a přihlížet k převaze veřejného zájmu nad zájmy ochrany přírody. Argumentuje se vyjádřením ČIŽP, že k porušování půdního povrchu dochází při letním provozu.

14. listopadu 2001 - starostka obce Krásná se obrací na Moravskoslezský kraj s žádostí o podporu ve věci udělení výjimky pro sjezdové lyžování na Lysé hoře

22. listopadu 2001 - rada kraje vyjadřuje nesouhlas s postojem MŽP a ukládá zástupci hejtmana Ing. Jalůvkovi projednat věc na MŽP (viz příloha 2)

3. prosince 2001 - MŽP uděluje výjimku pro severní i jižní sjezdovku při splnění stanovených podmínek (č.j. 29322/01-OOP/8697/01)

Proti rozhodnutí MŽP se odvolává občanské sdružení Beskydčan dopisem ze dne 28.12.2001.

18. prosince 2002 - ministr ŽP RNDr.Ambrozek mění rozhodnutí MŽP ze dne 3. 12. 2001 (č.j. 29322/01-OOP/8697) takto: Výjimka z ochranných podmínek CHKO Beskydy pro povolení změny využití území Lysé hory v souvislosti s provozem velké (severní) sjezdové trati na Lysé hoře, v k.ú. Krásná a k.ú.Malenovice požadovaná TJ VP Frýdek - Místek v I. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO se nepovoluje. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 3.1.2003 a podle § 61 odst.2 správního řádu je konečné a nelze se proti němu odvolat (podat rozklad).

V platnosti zůstává výjimka pouze pro malou (jižní) sjezdovku.





IV. Severní sjezdovka ve vztahu k ÚPN VÚC Beskydy



V jednom z mapových podkladů Územního plánu velkého územního celku Beskydy je zaznamenána také severní sjezdovka. Je potřeba zmínit, že v době přípravy podkladů VÚC byly ještě obě sjezdovky provozovány, proto jsou zde i zaneseny. V textu VÚC a zvláště pak v závazné části schváleného VÚC není o těchto sjezdovkách jediná zmínka. Z tohoto důvodu nevidíme žádný rozpor mezi schváleným VÚC a pozdějším rozhodnutím ministra ŽP o neudělení souhlasu k severní sjezdovce. (Mimochodem jižní sjezdovka je v mapovém podkladu zanesena chybně na jiném místě - budeme snad proto prosazovat její umístění v souladu s touto dokumentací?).





V. Co je to veřejný zájem ?


Při jednáních a v tisku je často požadavek zachování severní sjezdovky označován za veřejný zájem. Správa CHKO Beskydy jako orgán ochrany přírody a krajiny si klade otázku, zda je možné takto jednoznačně odsoudit část chráněného území k jeho přírodní degradaci, anebo je veřejným zájmem dochovat alespoň poslední zbytky hodnotné krajiny pro nastupující generace. Mimo jiné je nesporným veřejným zájmem ochrana území deklarovaná zákonem o ochraně přírody a zachování přírodního bohatství lokality významné i v evropském měřítku (viz. výsledky mapování v projektu NATURA 2000).





VI. Mediální bublina okolo sjezdovky ve světle paragrafů


Uvádíme zde kompletní stanovisko Ekologického právního servisu k veřejným prohlášením zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje a dalších politiků, týkajících se provozu sjezdovek na Lysé hoře (Mgr.Pavel Černý)



V uplynulých dnech byla v regionálních i celostátních médiích zveřejněna řada výroků politiků a úředníků z Moravskoslezského kraje, reagujících na rozhodnutí ministra životního prostředí o žádostech o udělení výjimek k provozu lyžařských sjezdovek na Lysé hoře. Některé z těchto výroků jsou natolik nepřesné a zavádějící, že k nim jako organizace právníků, zabývajících se právem ochrany životního prostředí a správním právem, považujeme za nutné uvést:



1. Podle tvrzení zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje bude "rada kraje jednat o způsobu tlaku na ministra životního prostředí". Žádný zákon však neumožňuje radě kraje vykonávat jakýkoli "tlak" na ministra vlády České republiky. Kompetence rady kraje vymezuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, především jeho § 59 Mezi tyto kompetence rady, stejně jako žádného jiného orgánu kraje, v žádném případě nepatří možnost vykonávat "tlak" na rozhodování ministerstev a ministrů ve správním řízení, tím méně pak na změnu jejich pravomocných rozhodnutí.



2. Zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje dále uvedl: "Ministerstvo se sice tváří, že proti jeho rozhodnutí není odvolání, my však přesto chceme, aby své rozhodnutí změnilo".Skutečnost, že proti rozhodnutí ministra životního prostředí není možné podat odvolání, však nevyplývá z toho, "jak se ministerstvo tváří", ale z § 59 odst.- 4 a § 61 odst. 3 zákona o správním řízení (správního řádu). Změna rozhodnutí ministra by přicházela v úvahu pouze za zákonem vymezených podmínek, jejichž existence je krajně nepravděpodobná. Rozhodnutí mohou účastníci řízení (nikoliv tedy např. orgány kraje) napadnout soudní cestou.



3. V citovaných vyjádřeních se dále objevil argument, že sjezdovka, pro níž ministr neudělil výjimku, je obsažena v územních plánech obcí i kraje. Tato skutečnost však rozhodnutí ministra nijak nezpochybňuje. Soulad určité činnosti v území s územním plánem je z hlediska zákona vždy nutnou, nikoli však vždy dostatečnou podmínkou jejího provozování. Ministr a ministerstvo nejsou při svém rozhodování vázání územními plány, ale výlučně zákonem.



4. Z vyjádření politiků konečně vyplývá, že považují rozhodnutí ministra za jakýsi jeho svévolný zákaz činnosti, jejíž provozování v daném území by mělo jinak být zcela běžnou záležitostí. Provozování sjezdovek pak označují za "veřejný zájem". Realita je však taková, že zákon takovouto činnost v I. zóně CHKO principiálně zakazuje. Ministerstvo může z tohoto zákazu udělit výjimku, avšak pouze v případě, v konkrétním případě že "jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody a krajiny." Existence takovéhoto "jiného veřejného zájmu". by musela být v řízení jednoznačně prokázána. To je v tomto případě takřka nemožné, neboť provoz jednotlivé sjezdovky, navíc využívané relativně omezenou skupinou lyžařů, nelze za veřejný zájem považovat.



Ze všech výše uvedených důvodů se domníváme, že ministr rozhodl tak, jak podle platných zákonů rozhodnout musel. Výše zmíněné výroky pak v uvedených souvislostech dle našeho názoru svědčí o zásadní neznalosti (případně ignoraci) právní úpravy povolování činností v chráněných územích, resp. základních principů rozhodování správních úřadů obecně.



VII. Přírodní podmínky nejvyšší hory Beskyd



Vrchol Lysé hory, navzdory názvu, neleží nad horní hranicí lesa, takže les sem opravdu patří. S rostoucí nadmořskou výškou se zhoršují klimatické podmínky a zkracuje se délka vegetační doby; stejně se měnil charakter původních lesů na Lysé hoře. Středním polohám dominovaly jedlobučiny s javorem klenem a dalšími vtroušenými dřevinami (jilm, jasan, třešeň...). Ve vyšších polohách (nad 1000 m n.m.) přibývalo smrku, který pouze v nejvyšších partiích, v 8.vegetačním stupni (cca nad 1220m) vytvářel čisté smrčiny. V celých Moravskoslezských Beskydech je takových ploch jen asi 20 ha (!), což představuje pouhé 0,03 % výměry celé oblasti.



Dle Mapy potenciální přirozené vegetace ČR jsou na vrcholu Lysé hory původní společenstva třtinových smrčin (Calamagrostio villosae - Picetum).

Skutečná vegetace ale odpovídá spíše papratkové smrčině (Athyrio alpestris - Piceetum). Papratkové smrčiny představují silně ohrožené společenstvo, jehož porosty zaujímají jen asi 0,3% lesů ČR. Najdeme jej pouze v nejvyšších polohách sudetských pohoří, Šumavy a Moravskoslezských Beskyd. Výskyt tohoto společenstva na Lysé hoře potvrdilo i podrobné mapování pro tvoru soustavy evropsky významných chráněných území NATURA 2000.



Ve stromovém patru převládá smrk (Picea abies), který při horní hranici lesa vytváří spolu s jeřábem (Sorbus aucuparia) rozvolněné porosty a nedosahuje velkých vzrůstu. I přes poškození porostů imisemi zde smrk zmlazuje relativně lépe, než v kulturních smrčinách. V nižších polohách může tvořit příměs buk (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus).



V bohatě vyvinutém bylinném patru převažuje papratka horská (Athyrium distentifolium) a třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). Dalšími typickými druhy jsou šťovík horský (Rumex alpestris), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), na světlinách je hojný hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea). Z dalších horských druhů zde roste např. kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), bojínek švýcarský (Phleum rhaeticum), kapraď laločnatá (Polystichum aculeatum), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), kýchavice lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), violka dvoukvětá (Viola biflora) aj. Dobře bývá vyvinuto patro keřové, které je tvořeno zmlazujícími jedinci stromového patra a velmi často také maliníkem(Rubus idaeus). Ve smrčině v horní části sjezdovky se vyskytuje, v Beskydech jinak vzácná, podbělice alpská (Homogyne alpina).



Mimo vrchol mají vysoké procento zastoupení také acidofilní a klenové bučiny. Místy se vyskytují, v Beskydech vzácnější, subalpínské kapradinové nivy.

Na tyto (přirozené) typy vegetace jsou vázány horské druhy rostlin, řada z nichž je zařazena v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR. Patří mezi ně např. oměj pestrý (Aconitum variegatum), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), krtičník žlaznatý (Scrophularia scopoli) a další.

Dlouhodobé odlesnění severní sjezdovky mělo za následek posun vegetace ve prospěch světlomilných druhů, například borůvky (Vaccinium myrtilis). Po zalesnění by mělo dojít k postupné úpravě zastoupení druhů bylinného patra.



Horská tzv. papratková smrčina představuje ochranné lesy bez většího významu pro lesní hospodářství. Rozsáhlé porosty byly v minulosti bohužel vytěženy a nahrazovány zcela nevhodnými nepůvodními populacemi smrku ztepilého (tzv. nížinná forma), který v horských podmínkách neprospívá. Obnova původního horského lesa je v extrémních klimatických podmínkách obtížná, ale při využití zachovalých zbytků původních porostů, které slouží jako přirozená centra druhové diverzity, velmi reálná.



Nejhodnotnější lesní porosty Lysé hory jsou chráněny v Národní přírodní rezervaci Mazák, která byla vyhlášena na západním úbočí hory v již roce 1956. V roce 2000 byla NPR rozšířena až téměř k vrcholu. Tato rezervace je, spolu s dalšími mimořádně hodnotnými smrkovými porosty na východních a severních svazích pod vrcholem Lysé hory, jedním z jádrových území (1.zóny) Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Celá lokalita (pravděpodobně i včetně sjezdovky), splňuje kritéria pro navržení území jako evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 a Smaragd. Území jsou navrhována podle závazných zásad a metodik, které jsou odborně podložené a používané v rámci celé EU.



Možná ještě zajímavější a vzácnější než samotný les a flóra, jsou živočichové, kteří zde žijí. V těsné blízkosti severní sjezdovky roste unikátní pralesovitý porost s průměrným věkem jednotlivých mohutných smrků víc jak 200 let. Žije zde například vzácný tesařík Tragosoma depresarium; byl zde pozorován kriticky ohrožený puštík bělavý (Strix uralensis). Další kriticky ohrožený druh - tetřev hlušec (Tetrao tetrix), jehož stopy zde byly v zimě 2001 po letech opět nalezeny, měl historicky své tokaniště přímo v prostoru dnešní severní sjezdovky. Staré lesní porosty jsou vedle řady relativně běžných druhů hnízdištěm chráněných druhů ptáků, jako je strakapoud bělohřbetý (Denrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a řada dalších. Celá oblast Lysé hory je součástí areálu velkých šelem. Pravidelně se zde zdržuje rys ostrovid a v posledních letech byly pozorovány stopy přítomnosti medvěda hnědého a vlka. Není snad ani třeba zdůrazňovat, že všechny výše uvedené, zvláště chráněné druhy živočichů zde žijí proto, že se jedná dosud o relativně málo narušený a klidný kout Beskyd. Intenzifikace využití vrcholových partií Lysé hory by bezesporu měly za důsledek postupné vymizení citlivějších druhů.



VIII. Proč, nebo čemu vlastně vadí severní sjezdovka



Jestliže chceme účinně chránit dochované přírodní bohatství, je nezbytně nutné znát limity lesního i nelesního prostředí. Do křehké ekologické stability společenstev vrcholových partií Lysé hory významně zasahují rekreační a sportovní aktivity. A právě sjezdové trati přinášejí některé problémy, přičemž každá ze dvou sjezdovek různou měrou. Jižní sjezdová trať je z pohledu ochrany přírody méně problematická. Leží na mírnějším svahu jižní expozice a její povrch byl v minulosti zcela srovnán buldozery. Její vybudování však rozhodující měrou přispělo k rozvratu okolních smrkových porostů, neboť umožnilo působení tzv.bořivých větrů.



Situace na severní velké sjezdové trati je mnohem složitější. Tato sjezdovka je téměř v celé své délce neupraveným horským svahem - pasekou, kde lze ještě dnes nalézt pařezy po kmenech mohutných smrků. Protože zde nedošlo k plošnému stržení vegetačního krytu, je na ploše severní sjezdovky (hlavně v horní části) relativně přirozený bylinný kryt. Ten sestává převážně z lesních druhů vázaných na rozvolněný vysokohorský smrkový les, jako je například podbělice alpská nebo sedmikvítek horský. Proto bylo rovněž území severní sjezdové trati zahrnuto do 1.zóny CHKO Beskydy.



V této souvislosti musíme zdůraznit hlavní negativní dopad existence této sjezdové trati na přírodní prostředí a tím je soustavné narušování vegetačního krytu spojené s erozí půdy. Děje se tak nejen hranami lyží při najíždění na terénní vyvýšeniny, ale zejména pojezdem rolby v horní části na hraně svahu, kde sněhová vrstva nedosahuje potřebné výšky vlivem stálého vyfoukávání sněhu silným větrem.



Kromě tohoto zimního poškození dochází k vážnějším škodám i během letní turistické sezóny. Tehdy si neukáznění turisté (cyklisté i motorkáři!) pravidelně zkracují cestu na vrchol sítí stezek jdoucích po horní části severní sjezdovky. Následná vodní eroze vyplaví velmi tenkou vrstvu humusu a obnaží svah až na skálu. Z dlouhodobějšího pohledu pak odlesněná plocha urychluje rozvrat nejhodnotnějších lesních ekosystémů s původním smrkem, které na sjezdovku bezprostředně navazují (působení bořivého větru, zesílení účinků námrazy, oslabení smrků a možnost jejich zvýšeného napadání kůrovci). Chybějící stromové patro v prostoru sjezdovky samozřejmě neumožňuje existenci řady lesních druhů, které by se jinak na této ploše vyskytovaly.



IX. Co dál ?!



Od dob Bezručových výstupů se vrchol stal přímo kultovním místem beskydských turistů. Ročně jej navštíví tisíce pěších turistů a v posledních letech i cykloturistů. Postupně zde vznikla Bezručova chata ( a po jejím vyhoření bufet a restaurace), byl postaven vysílač, meteorologická stanice, služebna Horské služby, asfaltová komunikace, sjezdovky, vleky. To vše podstatně ubralo na kráse "královně Beskyd" - Petr Bezruč by asi v hrůze prchnul, kdyby dnes vystoupil na vrchol. Ale to není vše ...



V současné době se projednává např.snaha Klubu českých turistů obnovit Bezručovu chatu na původním místě a v původní podobě. Z hlediska ochrany přírody by bylo vhodnější umístit stavbu na místo dnešního nevyhovujícího bufetu, tím zajistit likvidaci této nevzhledné stavby, využít stávající vodovodní řad a ČOV. Dále vzhled stavby by mohl být volen citlivěji, než požaduje investor (velmi výrazná stavba s pultovou střechou).



Koncem roku 2002 vydal ministr životního prostředí rozhodnutí o neudělení výjimky k existenci severní sjezdovky. Tento případ se stal mediálně velmi známým. Jedná se o jedinou sjezdovku na území CHKO Beskydy o jejíž uzavření ochrana přírody usiluje.

Je ovšem nutné si uvědomit, že případné zprovoznění sjezdovky by si pravděpodobně vyžádalo další zásahy - opravou (vybudováním nových) vleků počínaje, požadavkem na zřízení parkoviště konče (neboť dnešní lyžaři jsou na to z alpských a krkonošských středisek zvyklí). Místo obnovení jedné chaty, by se mohla jedna obnovit a druhá zrekonstruovat ... Ani myšlenka na lanovku ještě úplně nezapadla...



Správa CHKO nebrání vzniku areálů v přírodně méně exponovaných a dopravně přístupných lokalitách, s dostatečným nebo snadno realizovatelným sociálním zázemím, dostupným zdrojem vody pro umělé zasněžování, blízkými parkovacími plochami a možnostmi dalšího rozvoje. Mezi ně v roce 2002 patřilo rozšíření areálů na Bílé, na Morávce a ve Velkých Karlovicích. Odsouhlasené prodloužení těchto sjezdovek přesahuje délku zrušené severní sjezdovky na Lysé hoře.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


Typ záznamu: Ochrana přírody
AKTUALIZACE: Vladimír Ondruch (Obec Horní Bečva) 151, 09.01.2008 v 14:00 hodin