Lysá hora 1323 m n. m. - královna Moravskoslezských Beskyd
Středa 29. března 2023
Proč se na Lysé hoře vyřezává kleč ?
aneb na Lysou horu už také došlo...
V roce 2008 došlo na druhé nejvyšší beskydské hoře Smrk v masivnímu kácení kleče - více ZDE. K tomuto proběhla bohatá diskuze. Mysleli jsme, že to byla ojedinělá akce ochranářů, ale mýlili jsme se...
Nedávno se nás turisti začali ptát co se to děje na úbočí Lysé hory, že jsou tam ve velkém vyřezávány stříbrné smrčky a kleč. Podali jsme dotaz na Lesy ČR a došla nám odpověď CHKO Beskydy, viz níže.
Co k tomu napsat?? Jen asi, že více méně v tichosti byla koncem minulého roku vyhlášena přírodní rezervace Lysá hora. To umožnilo ochranářům provést likvidaci kleče a stříbrných smrčků. To co minulá generace lesáků spolu s ochranáři v drsných klimatických podmínkách na Lysé hoře vysadili, tak nová generace ochranářů to úspěšně likviduje. I původní horská smrčina je k diskuzi, vždyť většina stromů v dané lokalitě byla dosazena člověkem, tak jako kleč.
Nebylo by pro Lysou horu daleko přínosnější např. opravit chodníky? Návštěvnost neuvěřitelně stoupá a každý kdo letos šel na Lysou horu pěšky si může o stavu chodníků udělat svůj závěr. Nově se vyznačila žlutá značka přes bývalou severní sjezdovku. Při absenci pořádného chodníku si turisté hledají zkratky a přispívají k erozi daného území.
Nedávno se nás turisti začali ptát co se to děje na úbočí Lysé hory, že jsou tam ve velkém vyřezávány stříbrné smrčky a kleč. Podali jsme dotaz na Lesy ČR a došla nám odpověď CHKO Beskydy, viz níže.
Co k tomu napsat?? Jen asi, že více méně v tichosti byla koncem minulého roku vyhlášena přírodní rezervace Lysá hora. To umožnilo ochranářům provést likvidaci kleče a stříbrných smrčků. To co minulá generace lesáků spolu s ochranáři v drsných klimatických podmínkách na Lysé hoře vysadili, tak nová generace ochranářů to úspěšně likviduje. I původní horská smrčina je k diskuzi, vždyť většina stromů v dané lokalitě byla dosazena člověkem, tak jako kleč.
Nebylo by pro Lysou horu daleko přínosnější např. opravit chodníky? Návštěvnost neuvěřitelně stoupá a každý kdo letos šel na Lysou horu pěšky si může o stavu chodníků udělat svůj závěr. Nově se vyznačila žlutá značka přes bývalou severní sjezdovku. Při absenci pořádného chodníku si turisté hledají zkratky a přispívají k erozi daného území.
Vyjádření CHKO Beskydy:
Proč se na Lysé hoře vyřezává kleč?
Řada návštěvníků nejvyššího beskydského vrcholu si všimla, že zde došlo k výřezu borovice kleče a smrku pichlavého. Zároveň se množí dotazy, jaký byl smysl tohoto opatření...
Na vrcholu Lysé hory panují extrémní klimatické podmínky. Díky nim zde ale najdeme jedno z nejvzácnějších přírodních stanovišť Beskyd - původní horské smrčiny. Ačkoli dnes známe Beskydy jako převážně "smrkové" pohoří, přirozeně rostly horské smrčiny jen na třech nejvyšších vrcholech. Díky drsnému klimatu, se přirozené horské smrčiny dost liší od níže rostoucích smrčin vysázených člověkem. Vedle smrků nižšího vzrůstu se silnými větvemi, ale štíhlými korunami (po nichž lépe sjíždí sníh), se horská smrčina vyznačuje většími rozestupy stromů, takže připomíná parkový les.
Takovéto "rozvolněné" porosty jsou domovem některých vzácných druhů rostlin a živočichů. Namátkou uveďme hned několik druhů plavuní nebo vzácné druhy čmeláků. Např. čmelák pyrenejský, vysokohorský druh žijící převážně nad horní hranicí lesa v subalpínském a alpínském stupni. Lysá hora je první známou lokalitou jeho výskytu v ČR.
Horské smrčiny, kde vedle smrků roste i jeřáb ptačí a světliny jsou plné borůvek,vyhledává také pro kriticky ohrožený tetřev hlušec a silně ohrožený jeřábek lesní. Oba potřebují volné prostory pro svůj let; bohaté porosty borůvek pak jako potrau i úkryt.
Není snad nutné zdůrazňovat, že borůvky se mohou plně rozvíjet zase jen v prosvětlených smrčinách.
Popsané prostředí, ale v posledních letech stále více trpělo zarůstáním nepůvodní borovicí klečí, která tu byla vysazována v osmdesátých letech 20. století. Ve stejném období byl na východních svazích Lysé hory vysazován také severoamerický smrk pichlavý.
Výsadbou exotických dřevin lesníci reagovali na velké poškození lesa exhaláty z Ostravska a Karvinska. Podle tehdejších předpokladů by v imisemi nejvíce zasažených lokalitách měl náš původní smrk přežívat jen několik let. Po roce 1989 naštěstí došlo k výraznému snížení průmyslových emisí a chmurné předpovědi se nevyplnily. Dodnes tak můžeme nejen na Lysé hoře pozorovat 200 leté původní beskydské smrky a ještě častěji jejich hojné potomstvo.
Kleč vytváří kompaktní porosty a velmi výrazně tak mění původní charakter horské smrčiny. Zarůstání světlin nepůvodní kosodřevinou omezuje různorodost smrčiny, vytlačuje původní vegetaci a s ní pak i všechny živočichy na ni vázané.
Z předchozího textu je snad zřejmé, že jinak esteticky působivá kleč do beskydských hor nepatří. Její původní poslání, coby odolné dřeviny nahrazující usychající smrky, je překonáno. Proto Správa CHKO Beskydy přistoupila k jejímu postupnému odstraňování.
Výřez kleče a smrku pichlavého proběhl na území nově vyhlášené Přírodní rezervace Lysá hora, kde se všechna opatření řídí schváleným a vědecky podloženým Plánem péče.
Věříme, že návštěvníci Lysé hory tuto novou situaci pochopí a postupně začnou objevovat krásu navracející se horské smrčiny.
Tomáš Myslikovjan
Správa CHKO Beskydy
Řada návštěvníků nejvyššího beskydského vrcholu si všimla, že zde došlo k výřezu borovice kleče a smrku pichlavého. Zároveň se množí dotazy, jaký byl smysl tohoto opatření...
Na vrcholu Lysé hory panují extrémní klimatické podmínky. Díky nim zde ale najdeme jedno z nejvzácnějších přírodních stanovišť Beskyd - původní horské smrčiny. Ačkoli dnes známe Beskydy jako převážně "smrkové" pohoří, přirozeně rostly horské smrčiny jen na třech nejvyšších vrcholech. Díky drsnému klimatu, se přirozené horské smrčiny dost liší od níže rostoucích smrčin vysázených člověkem. Vedle smrků nižšího vzrůstu se silnými větvemi, ale štíhlými korunami (po nichž lépe sjíždí sníh), se horská smrčina vyznačuje většími rozestupy stromů, takže připomíná parkový les.
Takovéto "rozvolněné" porosty jsou domovem některých vzácných druhů rostlin a živočichů. Namátkou uveďme hned několik druhů plavuní nebo vzácné druhy čmeláků. Např. čmelák pyrenejský, vysokohorský druh žijící převážně nad horní hranicí lesa v subalpínském a alpínském stupni. Lysá hora je první známou lokalitou jeho výskytu v ČR.
Horské smrčiny, kde vedle smrků roste i jeřáb ptačí a světliny jsou plné borůvek,vyhledává také pro kriticky ohrožený tetřev hlušec a silně ohrožený jeřábek lesní. Oba potřebují volné prostory pro svůj let; bohaté porosty borůvek pak jako potrau i úkryt.
Není snad nutné zdůrazňovat, že borůvky se mohou plně rozvíjet zase jen v prosvětlených smrčinách.
Popsané prostředí, ale v posledních letech stále více trpělo zarůstáním nepůvodní borovicí klečí, která tu byla vysazována v osmdesátých letech 20. století. Ve stejném období byl na východních svazích Lysé hory vysazován také severoamerický smrk pichlavý.
Výsadbou exotických dřevin lesníci reagovali na velké poškození lesa exhaláty z Ostravska a Karvinska. Podle tehdejších předpokladů by v imisemi nejvíce zasažených lokalitách měl náš původní smrk přežívat jen několik let. Po roce 1989 naštěstí došlo k výraznému snížení průmyslových emisí a chmurné předpovědi se nevyplnily. Dodnes tak můžeme nejen na Lysé hoře pozorovat 200 leté původní beskydské smrky a ještě častěji jejich hojné potomstvo.
Kleč vytváří kompaktní porosty a velmi výrazně tak mění původní charakter horské smrčiny. Zarůstání světlin nepůvodní kosodřevinou omezuje různorodost smrčiny, vytlačuje původní vegetaci a s ní pak i všechny živočichy na ni vázané.
Z předchozího textu je snad zřejmé, že jinak esteticky působivá kleč do beskydských hor nepatří. Její původní poslání, coby odolné dřeviny nahrazující usychající smrky, je překonáno. Proto Správa CHKO Beskydy přistoupila k jejímu postupnému odstraňování.
Výřez kleče a smrku pichlavého proběhl na území nově vyhlášené Přírodní rezervace Lysá hora, kde se všechna opatření řídí schváleným a vědecky podloženým Plánem péče.
Věříme, že návštěvníci Lysé hory tuto novou situaci pochopí a postupně začnou objevovat krásu navracející se horské smrčiny.
Tomáš Myslikovjan
Správa CHKO Beskydy
DALŠÍ INFORMACE: Lysá hora - královna Moravskoslezských Beskyd
SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY
- 03.03.2023: Den otevřených dveří na meteorologické stanici
- 05.01.2023: Počasí na Lysé hoře v roce 2022
- 17.12.2022: Informace pro běžkaře
- 03.07.2022: Odborné exkurze na meteorologické stanici Lysá hora - sk ...
- 02.05.2022: Autobusová linka na Lysou horu opět v provozu!
- 23.11.2021: Fenomén Lysá hora
- 21.06.2019: Blesk zranil pět turistů
- 03.06.2019: Úklid pietního místa na památku obětem Lysé hory
- 19.04.2019: Pietní místo na památku obětem Lysé hory
- 13.12.2018: Oficiální stanovisko KČT k výběrovému řízení na Bezručovu ch ...
Zveřejněno 10.01.2012 v 07:08 hodin
Webkamery
Odkazy
- Rekreační centrum Sepetná
- Turistická oblast Beskydy-Valašsko
- www.Beskydy.cz
- VBeskydech.cz
- Český hydrometeorologický ústav
- Vše o Beskydech
- Bezručova chata
- Horní Bečva
- KČT Lysá hora Ostravice
- Krásy Beskyd
- Valašská krajina
- Fotíme Beskydy
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Kimla
- Fotograf Jan Smekal
- Fotograf Jirka Janovský
- Fotograf Marcel Fujcik
- Fotograf Martin Glatzner
- Fotograf Michal Šofer
- Fotograf Pavel Špurek
- Fotograf Petr Adámek
- Fotograf Radovan Křenek
- Virtuální panoramata
- Ohlá klika
- Rodinný penzion Beskýdek
- Meteorologická st. Maruška
- Cnedlik - one eye world
- Dřevjanka U Zbuja
- BESKYDHOST
- Ubytovna Ostravice
- Chalupa Myslivna Zlatník
- Podlysaci.cz
- ČSOP Salamandr
- Hvězdárna Beskydy
- Milujeme hory